Divoké historky

Divoké historky předcházela pověst filmu, ze kterého byli nadšeni všichni kromě Františka Fuky. Tedy mě zarazilo, že jsem se zařadil po bok FF, i když z poněkud jiných důvodů. (asi) Chápu premisu filmu, ukázat lidi vystavené stresu, kteří v jeden moment to napětí již nevydrží, vybouchnou a divák spolu s nimi dojde zadostiučinění. Teoreticky u mě dobrý, s tím bych problém neměl. Problém jsem měl s tím, že většina těch, kteří se měli mstít, mi přišli jako **libovolná nadávka**, ke kterým jsem necítil naprosto žádné sympatie a jejich osud jsem jim místy i přál. Plná sál se smál a já jsem nechápal. (08.01.2015)

Ó, do tohoto filmu jsem se zamiloval už při zhlédnutí jeho traileru, protože mi bylo jasné, že to bude naprostá pecka. A taky že ano! Šest báječně vypointovaných příběhů dohromady vytváří jedinečnou podívanou, která je osvěžujícím závanem filmařské invence. Nenapadá mě jediná věc, která by mi na tom film vadila - kamera, herci, scénář, hudba, vše excelentní a... nebál bych se říct vzrušující. Tenhle film mě bezmezně nadchnul, doporučuju všemi deseti. (13.07.2014)

„JEŠTĚ NĚKDO TU ZNÁ GABRIELA PASTERNAKA?…“ /// Černočerný historky, který baví pointou, myšlenkou a uvěřitelností. Škoda, že s nafukováním stopáže nepřibejvá humoru. Spíš zlomyslnosti, ale vono vlastně nic neudělá větší radost, než neštěstí druhýho! Takže si dejte bacha, páč tyhle příběhy můžou způsobit emociální šok! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že v Argentině maj stejně dobrý kameňáky jako my. (A že je (bohužel) točej lepší režiséři!) 2.) Znám Gabriela Pasternaka. 3.) Thx za titule ,,sheffield358“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ * (20.03.2015)

První má tragikomickou pointu, další nekompromisní závěr, následuje výtečný „zločin z vášně“ a tak dále, a tak dále.. Tvůrci si nesmírně umně hrají. S náladami, charaktery postav, postavením kamery, s absurdními momenty. Někdo možná řekne, že je to vykalkulovaný kus, který s divákem okatě soucítí v případě kritiky systému, já si spíš užíval příběhy lidí, kterým ruply nervy a v cynickém balení představují několik absurdit za sebou. Režisér a scenárista Damián Szifrón je, a toho si cením především, často velmi trefný. Chlapská ješitnost, skrytá agrese, partnerská nevěra, moc peněz, byrokracie systému při odtažení auta – prostě situace, které se nedějí ve vesmíru, ale mezi námi, s našimi přáteli, při našich návštěvách úřadů.. Tvůrci natahují následky konfliktů, ženou je do šílených rozměrů, které často končí katastrofou. Mezi tím pociťujeme spolu s protagonisty šesti příběhů malá vítězství, vzápětí ještě hlubší pády. Každá povídka přistupuje k naštvání a pomstě jinak. Každá z nich se může poplácat po ramenou za dialogy, za herce, za nápad. Nenápadnou černou komedii z Argentiny, produkovanou Pedrem Almodóvarem (naštěstí není cítit) nelze, než vřele doporučit. Z alfa samců na silnici a z prohození slečny zrcadlem jsem byl mile mimo!! (09.03.2015)

Na snímke sa odráža režisérova tvorivá chuť. Z jednotlivých rozprávaní srší autorovo nadšenie pre film. Premieňa sa na nenútenú zábavu. Wild Tales sú slobodným autorským dielom, čo z neho však ani náhodou nerobí neatraktívny či náročný. Je určený komukoľvek a nerobí rozdiely. Skvostný vďaka využitiu prvkov obľúbených komediálnych či akčných žánrov, ale aj vďaka autentickému vykresleniu násilia. Na druhej strane je hĺbavý, jeho príbehy nie sú zjednodušenými anekdotami. Na pomerne malom priestore presne pomenúva javy, tému, charaktery a buduje silnú atmosféru. Postupne nás privádza do varu, dej plný nečakaných zvratov, či fatálnych vyústení. Dramaturgické zoradenie príbehov výborne graduje a rastie aj vážnosť tém. Szifron si to perfektne vypočítal a ešte lepšie načasoval. Jeho divoký plán dopadol na výbornú. Táto šialená argentínska zmes emócií nenechá v kresle nikoho chladným. (01.06.2019)