Terra X: Der Limes - Gefahr an Roms Grenze
Obsahy(1)
Římské impérium chránil před nájezdy barbarů ochranný val, který je po Velké čínské zdi největší stavbou vytvořenou lidskou rukou. Poznejte jeho německou část podél řek Rýn a Dunaj... Dokument se věnuje římskému opevnění proti Barbarům- obrovskému, avšak nedochovanému dílu, měřícímu asi 7000 km a rozdělujícími Evropu napůl. Vědci se nyní snaží tuto hranici najít a vyznačit do mapy. Používají vrtulník s infračerveným scannerem, který v lese nachází dávnou hranici i zbytky strážné věže. Studenti geodeti se snaží zjistit, jak přímé opevnění bylo. Na 50km je odchylka pouhých 90cm a nikdo nechápe, jak to dokázali. Barbaři museli být na druhé straně zaskočeni takovým dílem. Strážné věže navíc informovaly nachystané vojenské oddíly, vojáci vyjeli na koních a ještě před hranicemi protivníka obklíčili a pobili. Jezdci měli železné masky, skrývající tváře a strach. Hornogermánsko- raetský val byl dlouhý 550km a Germáni se mohli objevit kdekoliv. Kolem bylo 60 vojenských táborů, tím nejznámějším je Aalen. Jeho vzhled můžeme vidět na vizualizaci. Pro vědce je zajímavá obec Ruffenhofen, kde jsou stopy po hranici patrné. Zbytky táboru patrné nejsou, ale geofyzici umí svými zařízeními půdorys znovu vyhledat. Díky počítačům zakreslují tábor do současné mapy. V zemi lze ještě najít zbytky pece a dřevěné kůly. Na nich zjišťují vědci druh a stáří dřeviny. Dub byl poražen roku 182 a hned byl zaražen do bažiny u Dambachu. Zdejší tábor byl v té době přebudován a rozšířen. Vědci dále debatují nad virtuální rekonstrukcí tábora Weissenburg, kde byl roku 1979 objeven kus kovu a následně chrámový poklad, který v obavách Římané zakopali. To jasně svědčí o stoupajícím napětí a nebezpečí zpoza hranic. Trumfem Římanů byly válečné lodě, se kterými vojska hlídala hranice a ze kterých se mohli vylodit a zaskočit protivníka. S loděmi hlídkovali na Dunaji mimo jiné kolem významného strategického bodu- obce Stepperg, kde byl postaven most. Potápěči nachází staré pilíře a odebírají vzorky dřeva. To pochází z poloviny 2. století, kdy se rozvíjely podunajské provincie. Dalším významným táborem byl Eining, jehož základy jsou v současnosti zřetelně viditelné. Vše podstatné se dopravovalo po Dunaji, s loděmi se zásobami a cenným nákladem pluly konvoje s hlídkujícími vojáky. Dalším podstatným hraničním městem bylo Carnuntum, nacházející se v současném Rakousku. Odtud vyrazili Římané proti Markomanům, kterým ale napoprvé podlehli. Přesto se nevzdali a Carnuntum dokázali vybojovat zase zpět. Z Germánů pak udělali gladiátory, jejichž boji na život a na smrt se bavili. Nalezeno bylo mnoho zbytků mozaik a mnoho sošek, které rakouští vědci dokumentují mobilním skenerem. Další významné pozůstatky jsou k vidění v Budapešti a Konstance, která byla posledním evropským bodem hranice. Archeologové a vědci dále hledají zdroje římského zlata, pomoci by jim měly válečné snímky z roku 1999. Doly hledají na území Kosova, kde nachází základy zdí. Ubytováni jsou ve městě Ulpiana, které zásobilo vojáky na hranici a možná tu bylo zpracováváno zlato z hor. V dalších dnech vědci skutečně nachází vstup do důlní šachty a přidávají se k francouzským a kosovským archeologům, pátrajícím v Ulpianě po své minulosti. Po informacích o současné situaci Kosova a krátkém shrnutí pořad končí. (TV Prima)
(více)Recenze (2)
O poznání horší než první část, ale stále relativní kvalita. Nižší hodnocení uděluji zejména kvůli posledním deseti minutám, kdy se tvůrci přesunuli nesmyslně na Balkán a začali zde řešit různé nepodstatnosti. OK - super, že zde byly doly, které měly nějakou souvislost s římskou hranicí, ale věnovat tomu tolik prostoru? Bylo nutné uskutečnit výlet do hor a bylo nutné rozebírat válku v Kosovu? Pokud šlo o nějakou paralelu s antickými dějinami, šla podle mého názoru totálně mimo. Zvlášť když k tomu připočtu "vědecké" tvrzení, které praví, že Imperium Romanum bylo starověkou EU. To jako né... Nicméně souhlasím s předem jasně pochopitelnou myšlenkou, že je třeba, aby se o Řím zajímaly všechny evropské národy a aby jej všechny považovaly za podstatnou součást svého kulturního dědictví - bez rozdílu, jestli se stát daného národa vyskytuje či nevyskytuje na území nějaké bývalé římské provincie. Za popřemýšlení stojí komentář, který zde napsal uživatel Vavča. Ačkoliv nesdílím až tak kritický pohled, s několika body souhlasím. Poukazuje především na několik oblastí, kvůli kterým Řím nakonec zanikl. A co se týče vědy a kultury, relativně také souhlasím. Ono je to s antikou tak, že většina toho, s čím na výše zmíněných polích přišla, měla svůj zlatý věk především v 5. - 4. stol. př. n. l. Historická úloha Říma spočívala spíše v tom, že ony výdobytky antiky rozšířil do dalších území, především do těch evropských, a pokusil se o sjednocení dávných oblastí starověkého světa. Ale i řadu vynálezů zdokonalil a i na poli kulturním nepochybně přispěl. Problémem bylo, že se zkrátka antický svět po všech stránkách vyčerpal, a bylo na středověku, aby nacházel nové cesty. Což se mu nakonec také dařilo, i když nejvíce začal zářit až od svých vrcholných dob. ()
Galerie (15)
Photo © ZDF
Dokument tvoří druhý díl a celkem s titulem http://www.csfd.cz/film/374453-rimske-imperium-zed-proti-barbarum/komentare/ Opět formou a obsahem vydařený dokument nabízející nové informace. Mám ovšem zásadní problém a výtku vůči vyznění dokumentu, jeho závěrům. Přijde mi to přinejmenším trochu nadsazené a přehnané, pokud ne rovnou nepravdivé a lživé. Podle německých vědců, sloužily ty supr hraniční hrady, vojenské tábory, míle opevnění a stovky tisíc vojáků na hranicích jako nevinná celní hranice pro mír, římská říše = pokrok a předchůdce Evropské unie, přinášející mír, prosperitu. Propaganda a manipulace jako hrom. Navíc se to zčásti odehrává v Kosovu, podle tvůrců dějiště smutné občanské války (která, jak víme, vypukla na základě lživých obvinění o genocidě, co se nestala), jen se rozbombardovala Jugoslávie, stalo se s z ní Srbsko, které pořádá pravidelné vojenské cvičení s Ruskem několikrát ročně... úspěch zahraniční politiky EU jako hrom! Co hulí v Bruselu, Reichu a jinde? Nicméně zpět k metodologii vědy a historii. Pojetí tvůrců mi připomíná knihu Keeleyho War Before Civlization (1996) https://en.wikipedia.org/wiki/War_Before_Civilization, a jeho nehumorné zážitky, které působí jako černý humor ve výsledku. Ne výzkum Vám nebudeme financovat, není to pravěké opevnění, je to ozdobná zídka a projekt prošel, případně, hele ty zbraně jsou dekorační, to má statusovou funkci, bronzová sekyrka je platidlo..., ale on má tu sekyrku zaseklou v žebrech. Případně Keeley dokonale anticipoval budoucí demenci akademiků při zkoumání dálnic v Německu, hele byla to aréna pro maskulinní příslušníky společnosti, kde chtěli předvést svůj sociální status autem, no jako jo, ale hlavní úloha vybudování dálniční sítě byl pohyb moderních mechanizovaných armád. Praktičnost, racionalita při posuzování reality šly zcela do kopru. Jak je možné, že se metodologie a vnímání tak zvrhly za posledních 20 let? Jak mohou být tvůrci, tak naivní a blbí ve věcech války, násilí, úlohy římské říše? Nyní k idealistickým tvrzením, že římská říše přinesla mír a prosperitu. No, jak bych to v krátkosti vysvětlil, římská říše, je děsivě podobná moderní realitě, nezákonné války, záměrné vyvolávání válek, ožebračování vlastní i cizí populace, to že na tom malá vrstva bohatla a obchod jel všemi směry nepopírám. Nicméně opět už nejméně 7 let a více dokázaný fakt, že Římané učinili dobyté společnosti sociálně značně nespravedlivé, učinili je horšími, než byly. Proces archeologicky doložitelný zejména v Itálii 1. stol. př.n. l. (kde struktura měst, federací byla stylem 50% + obyvatel střední vrstva, 15-25% bohatá elita, co nemusela fyzicky dělat, zbytek chudí). Řím přinesl supr věc, pauperizaci společnosti (tedy její zchudnutí), masivní otroctví společnost 10% bohatých, 90% chudých, masivní výdaje na armádu, časté války, hladomory, občasné devalvace měny. Nepřipadá Vám to povědomé? I kdybych byl idealista, tak prostě nemohu srovnávat římskou říši s Evropskou unií, fakticky to nejde. EU měla ještě relativně donedávna pozitivní přínos a jen občas výpadky racionality. Kdežto římská říše byla značně agresivní útvar, který pokrok, lepší sociální situaci většině obyvatel nepřinesl, vědecky prokázané fakty, o tom se nedá diskutovat. Navíc kulturně, vědecky oproti dobám předchozím až na čestné výjimky značně zaostával, antické dědictví zachovaly více mimoevropské společnosti, pokud pomineme Byzanc. () (méně) (více)