Ao Haru Ride

Je to taky prijemny romanticky film zo skolskeho prostredia. Ma sympaticke postavy. Jak tie, ktore tvora ustredny par, tak aj vedlajsie. Takze prostredie skoly a kamaratske vztahy medzi postavami su vykreslene bezchybne. Jedina vec ktora ma stvala bola ustredna romanticka linia, ktore je miestami uz dost otravne natahovana. Az som si miestami hovoril, tak uz sa sakra dajte dokopy, aby bol koniec. Skoda. Keby tato linia bola sviznejsia, tak to mohla byt bezchybna romanca. Takto je to film na jedno pozretie. 6/10. (13.10.2015)

Viděno 17.1.2015 v kině HUMAX CINEMA, Ikebukuro, Tokio. Předtím zhlédnutím jsem stihla přečíst deset dílů z vyšlé mangy, takže jsem celý příběh dočetla zrhuba do fáze, kdy se točil film (momentálně má manga vyšlých 12 dílů a ještě není u konce). Nutno říct, že čtení mangy jsem si opravdu užila. Autorka Sakisaka Io ve mě tímhle svým dílem opět po delší době probudila nadšení ze čtení mangy. Tím spíš jsem se pak těšila i na film, i když pro ten samozřejmě musel být vykonstruovaný předčasný happy end, který v manze zatím nebyl. Jinak se ale film drží, dá se říct téměř "zuby nehty", předlohy. Možná je to trošku na škodu, tvůrci filmu se přece jenom v některých ohledech mohli trošku od mangy odklonit. Snaha napasovat do filmu některé scény a dialogy přesně tak, jak jsou v komiksu, byla trošku okatá a místy to nepůsobilo tak nějak přirozeně. Obzvlášť to, slyšet z úst herců některé hlášky, které si pamatuju z mangy, v naprosto stejném podání, skoro jako by text z komiksových bublin jen zkopírovali do scénáře. V kombinaci s nijak zvlášť oslnivými hereckými výkony mladých herců to jednoduše působilo dost uměle. Jinak jsem si ale byla schopná celý film naplno užít. Vždycky ráda srovnávám předlohu a filmovou verzi. Obzvlášť zajímavé bylo sledovat jak moc se skuteční herci shodují se svými komiksovými protějšky. Myslím, že výběr herců se v základě dost povedl. Obzvlášť Jošizawa Rjó, Šinkawa Júa a Čiba Júdai (Kominato, Murao a Kikuči) jako by z oka vypadli komiksovým postavám. Zklamaná jsem byla snad jen z představitele Tanaka-sensei, a pak obzvlášť z výběru Fudžimoto Izumi do role Makity Júri. To mě vlastně na celém filmu iritovalo najvíce. Zatímco v komisku je Makita jakýmsi vzorem super-kawaii školačky malého vzrůstu s roztomilým kukučem a načechranými vlásky, ve filmu působila její představitelka spíš jak nějaká stará bába (což umocňoval nepovedený účes, který měl do oné komiksové image hodně daleko). I když to tedy mělo svoje mouchy, převedení tohoto příběhu na filmové plátno jsem si tak jako tak užila, jak ostatně vidíte i na vysokém hodnocení. Myslím, že nebýt toho, že jsem četla mangu, bych možná tomuto filmu byla schopná dát i o hvězdu méně. ~(3,8★)~ (05.02.2015)

Aoharaido ztvárnil postavy uplně přesně jako z anime seriálu Ao haru ride a drží se i na začátku stejného děje to je myslím super. Je tu taky mnohem více scén kde je všechno postupně vysvětlováno. Sice jsem tu nebyla tolik dojatá jako u anime a ale tohle má aspoň nějaký konec, který jsem očekávala . A herec co hraje Tanaku taky rozhodně není k zahození . (27.05.2017)

Z obrovského seznamu filmů, co bych chtěl vidět si kombinací náhody (generátor čísel) a cíleně vždy vyberu 50 filmů, na které koukám, až mi nezbyde ani jeden. K tomu jsem si teď po přečtení knižního rozhovoru Truffauta s Hitchcockem přidal postupně i jejich filmy. Mám ambici taky na všechny Woodyho filmy, co jsem zatím neviděl. Takže v konkurenci Parazita, Úkrytu (2002), Polytechniky, Rodinné oslavy, Undergroundu od Emira (to jsem sice viděl, ale dávno a pamatuji si jen ten skvělý pocit, co to ve mně zanechalo), Piana, Kodachrome, nejlepšího filmu všech dob (Jeanne Deilman), Střílejte na pianistu, Seber prachy a zmiz a Příšerného hosta jsem si nakonec pustil Ao Haru Ride, protože mám prostě pro japonskou a korejskou tvorbu slabost. Byla to chyba, jedna hvězda je za roztomilost jedné z postav. Celé to jinak stojí za .. (24.01.2023)

Nechal jsem se zlákat velmi příznivým hodnocením na IMDB (momentálně 8,3) a jsem zklamán. Blue Spring Ride je klasická středoškolská romance, ve které k sobě celý film hledá cestu ústřední dvojice a vždycky když to vypadá, že se konečně sblíží, nějaká událost jim to překazí. Tuto šablonu využívají i další podobné japonské filmy a z mého pohledu nemá Blue Spring Ride nic, čím by nad ostatními vyčníval. Navíc příliš mnoho dialogů se snaží být hlubokých a uvědomělých, což z úst neplnoletých studentů nemůže vyznívat ani trochu přirozeně. (19.06.2015)