Reklama

Reklama

Santini

(TV film)

Obsahy(1)

Dokument o životě a díle Jana Blažeje Santiniho. Polohraný dokumentární pořad zachycuje život a dílo stavitele Jana Blažeje Santiniho, který žil a tvořil v první polovině 18. století v českých zemích. Jeho stavby se vyznačují monumentalitou, konstrukční smělostí a slohovou výjimečností – proslavil se jako významný představitel českého gotizujícího baroka. Barokní představy o prostoru a hmotě, sjednocení duchovní a materiální stránky světa jsou nejlépe vyjádřeny v jeho vrcholných dílech – poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, který je zapsán v seznamu UNESCO, a v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné hory. Dokument chce kromě Santiniho díla, které patří k našemu nejhodnotnějšímu kulturnímu dědictví, přiblížit i jeho život, silně ovlivněný mysticismem. (Česká televize)

(více)

Recenze (1)

Šandík 

všechny recenze uživatele

Pro laiky jistě působivý dokument, znamená pro historika umění především určité rozčarování a pocit naprosto zbytečně promarněné příležitosti... Záběry Santiniho architektury jsou samozřejmě úchvatné a fungují naprosto bezchybně, zvlášť, když tvůrci použití kameru umístěnou na dlouhém rameni či širokoúhlý objektiv. Občas ovšem kameraman snímá především prvky, které se Santinim nemají nic společného... Dalším problémem je to, že vůbec není jasné, kdo je autorem průvodního slova. Je jím jinak dosti neznámý režisér? Nebo někdo další, v titulcích neuvedený? Ať už je to však kdokoliv, musel se autor průvodního slova nutně opřít o tehdy čerstvě vydanou architektovu monografii od Mojmíra Horyny. Možná právě proto není autor průvodního slova uveden a věc tak lze, chtě nechtě, hodnotit jako hnusné plagiátorství... Jděme však dále. Skutečně bylo přínosné natočit dokument jako částečně hraný? Vždyť záběry na hereckého představitele Jana Blažeje Santiniho i na další hereckou stafáž navlečenou do dobových kostýmů, jsou povětšinou naprosto statické, nicneříkající a neobstojí ani faktograficky. Santini například po svých stavbách téměř určitě cestoval kočárem. Naprosto mimo a nicneříkající jsou i pohledy do sochařské dílny či lomu na kámen, protože nám o Santinim a jeho díle vůbec nic nevypovídají. V souvislosti s tím se vkrádá otázka, proč tvůrci místo těchto naivních a jistě i značně nákladných vsuvek raději neoslovili živého Horynu... To celé je o to bolestnější, že dnes už zapálený výklad pana profesora nikdo nenatočí, zatímco tehdy to bez výraznějších problémů šlo, byť by samozřejmě bylo nutno jej na počátku poněkud přesvědčovat... Vytknout by bylo možní i fatální chybu v podobě tvrzení, že zámek Karlova koruna vznikl pro hraběte Františka Maxmiliána Kaňku, přestože o minutu dříve bylo správně uvedeno, že Kaňka byl tím, kdo jako stavitel prováděl Santiniho projekt... Celkový dojem: 60% ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama