Lída Baarová

Všechny okolnosti vzniku tohoto filmu, neonacisté v komparzu a další drobnosti mi nedávají jinou možnost, než udělit odpad. Z Filipa Renče se stal angažovaný umělec pro proruskou pakáž. Návštěva prezidenta Zemana na premiéře byla směšná a opět jen potvrdila chování papalášů, kteří nejdou na film, sportovní zápas či jiné kulturní akce z důvodu zábavy, ale aby tam reprezentovali svoje zájmy. Film je jinak historicky zcela nepřesný, Táňa Pauhofová je jediný světlý moment filmu, ale její postava (i všechny další) je neskutečně trapně napsaná. Německé postavy mluvící česky působí směšně a neautenticky, ale jedná se od Filipa Renče o komerční kalkul. Diváci Babovřesek přece na film mluvící německy nepůjdou. A pro ně je film určený prioritně. Místo silného dramatu tady proto máme zápletku hodící se na titulní stranu deníku Blesk, postavy jsou neuvěřitelně stereotypní. Tyto skutečnosti nejvíce dopadly na Pavla Kříže, který se sice snaží, ale všechno vyznívá do neuvěřitelné parodie. Místo aby Hitler po vzoru například filmu Kmotr si s Goebbelsem sedl do temné místnosti a tam mu tiše ale důrazně řekl, že vztah s Lídou Baarovou je u konce, což mělo potenciál k projevení hereckých kvalit obou herců, tak tam Hitler řve a prská jak malé dítě přesně podle svého stereotypního zobrazení. A to diváci Babovřesek přece vidět chtějí, jinak by je film nebavil. (05.09.2018)

Nechme stranou, že jméno "Lída Baarová" už dávno není jménem herečky, která žila v letech 1914-2000 a působila v kinematografiích ČSR, Německa, Rakouska, Itálie a Španělska, prožila to či ono a na závěr profesní kariéry si ponechala divadlo. "Lída Baarová" je od té doby, co se do jejího života vložil Standa Motl aférou, a od té doby, co se do jejího osudu vložil Filip Renč, společenskou událostí. K uchopení tohoto filmu je klíčem klip Lucie Bílé Když tančí ďábel s andělem, ve kterém zcela nesmyslně tančí Bílá oděná v reminiscenci na Marlene Dietrich čili dekadenci Výmaru a jejími partnerkami jsou Krvinky (!) z muzikálu Dracula. Smysl to nedává, protože Baarová přišla do Německa až po roce 1934 a se světem frivolních, notabene lesbických kabaretů neměla nic společného. Renčova Baarová je určitým průsečíkem mezi Requiem pro panenku a Hlídačem č. 47, což jsou dva momenty, kdy si Renč ve své kariéře uvědomil sílu filmu jako společenské události a sílu dobovky. Dlouhá léta jsem vnímala vlky plky na téma, že si Baarovou natočí Vávra, který už to tedy nestihl, pak se ozvala Pavlásková, že by tu Adinu a tohle je tedy výsledek? Celofánové pozlátko, které nefunguje, bohužel. Umělecká licence je za hranicí uvěřitelnosti a člověk marně hledá kvality v zobrazení vily na Hanspaulce a komedii v přehrávání těch největších drbů z memoárové literatury, kde hrají prim klepy Ljuby Hermanové. Na druhou stranu, osobně je mi to vlastně fuk. O takové Anny Ondrákové se točí filmy už od 70. let a naštěstí se ani kolem jednoho nevytvořila taková hysterie. (24.01.2016)

Mluvit o kráse Baarové bylo by nošením dříví do lesa. Není tedy divu, že budí pozornost. Proč jsem šel na film o Baarové? Samozřejmě jsem neočekával od toho kdovíjaký umělecký zážitek. Udivilo mne tolik kritiky. Možná jsou kladena měřítka kritiky tohoto filmového zpracování příliš předpojatě. Ano, film mohl být vynalézavější, výpravnější a zdaleka nevytěžil všechny možnosti. Je film opravdu tak špatný? Domnívám se, že při vší problematičnosti nikoli. Čekal jsem větší průšvih. Za prvé, vykreslit všechny trampoty Baarové do filmové podoby na ploše jednoho celovečerního filmu je o to těžší, že bylo třeba vyškrtnout i postavy, které v jejím životě hrály dosti důležitou roli. A za druhé mnohdy stačí do jisté míry ke kritice třeba i osobní averze k tvůrci filmu, který je nemálo lidem solí v očích. Renče vlastně také moc nemusím, ale ostatně fakt, že lidi přivést do kin umí, je dost výmluvný. Co se dabingu týče, tak jemný hlas Preisse jakožto Goebbelse nebyl zrovna nejlepší přínos, nepochybně to působilo poněkud divně. Co herců se týká, tak ostřílený herec Markovics, který dostává slušný prostor, také nijak zvlášť neexceloval v roli hlavního nacistického ideologa Goebbelse. Pavel Kříž nebyla špatná volba, vdechl postavě Hitlera zvláštní až pitoreskní rozměr. Pauhofová, ano je hezká a strhává největší pozornost na sebe, ale ve své podstatě má velmi málo společného s herectvím Baarové. Burkhard v roli Fröhlicha, je přesvědčivý, dobře zahrál, ale také mu to sekne. Zbývá pár slov o samotném filmu. Časové rozpětí několika let ve scénách nevadilo, dramatický efekt to má docela slušný. První polovina filmu je výrazně lepší než zbytek. Kolorit doby za ty prachy bych si uměl představit i lepší. Pro mne nehraje roli a je mi jedno, jestli má ten film žánrově vysokou laťku nebo nízkou laťku, ani tentokrát tomu nebylo jinak. A tak řekl bych, že ten večer s Baarovou nebyl zas až tak špatný, jak se ze začátku zdálo. (30.07.2016)

Tak jo, tenhle film v žádné případě NENÍ zas tak moc ŠPATNEJ, jak mnozí prezentují, asi největší mimózní chyba filmu spočívá v předabování německých herců (pánové Markovics s Burkhardem mimochodem i tak hrají výborně), které ovšem z hlediska marketingu dává smysl, ať se nám to líbí nebo ne, prostě se u nás dabuje všechno a domácí film, kde se půlku stopáže šprechtí by toho moc nevydělal, jakkoliv je to smutné. Další velká chyba se jmenuje Ivan Hubač, jehož scénář bůhví proč dává Gebelsovi a Hitlerovy do úst termíny jako "star" neob "párty" a to kurník šopa proč?! Mnohé jeho scény jsou spíše humorné, přeskakování životních etap zmatečné a všeobecně jeho scénář tenhle film popravil. Přitom většina herců odvádí výbornou práci a to především perfektní Pavel Kříž jako Hitler, vážně, snad jediná vada na jeho výkonu je ta, že čeština nemá takovou zvučnost jako němčina, to mu ale jde jen těžko vyčítat. Děj sám o sobě je prostě nosný, najít víc filmový příběh asi těžko pohledat, navíc se docela povedlo vybalancovat romanci (zároveň s tím, že herectví titulní Pauhofové se v romantických scénách dost blíží klasickým scénám prvnorepublikových romanťáren, což například při scénách s nicht-nazzi-milencem není, pro mě fajn detail, ne všechno musí a může být doslovné). Průměr, bohužel, scénář kazí a některé scény by si zasloužili větší rozpočet (ne, 50 milionů bohužel není na historický film, co se odehrává ve světě společenského lesku a zdvižených pravicí vrcholných nácků zrovna velkej balík peněz). PS: čtvrtá hvězdička navrch za to, že dojal můj doprovod, kterým byla dáma, která na Lídu Baarovou jako mladá do toho kina chodila a to prostě musím ocenit. Howgh. (22.01.2016)

První půlka se mě líbila, byla dramatická, bavila, věnovala se především pozici Lidy Baarová v Německu. Zde musím bohužel říct, že Táňa mě herecky poprvé zklamala, věřím, že se na roli poctivě připravovala, je krásná a v kostýmu jí to moc slušelo, ale v jejím projevu nebylo nic z emocí, prostě profi výkon bez duše. Výbornou práci naopak odvedl Karl Markoics, to byla postava plná emocí jak těch tragických, tak těch romantických. Od doby co Karl zmizí ze scény to jde však z kopce uplně ze vším, ani se mě nechce věřit, že scénář psal Ivan Hubač, tam se přeskakovali časové useky, jak Rambo mrtvoly, jinde zase 30sekund pro scénu a šup do dalšího časového pásma, to přece nemůže strhnout ani prase bradavičnatý natož diváka a aby nebylo výserů málo, tak Hitler a spol mluví česky a všechno to završuje nejtrapnější filmová milostná scéna posledních let. Kdepak tohle ani zdaleka nesplnilo očekávání a už vůbec neomluvilo tu ohromnou křivdu všem filmařům na který se kvůli Renčovi ten rok od fondu nedostalo. (06.07.2016)