Le Coup du berger
Scholar's Mate
Fool's Mate
Obsahy(1)
Krátký příběh v podání francouzské nové vlny. Claire (Virginie Vitry) jde navštívit svou sestru Solange, nebo to alespoň tvrdí na odchodu svému staršímu manželovi Claudovi (Jacques Doniol-Valcroze). Ve skutečnosti ovšem jde za svým milencem Jeanem (Jean-Claude Brialy), který jí i trochu na usmířenou po hádce týkající se zmenšování trofejních lidských hlav jihoamerickými indiány věnuje krásný norkový kožich. Jak to ale utajit před manželem a přece ho moci nosit? Milenci vymyslí složitou zápletku s nálezem na autobusovém nádraží, kde manžel sám bude moci objevit krásný kožich pro svou manželku. Jenže ono je nakonec vše poněkud jinak, jak se ukáže na domácím večírku na samém konci.
Poslední středometrážní film Jacquese Rivetta, než začal točit celovečerní filmy, s cameo účastí samotného režiséra, Jean-Luca Godarda, Francoise Truffauta a dalších osobností Nouvelle Vague na finálním večírku.
(Peabody)
Recenze (7)
Tak tohle mě opravdu silně nebavilo. Nejsem si ani jistý, za co je ta třetí hvězda - asi za těch pár pěkných záběrů. Jinak ale zbytečně nepřehledné a nepříjemné, aspoň pro mě. ()
Bakalársky príbeh lemovaný hóch umeníčkom. Dejové peripetie sú vysvetľované ako šachová partia, do kroku hrá baroková hudba. Lepší priemer. ()
Je to téměř Rivettova prvotina a tak to taky tak nějak vypadá - prostě nadšenecký amatérský film, který je místy nudný, místy docela vtipný a místy už zcela typicky Rivettovsky výtvarný. Krásná Vitry v hlavní roli, sošný Brialy šarmantní i ve své nekňubovitosti a Doniol-Valcroze výborně taťkovský. Spíš než originalita a mistrovství budoucího génia z toho čiší nadšení pro věc, které bylo asi v začátcích nové vlny tím nejpodstatnějším... ()
Nebavila mě ta výstavba- nesmyslný voice over, který nás přesvědčoval o tom, že se tady hraje podle pravidel šachu. To bylo zbytečný. Protože sám ten námět je ikonický a pokud se poprvé objevil v tomto filmu, čímž si nejsem jist, tak si žije vlastním životem v ústním podání a možná v dalších audiovizuálních a literárních dílech a já ho notoricky dobře znám. Příběh je nadstandardní, zpracování filmu není nic moc. ()
Neurazilo. ()
Jde o Školácký mat či Šustmat, tahy na šachovnici jsou vidět mezi úvodními titulky. ()
OBSAH: jen do doby než bude schválen a vyvěšen, pak ho z komentáře smažu Krátký příběh v podání francouzské nové vlny. Claire (Virginie Vitry) jde navštívit svou sestru Solange, nebo to alespoň tvrdí na odchodu svému staršímu manželovi Claudovi (Jacques Doniol-Valcroze). Ve skutečnosti ovšem jde za svým milencem Jeanem (Jean-Claude Brialy), který jí i trochu na usmířenou po hádce týkající se zmenšování trofejních lidských hlav jihoamerickými Indiány věnuje krásný norkový kožich. Jak to ale utajit před manželem a přece ho moci nosit? Milenci vymyslí složitou zápletku s nálezem na autobusovém nádraží, kde manžel sám bude moci objevit krásný kožich pro svou manželku. Jenže ono je nakonec vše poněkud jinak, jak se ukáže na domácím večírku na samém konci. Poslední středometrážní film J. Rivetta, než začal točit celovečerní filmy, s cameo účastí samotného režiséra, Jeana Luc Godarda, Francois Truffauta a dalších osobností Nouvelle Vague na finálním večírku. ***************************** vlastní komentář Aneb jak jednoduchou bakalářskou anekdotu (příběh sám nic víc není) pojme francouzská Nouvelle Vague. Počínaje rámováním šachovou partií pro závěrečnou scénu velmi stylová černobílá adaptace. První film Jacques Rivetta na 35 mm, zvukový, přitom už obsahuje jeho typické prvky, jako je hra, užití hudby z autentických zdrojů (klavír, desky apod.), intriky a zápletky, komentář režiséra k ději na obraze. Herecké vedení je už bezchybné, dokonce i camea většiny novovlnných osobností na večírku, jakkoli jsou jednoduchá, vypadají zcela přirozeně. Jo a všimněte si, jak v té době bez cigarety neudalěl francouzský intelektuál skoro ani krok. ()