Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (871)
Banální scénář a megalomanská, ovšem amatérská režie, to jsou ve zkratce dva hlavní problémy tohoto filmu. Už hned začátek, kdy jsou do jakože dobových záběrů z Berlína vloženy postavy Pauhofové a Stašové, dávají tušit, že následuje průser. A taky že jo. Je to škoda, že při tak velkorysém rozpočtu a z něj plynoucí výpravnosti a účasti hvězd vznikla taková hovadina. Nevím, co kritizovat dřív, zda Renčovu zálibu v bezdůvodně drasticky dramatických scénách (křišťálová noc, popraviště, sebevražda Zorky Janů), nebo prostě jen nepochopitelných momentech - Hitler "svádějící" Baarovou (nebo co to mělo být) Wagnerem, Mádl toužící osahávat kozy, scenáristické klišé jako "záchrana před popravou v poslední vteřině, když někdo přiběhne ze vzkazem od ministra" či pravděpodobně nejhorší milostná scéna v dějinách českého filmu (což mě rmoutí o to víc, protože v ní účinkovala moje drahá Táňa Pauhofová). Vůbec Goebbelsova postava byla napsaná strašně divně. Několikrát se zmíní o jeho pronikavém intelektu, ale není to vůbec poznat, působí jen jako nadrženej strejda. K tomu musím na Renče směřovat další výtku - hlavně na jeho zbabělost nenechat německé scény v němčině. Zaprvý profláklé hlasy Viktora Preisse (Goebbels) a Martina Stránského (Fröhlich) dost ruší, zadruhé to vede k neúmyslně komickým momentům, kdy všichni šprechtí česky, ale dopisy si posílají v němčině. No, zkrátka celá Lída Baarová měla velké ambice, ale především vinou Filipa Renče dopadla blbě. Ohromná promarněná šance a promrhaných 80 milionů. ()
Já nevím, v souvislosti s tím, kolik peněz šlo z fondu kinematografie na tenhle über brak, je to snad i na žalobu. A zažaloval bych všechny. Ty, kteří přidělili tu neskutečnou sumu neskutečné Lídě, ty, kteří tenhle zázrak české kinematografie vytvořili a v neposlední řadě ty, kteří s nepokrytou suverenitou tuhle ostudu propragovali jako nejlepší film světa a donutili diváky za to utratit mrzký peníz. Tatínek vám vyhlásí válku! 0/10 ()
Všetci milujú "Lídu Báru" a niektorí si myslia, že je najkrajšou ženou Európy, dokonca majú tendenciu si kvôli nej zničiť kariéru. Možno to tak bolo, ale Táňa je proste taká fajn pekná baba odvedľa a proste femme fatalle nebude ani pod kilom makeupu. Práve tak stráca kúzlo a to jej nedáva ani scenár, ktorý ju vykresľuje...vlastne ani neviem ako. Proste ako si vyžaduje situácia a všetko sa ospravedlní tým, že láska je slepá a to je všetko. Lída Baarova od Renča vyzerá úplne do bodky tak, ako som si ju predstavoval. Proste ak viete, čo platí na české konzumné publikum, tak si skúste napísať nejaký cvičný dialóg akože medzi ňou a nejakým vysoko postaveným náckom a ono sa to bude prekrývať s týmto filmom. Nechcem tvrdiť, že film je nuda, že je slabo nakrútený, ale proste mi pripadal smiešny v toľkých detailoch, až tak musí pôsobiť aj celok. Prečo sa herečka vrátila v 45 do ČSSR? Who cares...že, scenárista...Normálne by ma zaujal viac scenár o tomto, ako film vo veľkom založený na porno predohrách bez porna. ()
Porovnám-li recenze, tak s Mirkou se prakticky shoduji na rozdíl od toporné rádobypohádkové kritiky Kabáta. Dlouho jsem nezažil téměř vyprodané kino. Diváci se rozhodně filmu nevysmívali, ale smáli se při scénách, kdy se to dalo očekávat ("Bééé!"). Líbilo se mi korzování Lídy s matkou Berlínem. Z dalších dvou scén, kdy Lída putuje berlínskými ulicemi, ale už v době běsnění, byla působivější křišťálová noc. Renč je rutinér a většina jeho filmů (ne televizní tvorba!) mě nezklamala. Oheň jsem vnímal metaforicky, takže mi nijak nerušil způsob podání příběhu. Za nejsilnější scény považuji všechny s Goebblesovou manželkou (Lenka Vlasáková hrála přesvědčivě; při vodních hrátkách pobavila jazyková hravost) a situace, kdy byla Lída (z)raněná - útěk do Fröhlicha a Pankrác. Především ve vězeňském prostředí našla Táňa polohu z Kousku nebe. Velmi dobře do děje zapadla i postava filmového poskoka. Platonicky zamilovaného ochránce zvládl Mádl bez problémů. Film mě motivoval znovu otevřít Škvoreckého přepis vzpomínek Lídy Baarové Útěky. Neodvažuji soudit Lídu Baarovou, považuji ji za skvělou herečku a vypravěčku. Možná při snaze vytěsniť osudných pár let svého života vytvořila obraz, který dál novináři šířili. I v Renčově snímku v závěru říká, že rozhovor s diplomantkou byl možná její poslední rolí a že příběhy si lidé různě upravují. Pokud Lída upravila vzpomínky na nacistické pohlaváry tak jako na prázdniny u prarodičů ("Na zahradě běhali ježci s jablíčky." :-D), kdo ví, jak všechno vlastně bylo. Ve srovnání s filmem Dívka tvých snů Renčův film pokulhává víc než Goebbles. ()
Lída jako Forest Gump, v životě Třetí říše byla u všeho a všude. Renč si ukousl příliš velké sousto, utratil hodně peněz a výsledek tomu neodpovídá. Trapné jsou montáže Stašové s Pauhofovou v Berlíně a slastné výrazy obou milenců v plamenech krbu. Stašová na zabití, Kříž až na ty oči a hlas docela dobrý, Preis se přes své zřejmé kvality na dabing Markovicse opravdu nehodil. Film jsem dlouho odkládal a chtěl vidět raději v němčině (což se ukázalo jako správný nápad, synchrony jsou tragické), to ale může trvat hodně dlouho, protože podle všeho šel německy pouze v kinech našich západních a jižních sousedů. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (37)
- V německém znění filmu, na rozdíl od české verze, zaznívají původní hlasy herců Karla Markovicse (Joseph Goebbels) a Gedeona Burkharda (Gustav Fröhlich). Tatiana Pauhofová (Lída Baarová zamlada) a Zdenka Procházková (Lída Baarová na sklonku života) se do němčiny nadabovaly samy. (Revivup)
- Dobové barevné záběry na pozadí ve scéně, kdy Lída (Tatiana Pauhofová) přijíždí s matkou (Simona Stašová) roku 1934 do Berlína, jsou z krátkého snímku Berlin - Reichshauptstadt (1936). (ČSFD)
- Jakmile Lída Baarová (Tatiana Pauhofová) a Goebblesova žena (Lenka Vlasáková) vyjdou z vody, mají na sobě plavky, které jsou suché, i když by měly být mokré. (molotow)
Reklama