Kobry a užovky

Fascinující herecká kreace Kryštofa Hádka ve filmu, který mě hodně bavil. Některé další herecké výkony jsou sice přinejmenším rozpačité (David Máj, Lucie Polišenská), ale celkově mi to přišlo jako velice dobrý a neobyčejně autenticky působící film. Uvážím-li, že to natočil stejný režisér, který je podepsán pod děsivým filmem František je děvkař, pak u něj lze asi bez debat mluvit o výrazném posunu dopředu. Chvála, jíž byl tento film po své premiéře zahrnut, byla podle mě zcela zasloužená. Kromě již zmíněných některých herců mi tam vadila i jistá předvídatelnost děje (jak film dopadne jsem poznal po pár minutách od začátku), ale jinak za mě spokojenost. (28.11.2016)

Ale jo, konečně český film, který neutíká k legraci (občas se humor objeví, ale ne na oddych, spíš naopak) a docela přesvědčivě něco zachycuje. Škoda, že zůstává jen u toho zachycování, které jakoby nesloužilo ničemu jinému než sobě samému. Škoda že Prušinovský odmítá zaujmout postoj nebo říct názor. 3 a 1/2 (12.02.2015)

Občas ne úplně přesvědčivé, s postavami jednajícími účelně pro umělé navození dramatické zápletky, ale v jednotlivostech, jako jsou realistické dialogy, emocionální efekt nebo herecké výkony všech na place, se jedná o autorské dílo nadnárodní úrovně. Prušinovský dobře rozumí problémům a potřebám nižších sociálních vrstev a čistě filmový příběh dvou různorodých a problémových bratrů na ně montuje bez zbytečného sentimentu a změkčilosti. Jen tak dál... (26.11.2015)

Skvělý, že se tomuhle sociálnímu hadovi někdo pokusil podívat do očí s podobnou přímostí jako Petr Václav. Skvělý, že oba Hádkové hrají o třídu lépe než bývá v tomhle rybníčku zvykem, hlavně Kryštof dává s přehledem největší bomby kariéry. Skvělý, že Prušinovský zachytil celou řadu fatálních banalit se vší trapností, bezvýchodností a hlavně bez pitvoření a snahy dělat z toho chcípáckou řachandu. Méně skvělý, že Kobry a užovky působí jako sociální drama bez ksichtu, které celou dobu žongluje se způsoby snímání, aniž by nalezlo ujasněnou koncepci a zřetelný rukopis. Vysloveně špatný, že prvních 20 minut působí jako skladba, kterou všechny nástroje hrají o půltón falešně (dokonce i jinak přesný Kryštof se spíš pitvoří). A hodně rozporuplný, že dvojitej závěr (shocker / ambivalentní pohled) vyznívá spíš bezradně než tíživě, jako by si tvůrci nevěděli s příliš vitálním charaktery rady. Ty Květy v podkresu prostě vyznívají výrazně sugestivněji než film v důsledku. Chápu hype a spokojenost, ale mám pocit, že tenhle had má na to uhranout Vary, zatímco na festivalovém okruhu bude jeho nevyhraněnost značným limitem. Což je škoda, protože substituce heráku ironem a organizovaného zločinu vykrádáním chatek je odvážná a dotažená. Kdybych chtěl být důsledný, měl bych dát **** (dal jsem je Slámovi za podobně nevyrovnaná Čtyři slunce a o hvězdu míň dostal Jiráský za slabší Poupata). Ale je dost těch, kteří je Prušinovskému dají za mě. [65%] (19.02.2015)

Letošní rok zaznamenal český filmový rybníček vlastně celkem překvapivý počet nadprůměrných zářezů (Ztraceni v Mnichově, Nenasytná Tiffany, Sedmero krkavců). Tím nejvýraznějším kouskem ovšem pořád zůstávají Kobry a užovky. Jan Prušinovský se zde po komediálních štacích v Okresním přeboru a Čtvrté hvězdě definitivně posunul mezi tuzemskou režisérskou špičku, když nám servíruje výborné drama se skvěle přirozenými dialogy, jež díky zasazení na malé město a do tamních typických postaviček místy až nečekaně tne do živého. A to ani nijak přehnaně netlačí na režijní pilu. Připočtěte si k tomu ještě skvělé bráchy Hádkovi, správně dávkované humorné momentky či na domácí poměry nedostižnou technickou stránku, a máte před sebou jeden z mála českých snímků posledních let, který byste prostě neměli minout. Jen ten závěr bohužel není tak dotažený, jak by si tvůrci přáli. (15.11.2015)