Spirits of Death
A White Dress for Marialé
Režie:
Romano ScavoliniScénář:
Giuseppe MangioneKamera:
Romano ScavoliniHrají:
Evelyn Stewart, Ivan Rassimov, Luigi Pistilli, Gianni Dei, Pilar Velázquez, Carla Mancini, Bruno Boschetti, Ezio Marano, Gengher GattiObsahy(1)
Ako dieťa bola Mariale (Ida Galli) svedkom toho, ako jej otec zabil matku. Po rokoch trávi svoj život v pochmúrnom zámku a zároveň s veľmi malým kontaktom s okolitým svetom. Jedného dňa sa však Mariale rozhodne cez víkend pozvať priateľov vedených Massimom (Ivan Rassimov). V momente, keď sa dekadentná párty zmení na nespútané orgie, dôjde k prvej hroznej vražde záhadným zabijakom. Táto vražda ale vôbec nie je jeho poslednou... (westerns)
(více)Recenze (12)
Podivné, tajemné, značně náladové, ale i dost psychedelické giallo s velkým množstvím děsivých a různorodě bizarních, orgastických a dekadentních sekvencí, které udržují nejednoho diváka v neustálém napětí a neklidu. Horší je to pak s příběhem, ten nemá nějakou pevnou strukturu, totožnost zabijáka je však divákovi skryta až do samého finále, a to ještě záleží na každém z vás, k jaké verzi se nakonec přikloníte. Nesmyslných krvavých vražd však mezitím stále přibývá (nutno podotknout, že jsou všechny velmi dobře vypečené, jako např. ta v podobě umlácení v bazénu, roztrhání psy, památná bude nejspíš i ta s bičováním). Nádherný vizuální styl a velký Carpiho fantasmagoritický hudební doprovod řízený Brunem Nicolaiem, přitažlivé umístění, zde v podobě nějakého izolovaného starého zámku. Film má místy i velmi dobrou gothic atmosféru a herecké výkony zejména Ivana Rassimova a Luiga Pistilliho jsou velmi osobité, nikoliv však v rámci žánru nejlepší. Romano Scavolini je známý především svým filmem, hororem "Nightmire" (81), který byl zakázán jak v Británii tak i v Americe, ale tímto svým raným giallem mě rovněž překvapil a já budu dál sledovat jeho filmotéku. ()
Na začátku je poprava....tedy několikanásobná vražda, což se na člověku podepíše. Střih a dospělá Mariale pozvala, bez vědomí manžela, na svůj zámek skupinu přátel, protože se cítí osamělá. Samozřejmě nápovědy je tolik, že i žánrově neznalý divák musí vytušit, kam vše povede. Posezení při sklence, cesta do sklepení, kdy se jako na zavolanou rozpoutá venku bouře, líčení a oblékání kostýmů, hostina, pitka, utržení se ze řetězu...a následky. Nůž, břitva, skvělá hudba, výborná kamera a...roztrhání psy. Za mě spokojenost. ()
Ja som teda fanúšik dobovej talianskej tvorby, ale netuším, čo miestne osadenstvo považuje na Un Bianco vestito per Marialé za netradičné, či podivné. Je to klasický lacný derivát predošlých derivátov z úspešných filmov a to celé v rámci, ktorý umožnil nízky rozpočet. A to konkrétne prevareným dobovým receptom: zavrime hlavných hrdinov do jedného polorozpadnutého zámku, ktorý nám poskytne production value. Keby som to videl prvý krát, tak možno by som to ešte prekúsol (ale asi neprekúsol), ale takýchto talianskych hororov z toho istého obdobia som už videl niekoľko. No, grazie. ()
Na rozdíl od drtivé většiny zdejších giallo "fans" mě Spirits of Death tedy vůbec neslovil. Strohý scénář, který dával hercům tvůrčí prostor, se mi vyloženě nelíbil a atmosféra založená na gotickém hradě byla soustavně narušována nevhodnými scénami. Film natočený čistě jen proto, aby se svezl na giallo vlně 70. let. ()
Film je to zmatený, plný logických lapsů, scénář není jeho silnou stránkou, byť začátek je věru úderný. Zachraňuje jej však atmosféra osamoceného panského sídla s tísnivou atmosférou. Bloudění společnosti zapadlými a zapomenutými místnostmi a komnatami má atmosféru noční můry a následný dekadentní a bláznivý rej v kostýmech vypadá tak extaticky, hédonisticky a přitom zlověstně, že z toho mrazí. Bohužel takové působnosti většina filmu nedosahuje. Vše je to krásně barevně nasnímáno, kamera je silnou stránkou filmu, jakož i hudební doprovod. Jednu hvězdičku si zaslouží krásná Ida Galli, která zde hraje postavu oběti a femme fatale zároveň . ()
Skvelé giallo, ktoré sa síce v polovici stratí v scénach zvrhlej hostiny, a minimálne dvom postavám budete priať smrť už od začiatku, ale hneď potom sa to rozbehne a záver to atmosfericky dobehne. Parádne interiéry a exteriéry zámku, krásna giallo godess Ida Galli, v druhej polovici je to aj pomerne krvavé, a Rassimov a Pistili, giallo veteráni sami osebe, sú tradične skvelí. A perfektná je aj hudba od legendárneho Nicolaia. Nebyť tej neznesiteľnej hostiny, ktorá ale má význam, šiel by som aj na maximum. ()
Krásný, náladový a dekadentní polozapomenutý giallo od tvůrce psycho krváku Nightmare (1981) Romana Scavoliniho. Fanouškům žánru zvednou tep už jen jména zúčastněných - Bruno Nicolai, Ivan Rassimov a Ida Galli. Netřeba vysvětlovat, modří už vědí. ()
Film začíná scénou, ve které Marialé jako malá dívka, vidí, jak její otec nejprve zastřelí mladý milenecký pár a ihned poté sebe. Od té doby uplynulo několik let a skupina lidí přijede navštívit Marialé a jejího manžela, kteří bydlí mimo civilizaci na starém hradě. Návštěvníci si hrad řádně užívají a režisér se samozřejmě snaží z prostor, které hrad nabízí, vytěžit maximum tajuplné atmosféry a faktem je, že se mu to poměrně i daří. Traumatický zažitek Marialé z dětství může samozřejmě svádět k předčasný závěrům a určitě leccos prozradí (minimálně to, že máme co do činění s dalším z řady giall, která příběh staví na narušené psychice hlavní ženské postavy), ale o závěrečné překvapení tu nouze není. Je obrovská škoda, že film není k dostání v dvd kvalitě, neboť spousta scén je díky špatné kvalitě poloviční. Romano Scavolini si totiž s barvami pohrál a skalní fanoušek gialla si na Un bianco vestito per Marialé určitě smlsne (krev na žlutém koberci, lidé oblečení do maškarních šatů v křiklavých barvách jsou v kontrastu s Marialé a jejími zářivě bílými šaty atd.) Film řadím mezi ty lepší v žánru, rozhodně je na co se dívat. ()
Dosť netradičné giallo, založené skôr na dekoráciách, kostýmoch a zvláštnej atmosfére chátrajuceho zámku. Pre znalcov žánru je vrah je od samého začiatku pomerne jednoznačný, napriek tomu však do samého konca panuje istá neistota kto ním vlastne je. Prekvapením je samotný záver, ktorý je narozdiel iných giall dosť nejasný a kto bol vrahom sa vlastne necháva na diváka. Zasadenie príbehu do starého zámku pripomína staršie gotické horory, - vraždy, erotickejšie scény a početné figuríny zase giallo. Vraždy sú dosť presvedčivé, niektoré scény dokonca dosť strašidelné, napr. keď partička návštevníkov vstúpi do miestnosti s početnými figurínami, čo vyzerajú ako vystavené mŕtvoly s krýpt južného Talianska. Aj kostýmy, ktoré si jednotlivý hostia na seba navlečú, symbolizujú ich osobnosti... V mnohých ohľadoch sa tak jedná o nadpriemerný film. ()
"Netradiční" mi u gialla nejde moc přes pusu. Už jsem viděl tolik tzv. netradičních giallo filmů, že se z toho začíná stávat jakási tradice... Řekněme tedy třeba "nepřímočaré s osobitými sklony k expresionismu". Ve své kategorii hvězdně obsazený snímek s bohužel mizerným dějem a v mých očích některými příliš ošklivými herci. Atmosféra ani napětí moc nefunguje, celkově tedy poněkud nezáživné, plné zimprovizovaných scén dekadentních maškarád, což zrovna pro mě není něco, co bych sledoval rád. Úvodní sekvence super, scény vražd taky všechny vydařené, jinak ale trochu nuda. ()
Neúměrně zvrhlý film natočený definitivně sjetým režisérem, no nezní to zajímavě? Ono to tak ale na úvod vůbec nepůsobí, Nicolai navozuje atmosféru a uvidíme dokonce mileneckou dvojici se zcela nahým mužem (a oblečenou ženou!). Ale pak to začne. Skupinka na první pohled lehce podivných osob je sezvána na strašidelný hrad hradního pána Luigiho Pistilliho a jeho velmi nevyrovnané choti Idi Galli. Účel návštěvy neznámý... Tady se totiž budou pořádat orgie, vážení! Krásná Pilar Velázquez (určená převážně ke svlékání) se svým podivným manželem, brutálním tlouštíkem, posedlá černoška (určená pouze pro svlékání) s podivným maníkem, nikdo z nich není normální. A s nimi na hrad doráží Ivan Rassimov budící oprávněný dojem faktu, že chudák neví, jak se sem dostal, rád by pryč, leč režisér uzamkl vstupní bránu, rád by nějakou rozumnou giallo akci, leč dočká se maximálně lesbických záchvatů návštevnic, a rád by děj vedl jakousi cestou děje, neb se společně s Pistillim (velmi deprimovaným) a jeho sluhou jako asi jediní nesjeli. Má však smůlu! Na hradě se to bude hemžit upíry, vílami, Idou v šatech po mrtvole, k tomu mumie, zkažené orgie a tance nahé černošky, nikdo se nechová ani lehce normálně, celé je to jako delírium. Ještě, že nám účastníci začnou velmi brutálními způsoby ubývat. A kdo ví, kdo z nich zůstane do konce? Dost možná jen režisér, maskován dole ve sklepě, vyleze, odklidí mrtvoly a pozůstatky návštěvy a zatančí si na stole v převleku za pohádkovou vílu… ()
Film má podivný děj, ale tísnivá nálada je tam přítomna. ()