Reklama

Reklama

Lída Baarová

Trailer 1

Obsahy(1)

Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (CinemArt)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (871)

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Banální scénář a megalomanská, ovšem amatérská režie, to jsou ve zkratce dva hlavní problémy tohoto filmu. Už hned začátek, kdy jsou do jakože dobových záběrů z Berlína vloženy postavy Pauhofové a Stašové, dávají tušit, že následuje průser. A taky že jo. Je to škoda, že při tak velkorysém rozpočtu a z něj plynoucí výpravnosti a účasti hvězd vznikla taková hovadina. Nevím, co kritizovat dřív, zda Renčovu zálibu v bezdůvodně drasticky dramatických scénách (křišťálová noc, popraviště, sebevražda Zorky Janů), nebo prostě jen nepochopitelných momentech - Hitler "svádějící" Baarovou (nebo co to mělo být) Wagnerem, Mádl toužící osahávat kozy, scenáristické klišé jako "záchrana před popravou v poslední vteřině, když někdo přiběhne ze vzkazem od ministra" či pravděpodobně nejhorší milostná scéna v dějinách českého filmu (což mě rmoutí o to víc, protože v ní účinkovala moje drahá Táňa Pauhofová). Vůbec Goebbelsova postava byla napsaná strašně divně. Několikrát se zmíní o jeho pronikavém intelektu, ale není to vůbec poznat, působí jen jako nadrženej strejda. K tomu musím na Renče směřovat další výtku - hlavně na jeho zbabělost nenechat německé scény v němčině. Zaprvý profláklé hlasy Viktora Preisse (Goebbels) a Martina Stránského (Fröhlich) dost ruší, zadruhé to vede k neúmyslně komickým momentům, kdy všichni šprechtí česky, ale dopisy si posílají v němčině. No, zkrátka celá Lída Baarová měla velké ambice, ale především vinou Filipa Renče dopadla blbě. Ohromná promarněná šance a promrhaných 80 milionů. ()

Mi Nü-Chai odpad!

všechny recenze uživatele

K posrání nezajímavý film o nezajímavé herečce, jejíž nejpamětihodnější čin bylo roztažení jistému politikovi. Matlanina s hrůzostrašnými postsynchrony, kde se potácí banda zoufalců a neví, kde je a co dělá. Goebbels v úloze největší zrůdy filmu drtivě prohrává se Stašovou v roli matky Baarové, Pavel Hakenkreuz coby Hitler hrdě nese Trololo pochodeň a Renčovi by patřilo sebrat příděly koksu, ať konečně chcípne a nevysílá na plátna další zločiny proti lidskosti. ()

Reklama

MikeCool 

všechny recenze uživatele

Tohle bylo velké a trpké zklamání. Což o to, námět by ani nebyl tak zlý, ale to zpracování? Co to sakra mělo znamenat? Film Lída Baarová je jeden z těch mnoha příkladů, kdy technická část filmu zhatí i tak dobrý námět / scénář. Češi si chtěli zahrát na americký střih a vyšla z toho spíše jakási parodie plná WTF momentů, včetně dabovaného Kříže v roli Hitlera a Goebbelse jakbysmet. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) ()

JFL odpad!

všechny recenze uživatele

Fenomén Lída Baarová skýtá potenciál na velký historický film, ale také na reflexi esenciálně českého, ale doposud pořád neotevřeného tématu morálních ohledů života v totalitě, potažmo pak celonárodní viny z každodenního eticky ambivalentního existování v minulých režimech. Na nic z toho ovšem v této sice velmi směšné, ale pořád ubíjející slátanině nedojde. V několika málo scénách, kde se film dotýká Baarové a její kariéry v nacistickém Německu, si vystačí v lepším případě s jalovou ilustrací, ale spíše spoléhá na prvoplánově exploatační konvenování předsudkům publika. Nacističtí pohlavárové, čeští fízlové, ale nakonec i vyšinutá matka či mladá novinářka mají asi být velkými hereckými party, jenže nikdy nepřekročí rovinu směšně křečovitých karikatur. Vedle propíraných pasáží s Göbelsem, které díky přemrštěnosti herecké, scenáristické i režijní trůní daleko za hranicí campu, film obsahuje nesmyslné sekvence, které příběh Baarové svádí do nečekaných žánrových poloh. Z nich nejvíce vyčnívá etuda jak vystřižená z prasácké teen komedie, náležitě castingově zdůrazněná angažováním Mádla. Samostatnou kapitolu představuje vyprávění, které má nakročeno ke konceptu nespolehlivé vypravěčky, ale ve své nesystematičnosti končí prostě jako snůška nesmyslných, impotentně doslovných a zhůvěřile fantasmagorických výjevů, které smrdí papírem, koksem a pitomostí. "Lída Baarová" ve výsledku není ani velkým životopisným filmem, ani říznou nazisploitation, ani etickým dramatem, ani prachobyčejným brakem, ale prostě jen odzbrojujícím fiaskem, jehož hlavní konstantu představují nesoudnost a nekompetentnost. Na druhou stranu projekt, který evidentně měl alespoň z části ambice ukázat kontroverzní persónu českého dvacátého století v jiném světle než coby démonizovanou kolaborantku (byť obraz láskou a vlastní slávou zaslepené hvězdičky není o moc přínosnější), se paradoxně sám stal kontroverzní položkou moderní české kultury skrze angažování neonácků, prolustrování horentních sum, které rozhodně neskončily na plátně, i podivným zaprodáním se v podobě honorací vypolstrované premiéry, která podle hesla „life imitates art“ zrcadlila scénu z premiéry v přítomnosti Goebelse. Ale třeba za několik desetiletí poslouží kauza Renče, Hubače a Landy jako předobraz podobně rozháraného filmu, který nám je ukáže jako tragické velikány zaslepené láskou k tyranům a sobě samým. ()

mzss1 

všechny recenze uživatele

|80%| Shlédnuto v kině. Byl jsem ukecán kámošem zajít na Lídu Baarovou do kina. Nakonec jsem souhlasil. Téma z druhé světové války je jistě zajímavé, mě to až tak moc nebere, ale neříkám, že se mi pár filmů podle těchto skutečných událostí nelíbí. Třeba Pád třetí říše – to se opravdu povedlo. No, tohle sleduje především osud České herečky Lídy Baarové. A tak mě to vtáhlo do děje a já se bavil až do konce. Ke konci atmosféra dost zhoustla a bylo to trochu drsné (mohlo být ještě víc tedy). Nějaké ty drobnosti, úpravy bych k filmu doladil, ale vzhledem k tomu, že až se až tak o 2.světovou válku nezajímám, tak mi to sedlo. Z herců bych trochu vytknul Pavla Kříže, který ztvárnil Hitlera. Neříkám, že to bylo děsný, ale slyšet Křížův hlas, to mi vůbec k Hitlerovi nesedělo. Ostatní herci byli naprosto v cajku. Herec, co hrál Goebbelse, Karl Markovic mě bavil nejvíc, zahrál tu postavu opravdu mistrovsky. Samotná hlavní herečka filmu Tána Pauhofová ztvárnila Lídu Baarovou též dokonale. Bavila mě její postava – i jsem si z toho odnesl pár myšlenek. Gedeon Burkhardt je můj oblíbenec z Kobry 11 a také z Rexe, takže jsem ho zde rád uviděl. S ostatními nemám problém, i toho Mádla v menší roli jsem přežil, ikdyž ho moc nemusím. Je to zajímavý film, Renčovi se to povedlo, takže jsem nakonec rád, že mě na to kámoš vytáhl do kina ()

Galerie (44)

Zajímavosti (36)

  • Filip Renč sa po nakrúcaní vyjadril, že skončilo presne v plánovanom termíne a podľa jeho predstáv. „Bolo to moje najnáročnejšie nakrúcanie, ale z ničoho som nezľavil. Ako som film roky nosil v hlave, tak bude vyzerať na plátne.“ (JančiBači)
  • Jednu ze skladeb na soundtracku z filmu zpívá i představitelka hlavní role, Táňa Pauhofová. [Zdroj: deník METRO] (hippyman)
  • Bílá, Renč, Soukup a Osvaldová se sešli na společné hudebně-filmové práci už popáté. K jejich prvnímu setkání došlo v roce 1992 při vzniku klipu pro píseň k filmu Requiem pro panenku, poté natočili např. klip k písni Láska je láska. [Zdroj: deník METRO] (hippyman)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST

14.07.2016

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

Reklama

Reklama