Kdyby byly ryby

Já moc odpady nedávám, ale tohle bylo fakticky ne-u-vě-ři-tel-ný. Ani pohádka, ani komedie, ani pro dospěláky, a už vůbec ne pro děti. Takhle jsem si pane Prušinovský zhodnocení svých koncesionářských poplatků nepředstavoval. Všem odpovědným pracovníkům ČT děkuji za zkažený "hodobóžový" večer .... "možná" nejen ten můj. (26.12.2014)

Svěží a aktuální politická satira a fraška, nenuceně převlečená za pohádku s klasickým dramatickým obloukem (princezna a království ve svízelné situaci, kletba a falešný a pravý zachránce a nadpřirozené bytosti) a ve výsledku i jako pohádka vtipnější, přiléhavější i ctnější než většina současných pokusů o (post)moderní pohádku, které si další cíle ani nekladou a utápějí se často ve vlastní vyprázdněnosti. ***** Takhle ošidný mix pohádky s politickou a společenskou satirou je bruslením po tenkém ledě a tančením po ostří meče, ale tohle byla jízda jako po rybím tuku, aniž by se to někdy sesmeklo k trapnosti. Zvlášť oceňuju kadenci, jak rychle odsýpaly obraty v situacích, vybroušené žerty a ostrovtipné pointy, a hravou a promyšlenou práci s jazykem a také skvělé vedení dobře vybraných herců a řemeslnou poctivost a kvalitu - a samozřejmě nenápadnost všudypřítomného nadhledu a tvůrčího pobavení i v tom všem (nejen Taclík, Liška a Bydžovská, ale i všichni další herci si role napsané na tělo vyloženě užili, i s tím, že si z nich jejich role přiznaně i dílem utahovaly). Řekla bych, že jediný, a evidentně těžko překonatelný problém je, že k takovému rozmarnému, neotřelému, byť fanstasticky fungujícímu prolnutí žánrů ještě nedorostlo vespolné divácké očekávání a nesmířilo se s tak troufalým počinem dost, aby v klidu a soustředěně naskočilo a užilo si spolujízdu. ***** Ale za sebe vím jistě, že mně to teda neva, a navíc mě to i dost ba. *~~ (15.12.2017)

Nepřirozená civilnost jednadvacátého století se již stala součástí prakticky každé novodobé české pohádky, plus úplná absence dramatu či dokonce hororu, což jsou nepochybně úplné kořeny českých pohádek. Dnešní tvůrci sázejí vše na humor, což se samozřejmě dělo i dříve, nicméně vždy to mělo nádech dramatu a humor byl skutečně legrační, u československých pohádek se lze od srdce zasmát. Dnes to ve většině případů nefunguje, viz pohádky s Mádlem apod. Ryby ovšem srandovní jsou, až na občasné zabřednutí do stupidity (Vilhelmová - Vetchý hrůza...), jsem se upřímně bavil, skoro mi až přišlo líto, že se tvůrci rozhodli do toho zamíchat tisíckrát omílaný prázdný příběh o skromné princezně, nuceném sňatku s podvodníkem a vyvoleném charakterním Boková a Plesl vynikající, Taclík - Holy Motors hadr :). Každopádně i všechno dobré zde funguje tak maximálně jednou. (07.07.2017)

Dada i pata pohádka. Estetika trapnosti, přenesená z Okresního přeboru do pohádkového světa nadsmyslných bytostí, mi zprvu vůbec neseděla a cloumala vším konzervativním, co v sobě jako divák ukrývám, ovšem jen do doby, než jsem pochopil, že to scenáristé Alois Ditrich s Petrem Kolečkem mysleli úplně jinak a vlastně jen překlopili poetiku seriálu Čtvrtá hvězda do pohádkového světa, což spolu s režisérem Prušinovským korunovali šamanským vyvoláním Macourkovsko-Vorlíčkovského ducha. Už jsem ani nevěřil, že se to někdy stane. Produkce dětské pohádkové tvorby nejen naší veřejnoprávní televize totiž dlouhodobě stagnuje a už věky nepřišel žádný z tvůrců s ničím výrazně novým, svérázně autorským (vyjma snad Svěrákova Kukyho, což je ovšem plnohodnotný celovečerní film určený do kin) a z tohoto pohledu jsou ,,Kdyby byly ryby" vlastně doslova pohádková revoluce...anebo možná právě onen vychvalovaný návrat k Macourkovsko-Vorlíčkovským kořenům. Ryzí autorská pohádka postavená na nespoutané imaginaci a originalitě! Bojím se sice toho, kdyby se z této pohádky měl stát u dalších tvůrců trend a na režisérskou a scenáristickou stoličku by zasedl někdo méně talentovaný a imaginací obdařený, neboť už nyní šla pohádka často po hraně a humoru si zjevně užívali především herci na place při vytváření ztřeštěných hereckých kreací, protože ten ve scénáři nebyl vždy tak nosný, jak by takovýhle projekt potřeboval, ale přesto jsou ,,ryby" unikátem...a to doslova. Ulítlost na kvadrát, konina, slátanina ... ale neříkali náhodou tohle taky kdysi lidé po prvních dílech Arabely? PS: Opravdu by mne zajímalo, proč dramaturgové České televize nasadili tuhle nezřízenou pohádkovou travestii právě na Boží hod vánoční, to ji nikdo z nich dříve osobně neviděl? To ale není až tak problém samotné pohádky, že ... (26.12.2014)

Slovní hodnocení: Ultrasračka. Nedokoukáno, típnuto hned poté, co Ondřej Pavelka rozehrál před královským párem s princeznou zpěvohru a já šel pod stůl. Trapné, moderně nezajímavé, zřejmě hrající si na mnohem lepší politickou a současnou pohádkovou satiru Tajemství staré bambitky, které i přes jednoduchost a poněkud amatérské hraní je stále asi o 1000% lepší než. tyhle ryby. Prušinovský, Ditrich a Kolečko by se měli zeptat Macharáčka s Gogelem, jak se to dělá a do té doby už vůbec na nic nesahat. Herců mi bylo vysloveně líto, nehledě na to, jestli jsem jim jejich repliky vůbec rozuměl, což taky nebylo moc časté. Celkově nesmysl, trapný a nudný, a doufám, že už to nikdy nikde nikdo nijak pouštět nebude. Rejža i oba scénáristé by si měli dát pár let voraz. ~ Gratulace ovšem patří České Televizi, protože jsem skutečně nevěřil, že nějaká další česká pohádka dokáže být ještě větší sračka než tragická Micimutr.~ PS: Jelikož jsem neviděl titulky, tak by mě zajímalo, jestli v nich bylo uvedeno, že si od Microsoftu licencovali Windows zvuky... - což ale bylo asi jediný na téhle srágoře zajímavý, ale taky už toho bylo moc. (26.12.2014)