Líza, liščí víla

Jedine Cosmopolitan. Tam nájdete rady, ako si nájsť tú pravú lásku .. lenže to by ste nemohli byť líščou vílou. Film plný neskutočných scénok, nápadov a týpkov, ktorý ma ale miestami trošku nudil. Ale ja nevyliečiteľná romantička dávam za tú neoddolateľnú romantickú linku štyri hviezdy. Kde je láska, je aj ... uhm, teda, veď viete .. kde je láska, je aj ... kašlať na to. (23.11.2016)

"Proč jí vůbec někdo zabíjel? Na vkladní knížce neměla ani sto forintů." "Lidi vražděj i za lacinějš." ____ Buď jsem viděl špatnou verzi, jinak si to nadměrně vysoký hodnocení nedokážu racionálně vysvětlit. Spíš než plnohodnotný fantazijní celovečerák ve mě snímek spíš evokoval dojem low-budget televizního filmu za pár kaček, z něhož ta tristní lacinost čpí jak z díry tureckého retychu. Nejde o empatickou konceptuální zhovadilost, ani pitoreskní rozprávku - tvůrci chaoticky balancují mezi oběma sférami.... Vyloženě pro děti to ovšem taky není - sexu a vražd je zde požehnaně. Tak pro koho tenhle lascivní mišmaš vlastně je? Prakticky i teoreticky pro divnolidi, páč tohle je sentimentální film se vším všudy - fikční gastronomií díky níž jednotliví aktéři koštují takové delikátní gáblíky jako kupříkladu melounovou polívku s jarní cibulkou, dušené houby s džemem, anebo kapra na javorovém sirupu počínaje, obscénními karikatury v podobě vraždících japonských popových zpěváků, inspektorů na baterky, anebo obézních mrtvol konče - to vše doplněné westernovým soundtrackem, jemuž by i Ennio Morricone mohl nevraživě závidět.... Nebýt těch brakových triků, možná bych mé hodnocení vytáh i na 4*. Film mi každopádně poskytl jedno moudro, který si jednoznačně vezmu k srdci: v národě Langošů fakticky krom Bély Tarra a jeho souputníků žijí jen maďaři :((( (04.08.2020)

Po delší době snímek, který jsem si užil naplno. Fantaskní, absurdní, poetické, více romantické než sentimentální, komické, temné. Maďarská kinematografie dala světu spousty zajímavých filmů včetně podivných (musím vzpomenout skvělou Taxidermii). Japonská legenda o liščích vílách, japonský zpěvák, který není jen zpěvákem, Líza slavící třicátiny a touha po lásce s inspirací v japonském románu (B.Němcová si také vytvořila falešné představy o lásce na základě četby sentimentálních románů). Výborná hudba kombinuje rozličné žánry, ale především evokuje filmovou hudbu 80. let v moderním kabátě (kromě závěrečné westernovky, ta jde více do minulosti). Krásná poetická kamera lahodí oku i tehdy, když nastoupí armáda mrtvol. Lehce artové, jistě ne pro každého, ale já byl maximálně spokojen. (14.02.2016)

Japonsky ladená komédia európskej produkcie? Priznám sa, pristupoval som k filmu dosť skepticky. Kvalitný film od maďarských susedov som ešte nevidel. V posledných rokoch maďarská kinematografická tvorba znovu ožíva a naberá na svojej kráse. Liza, líščia víla je toho dôkazom. Režisérovi a scenáristovi Károlymu Ujj Mészárosovi sa podarilo do filmu brilantne zapracovať ľahký, často-krát bizarný japonský zmysel pre humor. Film obsahuje veľa dobrých nápadov, má skvelo spracovanú zvukovú aj vizuálnu stránku a prvotriedne herecké výkony (najviac ma zaujala postava Davida Sakuraia, ktorý stvárnil chladnokrvného Tomyho Tanyho). Ak má niekto chuť na komédiu a už sa presýtil "lacných" (nehovorím o rozpočte) amerických produktov z bežiaceho pásu, Lizu mu môžem jednoznačne len odporučiť. (05.08.2017)

Když jsem naposledy koukal na maďarský film, jedna z hlavních postav v něm byla přeborníkem v soutěži ve zvracení. Tím chci říci, že se ke mně nedostávají zrovna asi normální maďarské filmy. Patrně mi to není dáno. Protože Líza, liščí víla je esencí všeho, jen ne normality. Sedmdesátková retro bizarní komedie o třicetileté ženě, do níž se zamiluje duch japonského zpěváka, která ze všeho nejvíce hledá někoho, koho by mohla milovat a kdo by mohl milovat ji. Jenže každý, o koho se pokusí, zemře. Je až s podivem, jak maďarští tvůrci dokázali vystihnout japonský smysl pro podivnost a mě osobně ta japonská složka filmu velmi potěšila. Protože mu dává ty správné grády. Vizuálně i herecky velmi zajímavé. Zkuste si představit Amélii z Montmartru, která na lidi nepůsobí pozitivně ale opačně. Nebude to sice přesná představa, ale krok alespoň trošku správným směrem. (19.03.2016)