Princezna a písař

Pohádkové kostky jsou vrženy ostříleným Karlem Janákem. Byl to hod jednoduchý a přímočarý. Probíhal dynamicky, akčně a ve výpravném stylu. Trojice, sestávající z režiséra pro mládež Janáka, scenáristy pro mládež Merknera a sitcomové ikony mladých diváků herce Matouše Rumla, se společně sešla premiérově u televizní pohádky. Její devízou nejsou statické dialogy a scény, ale dynamicky ubíhající příběh s dobrodružným nádechem i zápletkou a s rozmáchlou výpravností, okázalými kostýmy a kvalitním kamerovým snímáním. Máme zde sympatickou dvojku, písaře Džanka (Matouš Ruml) a tmavovlasou princeznu Análku (Monika Timková), kteří jsou spolu na útěku. Džanek neuhlídal jemu svěřenou truhlici plnou drahého kamení, skončil za to v žaláři, princezna má být provdána za panovačného ničemu (Maroš Kramár), který na zámek přišel s inkriminovanou truhlicí v doprovodu dvou svých kompliců, s nimiž strojí na veselé království proradnou boudu. Jednoduchou a přehledně natočenou storku táhne Maroš Kramár, a to i za cenu osvěžujícího přehrávání. Jeho ničema je v jádru zlý až do morku kostí. Proti němu stojí v království velmi oblíbený Džanek, který to umí mistrně s mečem více než s pérem (to není dvojsmysl). Po honičce (to rovněž není dvojsmysl) v království a v lesích se ti dva utkají v závěrečném zúčtování na kordy. Vítěz bere princeznin anál (to je dvojsmysl). V televizní produkci v podstatě ještě nevznikla (nebo já si to nepamatuji) pohádka založená na přímočaré akční story. Ojedinělá záležitost baví hlavně v počáteční a střední fázi, postupně už děj upadl do stereotypu nepříliš rozvíjeného vedení lineární story. V závěru se nepřihodí žádné překvapení, příběh spěje ke svému očekávanému a poměrně fádnímu vyústění. Janák i tak dokázal, že k ohranému žánru pohádek lze aplikovat novátorský přístup. Někdo může vyčíst Rumlovi jeho slabší charisma na dobrodružného hrdinu s "mušketýrskou" image, písaře ani trochu nepřipomínal, podal však mnohem lepší herecký výkon než v podivně hybridní komedii "10 pravidel jak sbalit holku", na níž rovněž spolupracoval s Janákem, ale nepodezřívám je z lásky k mužům. Jiní se můžou ohradit proti málo známé Monice Timkové, která byla na princeznu málo "princeznovsky" něžná. Větší zájem vzbudí její dvorní dámy - Eliška Jansová (známá z letní reklamy, kdy se spustila na laně ze skály a neodolatelně pronesla slovo "Limča") a Marie Doležalová, která tentokrát podala sympaticky střídmý výkon. V neposlední řadě může panovat názor, že Janák se na pohádky nehodí, ostatně tohle ani pohádkově nevyhlíží. Žádná kouzla, nadpřirozené síly, nebýt zmínky o království, králi a princezně, dívali bychom se na regulérní historickou frašku. Možná, že pohádkám, jak jsme je dříve znali, zvoní zvonec. Jejich modernizace si žádá své. 60% (10.09.2015)

Hned na začátku musím otevřeně říci, že nemám tvorbu režiséra Janáka právě příliš v lásce, ale abych zůstal objektivní, musím konstatovat, že Princezna a písař se mu povedla mnohem lépe než tuctový předloňský ,,tucet měsíčků", to každopádně. Po dlouhé době tak Česká televize vyprodukovala a na Štědrý večer uvedla pohádku, která nebyla vysloveně špatná. Do zlatého fondu televizních pohádek se nejspíš nezapíše, ale jistě se v ní dá alespoň vysledovat určitý progres. Minimálně co se přiblížení současné moderní dětské generaci týče. Trocha té akce, trocha Le Parkouru. Je mi ovšem jasné, že konzervativněji naladěnému staršímu divákovi to zrovna nemusí být po chuti. Štědrovečerní pohádka by měla být tím nejlepším, co české televize v tvorbě pro děti za daný rok vyprodukují, schválně ovšem používám kondicionál, protože oznamovací způsob by tohle prohlášení neuneslo... (25.12.2014)

Toho roku ju ČT nasadila ako návnadu č.1. Návnada č.2 Kdyby byly ryby mala už upútavku tak hroznú, že som zatiaľ nenašiel odvahu. Nečakane z tohto mini rozprávkového súboja vyšla slovenská rozprávka Na vlásku, hoci ani tá nie je bez chýb. Úplne najviac ma na nových rozprávkach serie ten televízny look, fakt neviem, čo za kamery používajú ale občas má človek pocit, že sleduje telenovelu. Rozprávka Na vlásku práve v tomto smere zabodovala. Princezná i pisár spočiatku i bavia, čo má na starosti P. Nárožný. Bartoška je fajn, ale veľa priestoru nedostal. Veľkým prekvapením bol pre mňa M. Kramár v zápornej roli Dietricha. Bez neho neviem, neviem... Niektoré akčné scény sa snažia pôsobiť akčnejšie než v skutočnosti sú a poniektoré pripomenú Pirátov z karibiku. Dialógy to je väčšinou bieda, to je však problém väčšiny dnešných našich filmov a nielen rozprávok. Princezná herecky neoslnila, M. Ruml ako tak. Celkovo slabý, ale pozerateľný priemer. 50%. (31.12.2014)

Tentokrát Janák celkem bez problému. Sice výrazy a obrazy jako "kluci, díky", "holky, teď mi musíte pomoct" prostě do pohádky nepatří, nápad s podvodem ve vězení, slušná kamera (dobře natočený útěk po okapovce) a solidní výkony (Nárožný je kouzelný i při přehrávání) herců činí z téhle štědrovečerní pohádky nejlepší premiérovou událost pětiletky. Bohužel. Proč ale Jirka Dvořák bělí dvacet let v bažinách cejchy, místo aby chytal lapky? Kdopak ví, jaký hrad se to objevuje na pozadí některých záběrů (Velhartice to podle všeho nejsou)? (25.12.2014)

Zvláštní mix - ani pohádka, ani dětský akčňák a na Vánoce mi to nesedlo už vůbec. Nezačínalo to špatně, ale v průběhu se to splašilo a já se nestačil divit jak si teďka představují moderní veselou pohádku. Stylově to nebylo špatné, ale k tomuto žánru mi to prostě nepasovalo. Asi jsem v tomto konzervativec a víc než jednu hvězdu nedám. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (28.12.2014)