Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (871)
Kýč jak bič! Renčův film není jen sentimentální (což bych u tak kontroverzního tematu nečekal), on je hlavně neuvěřitelně nudný. Dvě třetiny se nic neděje, a pak je najednou konec. Několikrát jsem se musel smát (i když ne naplno, jelikož v kině byly kromě asi pěti mužů, včetně mě, samé ženy, a k mé hrůze většina učitelky...) - scéna v Orlím hnízdě, Mádl a jeho nenechavé ruce (,,A teď už můžu klidně umřít.") či těžce symbolická scéna sebevraždy s pozadím Hradčan (obstála by tak v 60.letech, dnes jako studijní cvičení). Pauhofová se celý film šklebila (přistihl jsem se, že se celou dobu šklebím přihlouple jako ona), což bylo jasné režisérské selhání, jelikož v úvodní scéně s titulky ukázala, že mimiku zvládá. Na film jsem byl pozván, ale úplně nelituji. Hezké obrázky, asi nejlepší ze všeho Lídiny kostýmy a standardně skvělá Stašová. Soukup se vykrádá. Film z války neděsí (a měl by). Vícekrát vidět rozhodně nemusím. A Baarová byla ve skutečnosti nejen krásná, ale i uhrančivě tajemná, což Pauhofová zkrátka není... ()
Vypadá to jak televizní film a vzhledem k rozpočtu a množství hereckých es, se jedná fakt o propadák. Přijde mi, že Renč každýmu přesně určoval, jak se má tvářit a chovat, a proto většina postav vypadá jak loutka. Na to, jak silný námět měl Renč k dispozici, z toho nedostal vůbec nic. Atmosféra slaboučká, napětí vůbec žádné ani v krvavých scénách. Takže palec dolů, zklamání a Renčovi už takto zásadní příběhy nedávejte točit. Je to promarněná šance... ()
Taky mi moc nesedí Renč. Po všech stránkách a ta filmařská je jen jednou z nich. Budu ale objektivní a nebudu tu metat ODPADY jen proto, že to točil prezidentův mazánek. Baarová dopadla všelijak to říkám na rovinu. Těšil jsem se na ni asi jako většina lidí zde. Film o krásné ženě, která zmámila nejvlivnější muže předválečné Evropy, která měla pletky i s leckým od filmu u nás i v zahraničí a která pak jako nebeská hvězda náhle pohasla... Již v úvodu mi nesedly zpomalené rozmazané záběry na tančící páry za zpěvu ,,R. A. Dvorského'' - Petra Hanzlíka. Zřejmě to mělo zakrýt nedostatek lidí na place, parket zel prázdnotou. Až komicky působila návštěva prvního města Třetí říše, kde Táňa se Stašovou působily jak vsazené postavičky do studiových pohádek z osmdesátých let. Tohle se musí umět a když se to neumí, ať se to raději nedělá. Jedna věc jsou statické ateliéry na zahliněném statickém kopci Barrandova a jiná přihlížení pochodu esesmanů na dobovém filmu... Nebudu se to rozplývat či naopak hanět podobu toho či onoho herce jeho historickému protějšku. Co bylo ale strašné byl Kříž snažící se imitovat způsob projevu Hitlera... Hudba mi také zrovna nesedla. Nechápu proč když na obraze vystupoval nějaký nacista či když starostlivý otec nabádal Lidušku, že si hraje s ohněm vypůjčil si Soukup od Wagnera ony známé smyčce... To asi aby hloupý divák věděl - že to je klíčový moment v osudu herečky ! Táňa se snažila a i ona je opravdu krásná. Stašová mi ve filmu nesedla. Hubu mám rád, ale už mne unavují ty jeho role starých zralých mužů. Jeho projev je stále stejný, sice stejně příjemný a chtělo by to nějakou ostřejší změnu! Přínos filmu vidím alespoň pro mne v odhalení osudů rodiny Baarové, netušil jsem, že onen pád z výsluní tak tvrdě zasáhl i nevinné z jejího okolí. Kladně hodnotím také snahu o historickou věrnost prostředí. Interiéry, exteriéry, auta... Zde bych jen podotkl, že se Hitler bál výšek a proto Orlí hnízdo - Kehlstein navštívil jen párkrát a raději dlel v rozlehlém domě dole pod kopcem. Nechce se tedy věřit, že by zrovna tam káral Goebbelse kvůli nevěře... ----- Renč si tentokráte vzal do úst sakra velké sousto. Bohužel, tam kde v rádoby šedesátkových Rebelech stačila mlaďounká Norisová v promočených šatečkách s deštníkem, tady to chtělo mnohem více. Když jsem na film koukal, nebyl jsem zkrátka tam v té době jak to cítívám u jiných filmů (naposledy např. u Dámy ve zlatém). A když TAM nejsem, není to ono. Kdyby se mi někdo zeptal jaká scéna se mi z filmu nejvíce líbila, řekl bych po pravdě, že to byly ty krásné průlety nad parním vlakem jedoucím zelenou krajinou. Jenže tohle byl film o jedné z nejkrásnějších žen předválečné Evropy... Takže toliko asi. * * * ()
Ak film potrebuje na konci vlastným divákom nejako ospravedlniť svoju nemožnosť, tak to je podľa mňa skutočne tragédia tohto výpravne krásneho diela plného absolútne divných a neprirodzených scénok, ktoré človeka viac vytočia než privedú dobrú náladu. Pauhofová je podľa mňa okey, ale myslím si, že som ju už videl aj v lepších rolách. Markovics je u mňa mix, lebo má tu pár skutočne dobrých scénok, no potom sú tu aj iné scénky (najmä posledný telefonát s Lídou), ktoré sú tak maximálne trápne a nefungujú, že je to čisté zúfalstvo sledovať. Najlepšie podľa mňa vychádzajú Martin Huba a Jiří Mádl. Na nich sa díva počas filmu celkom dobre a dokonca sú aj prirodzení. Film si neodpustí komédiu, ktorá absolútne nepasuje a záleží od toho, či vám to sedí. Mne nie. Sexuálna scénka je podľa mňa otrasná a absolútny padák filmu, rovnako ako aj neskutočne veľké množstvo záberov zblízka na tváre a preafektovanosť, ktorú v závere tomu všetkému tvorcovia dávajú. Úprimne, odo mňa tento film žiadnu veľkú lásku nedostane. Je tu pár dobrých momentov, ako napríklad záchrana Lídy pred idúcim vlakom alebo jej bolesť, ktorú prežíva vo väzení, ale ako celok pre mňa film vychádza absolútne nezaujímavo, trápne a divne. Hodnotenie: D ()
Jedna zářivá za Táňu, druhá za kostýmy. Předabování němčiny byl otřesný nápad a působí dosti rušivě, místy dokonce směšně (ostatně jako vždycky). Ale není se asi čemu divit, když se v dnešní době předabovává i slovenština (WTF?!). Ona zkratka by se taky dala použít v souvislosti s několika scénami ve filmu a nejvíc mě v hlavě asi straší ta krbová, tedy orgasmická pasáž v plamenech - 40%. Paradoxně mě zklamání z "velkofilmu" ještě víc navnadilo na dokument od paní Třeštíkové, kde se nepochybně dozvíme něco mnohem zajímavějšího ze života této slavné herečky a dost možná i výpravnější formou. ()
Galerie (64)
Zajímavosti (37)
- Jedná se o první český film dostupný na Netflixu pod anglickým názvem The Devil's Mistress. (hansel97)
- Stěžejní píseň „Když tančí ďábel s andělem“ nazpívala Lucie Bílá, která se tím po delší odmlce vrátila ke spolupráci s dvojicí Ondřej Soukup a Gabriela Osvaldová. [Zdroj: deník METRO] (hippyman)
- Skutečná Lída Baarová (ve filmu Táňa Pauhofová) v roce 1995 v rozhovoru, který s ní u příležitosti jejích 80. narozenin vedl Jaroslav Sedláček, řekla, že s Goebbelsem (ve filmu Karl Markovics) "jsem nikdy nic neměla. Už proto, že jsem tehdy velice vroucně milovala Fröhlicha." Pověst o jejich poměru prý vznikla na základě toho, že "jsem se mu líbila, což mi později sám řekl, a začal mě zvát na všechny možné i nemožné společenské akce, které pořádal, nebo kterých se účastnil. Moji účast si vymáhal všemi prostředky, klidně přerušil i celé filmování. V tomto směru byl neskutečně bezohledný. Snažila jsem se vymlouvat, jak se dalo, ale byl nesmlouvavý a tvrdohlavý. Hledala jsem tehdy pomoc i u Fröhlicha, ale ten mi říkal, že zatím o nic vážného nejde a že by nebylo rozumné si ho rozhněvat." Nakonec přesto dostala zákaz hrát i vycestovat: "Goebbels se vyznal manželce ze své lásky ke mně a řekl, že se s ní chce nechat rozvést. Magda, jeho manželka, za mnou přišla, abych mu prý věhověla, že když mě bude mít za milenku, nebude trvat na rozvodu. Odmítla jsem to. Magda pak ze zoufalství zašla za samotným Hitlerem, který si Goebbelse pozval na kobereček a Goebbels mu tam musel v zájmu Říše svatosvatě slíbit, že už se nikdy neuvídíme. Zákaz hraní nebyl otázkou nějakého papíru, aspoň jsem nikdy žádný neviděla. Byl to jenom logický důsledek tehdejší politické situace. Nikdo si netroufl postavit se Hitlerovi. Ani zákaz vycestovat jsem nikdy neviděla na papíře. Kompetentní osoba mi pouze řekla, že mi to nedoporučuje, že by se mi při útěku mohlo něco hodně ošklivého stát." (NIRO)
Reklama