Sicario: Nájemný vrah

Musel som si pustiť soundtrack a “fascinovaný” hodinu streetviewovať Cuidad Juárez. Majstrovsky sfilmovaný, ultra atmosferický výlet do menej pohostinných americko-mexických kútov. Výborný Josh Brolin, po dlhej dobe rola hodná talentu a démonickeho rozmeru Benicia Del Tora. Prvá polhodina vtiahnutia do situácie, prostredia a oboznámenia s novými kolegami predstavuje najdetailistickejšiu možnú réžiu, presahujúcu talent a perfekcionismus Davida Finchera (áno, a za tým si stojím). Preto škoda, že počiatočný drajv a prísľub niečoho nevídaného kvôli scenáru postupne oslabnú a výsledok je niečím iným, že by sme si priali. Hlavná postava idealistickej FBI agentky má reflektovať zhrozenie diváka nad pravidlami džungle vo vojne s mexickými kartlemi. Byť šéfom teamu v tejto vojne, okamžite ju vyhodím, aby zbytočne nebrzdila dejový vývin potenciálne nezabudnuteľnej filmovej jazdy a neodkláňala pozornosť od toho podstatného v nej. Ale scenárista, ktorý ju vidí ako menej znalú drsnosti pomerov medzi Juarezom a El Pasom než priemerného diváka zo strednej Európy, na nej postaví dramaturgické jadro príbehu (!). Škoda, Sicario malo vďaka Villeneuveho réžii nakročené na film roku. (23.10.2015)

Kdybych nevěděl, že bude Villeneuve točit Blade Runnera, řval bych, že musí točit Blade Runnera. Jeho hrátky s hutnou atmosférou a pomalým tempem totiž nemají chybu, a právě díky nim je Sicario tak zajímavou podívanou - i když se toho v něm zase tolik nestane. Někdy v půlce filmu se bohužel vynoří dějové vzduchoprázdno a člověk moc neví, na čem je. Pečlivě vystavěné finále ale spolehlivě vrací míč do hry a vysvětlí vám, že to tenhle Kanaďan myslí s Hollywoodem zcela vážně. Sicario samozřejmě těží hlavně z vývoje vztahu Benicia Del Tora a Emily Blunt. A jelikož je jeho podání brilantní, já jsem opouštěl kinosál spokojený. Těch meditativních pasáží, které stojí vyloženě na Deakinsově kameře, je sice trochu moc, pokud se ale u dvojky Blade Runnera trochu přidá „na ději“, může Villeneuve natočit neskutečnou pecku! (8/10) (20.10.2015)

Sicario popisuje s chirurgickou precizností fatální a krvavou profanaci Mexika za dlouhé Cartel War. Perfektně natočené, úžasně obsazené, temně atmosférické, znepokojivé, brutální i solidně vypointované toť Sicario bezesporu nabízí. Jako Highlighty bych vyzdvihl mocného Del Tora, který si finále krade celé pro sebe, drtivý soundtrack, který se zažere divákovi pod kůži a perfektní atmosférická scéna z nočním termo viděním ( zcela něco nového). K dokonalosti bych pouze přidal na tempu, které je vlažnější a rozhodně bych přidal více mrtvých těl ( Scéna, kde z mostu visí 4 lidé nazí vzhůru nohama bez končetin potěší nejedno hororové oko) A to je ve zdejším městě údajně na denním pořádku!! Skvělá práce. 80% (01.11.2015)

Je to už celá věčnost, ale přijde mi, jako by to bylo včera. Vzpomínám na pocit napětí a vzrušení u premiéry Vetřelce. Nemám na mysli běžnou lekačku nebo akční scénu, ale pocit, jako byste byli v tranzu ze setkání s něčím, co vysoce přesahuje běžné žánrové standardy a nově definuje v příslušném žánru pojem kvality. Od té doby jsem podobný pocit zažil ještě párkrát, pravděpodobně by mi ale k přesnému výčtu stačily prsty na rukou. Po dlouhé odmlce se mi to mrazení vrátilo až se Sicariem. Soundtrack patří k těm, na které se nezapomíná. Máte dojem, jako byste seděli na náloži plastické trhaviny, kde nevidíte na časový spínač, ale vnímáte neúprosný tikot ubíhajících sekund. K zátylku máte přiloženou hlaveň a do ticha cvakne odjištěná pojistka. V superlativech se dá mluvit o kameře, která se od nádherných panoramatických záběrů přírody umí rychle snést na vozovku, kde se divák stane součástí automobilové kolony nervózně očekávající úder ze zálohy. Střih kombinuje detaily a celky prokládané velkými panoramaty. Při sledování jsem měl neustále pocit přetlaku jako špunt v láhvi se šampusem. Režisér vytváří napětí i tím, že stejně jako svou hrdinku nechá i diváka tápat v nejistotě a informace dávkuje jen v nezbytné míře. Sicario je syrový, špinavý a morálně nejednoznačný thriller, který jen zdánlivě na první pohled odpovídá běžnému vzorci akčních filmů. Místo ušlechtilých ideálů se tady vyřizují osobní účty a hlavní slovo má cynický pragmatismus. Jak říká jeden z antihrdinů, pokud nedokážeme odnaučit 20 % Američanů píchat si, šňupat a polykat fet, drogy nezmizí a naším cílem musí být udržování co nejjednodušší struktury trhu. S jedním velkým dodavatelem se dají uzavírat zajímavé dohody. Snímek ukazuje smutnou nekonečnost boje mezi represivními složkami státu, které jsou vybavovány stále většími pravomocemi a rozpočty a které se naučily účinně vyhýbat kontrole, a na druhé straně organizovaný zločin, který není svázaný žádnými pravidly a je stále brutálnější. Je to svět, kde likvidace jedné zločinecké skupiny vede k posílení druhé. Pro mě jde zatím o nejsilnější filmový zážitek roku 2015, ke kterému mám jen dvě připomínky. Ozbrojeným přestřelkám v dlouhých tunelech prokopaných mezi Mexikem a Spojenými státy neholduje ani jedna ze stran konfliktu. Profesionálové mají dobře spočítané, že kulky odražené od horniny dokážou neuvěřitelně záludně měnit směr a cíl nachází často na vlastní straně. No a ti dva nešťastníci u auta naplněného drogami by asi těžko čekali během minuty trvající přestřelky, až se policie prostřílí až k nim. I přes výše uvedené výtky dávám bez váhání nejvyšší palbu. Tohle je film, který mně zasáhl do černého. Celkový dojem: 95 %. (30.10.2015)

Výborná kamera, fungujúca atmósféra, zaujímavé postavy a velice atraktívne universum, ale pokryvkávajúca dramatugia s odfláknutým finále, ktoré z celého filmu spravilo triviálny pilot k neexistujúcému seriálu. "A to je všetko? Really?" Žial (bo som tomu strašne fandil), ale nestrhol ma Villeneuve a po divnom Enemy, začínam pochybovať či je Hollywood miesto kde dokáže byť tento talentovaný chalan štastný. Najväčším kráľom tejto dvojhodinovky ostáva famózne temný Jóhann Jóhannsson. 70% (15.10.2015)