Líza, liščí víla

Tahle maďarská ulítlost mi vůbec nesedla. Líza strádá v milostném životě a to především proto, že všechny její nápadníky potká smrtelná nehoda, nebyde takto dojmu, že je liščí vílou. Démonem, který zabíjí všechny muže ve své blízkosti. Prapodivná fantasy romantická komedie, která na sebe vrší zajímavé motivy, ale jako celek mi absolutně nesedla a vůbec mě nebavila. (29.11.2022)

Bizardny pribeh nieco medzi Ameliou z Montmartu a Grandhotelom Budapest.Je to jeden z filmov ktore budete but milovat alebo nenavidiet.Najvadcim problemom filmu je scenar-dej zacne byt po case celkom predvidatelny.Po jalovejsich pasazach pride vsak podarene finale.Morbidny humor Lizy liscej vily kazdemu asi nesadne a ani nepride vtipny ale ak ano budete nadmieru spokojny a vdaka skvelej vyprave odpustite aj nejade nedostatky. (04.01.2017)

"Krabí burgr vychladl". Mek mek, tak je mi líto, ale už po prvních pěti minutách děje tohoto jinak hravého a výtvarně vytříbeného fantasy snímku, umístěného zřejmě do nějaké kapitalistické alternativy maďarské metropole sedmdesátých let dvacátého století, mě přemohl pocit zklamání a neochabl ani po první třetině filmu, ve které došlo ke zkrášlení jeho hlavní hrdinky. Nicméně musím uznat, že jsem se při sledování tohoto díla ani trochu nenudil, ale na druhou stranu mě na něm zaujal jen ten zcela nový způsob, jakým lze také vnímat symbol červeného kruhu na japonské vlajce. No a co se týká lišek, tak mě napadlo, jak je Japonci i Maďaři vnímají stejně "pozitivně" jako dánský "Antikrist", Lars von Trier a že není nad naší Bystroušku, které se bát zatím nemusíme, mek mek. (27.02.2016)

Když film začínal, byl jsem velmi rozpačitý. Najednou se neobyčejný, bizární, nejulítlejší film za poslední dobu rozjel. Líza a její touha po lásce a japonský imaginární kazišuk, aneb smrt kam se podíváš. Bylo to krásně barevné a velmi povedený vizuál, výborná hudba a celkově dobrý nápad. Na šílené způsoby, různých druhů smrti a také Zoltánových nehod, jen tak nezapomenu. (07.02.2019)

Spoilery! Pohádka o dosti brutálním prokletí. Jste-li 3.14ča obstojného zevnějšku a hledáte muže, který se do vás zamiluje nikoli díky obstojnému zevnějšku, ale právě proto, že jste 3.14ča, tak se rázem ocitáte v začarovaném kruhu, ze kterého není úniku. Neskutečným způsobem mě na tomto snímku iritovala jeho "přeefektovanost". Opravdu by nebylo na škodu alespoň na moment ctít zásadu, že někdy je méně prostě více. Tedy většinou. Obzvlášť současná doba tíhne k minimalismu. Vždy je fajn vidět, když se někdo něco pokouší dělat nevšedně. Většinou je to ovšem fajn pouze z toho ohledu, že se člověk ujistí v tom, že je taková cesta špatná. Například úvodní prostorové titulky byly totální hnus. Zásadním nedostatkem snímku je to, že není vtipný, nýbrž naprosto trapný. Pokusy o vtipy v mých očích jednoduše nefungovaly. Když se někdo odebere netradičním způsobem na věčnost, tak to má potenciál zafungovat jednou, maximálně dvakrát. Odpad to z mé strany není proto, že jsem se dvakrát přeci jen zasmál. Poprvé při zajímavém tipu na sex na joga míči, který hodlám při první příležitosti realizovat a podruhé při vtípku se syčícím kávovarem. (11.02.2017)