Cena svobody

Podľa témy aj obsahu sa zdá, že by mohlo ísť o brutálnu drámu a detských vojakoch v afrických krajinách. Ale nie, v skutočnosti je to selanka a tom, ako ľahko a príjemne sa môžu imigranti z Afriky zabývať v krajine zasľúbenej, v USA. Dostanú milú a peknú opatrovateľku, ktorá sa o nich dokonale postará, hoci si sama nevie urobiť ani poriadok vo vlastnom byte a má tam neuveriteľný chaos, až kým si nezavolá posilu. Prvá polhodina filmu je tak tým, čo som očakával, hoci s trochu umelými výkonmi detských černošských hercov a zvyšok trochu komédia o tom, ako trojica dospelákov nepozná telefón, ale vypúšťa zo seba veľké životné múdrosti ako náčelník Apačov. Toho prvého mohlo byť viac, druhého menej a bolo by to o hviezdu viac. –––– Někteří lidé nemají žádnou barvu. To proto, že se narodili bez kůže. (08.09.2016)

Solidní snímek, v současnosti hodně aktuální ve vztahu k tématice návalu uprchlíků, tedy zejména uprchlíků v drahých soupravách jako Adidas a pod., se zlatými řetězy, co hází po dárcích jídlo, které jim je podáváno, rozpoutávají výtržnosti, obtěžují populaci hostitelských zemí a podobně. Uprchlíků, kteří jsou uprchlíky naprosto odlišnými, než o jakých pojednává tento film, uprchlíky, kteří jsou nepřízpůsobiví a jde s vysokou pravděpodobností o základ buněk, které mají za úkol časem rozpoutat teror a násilí. Film doporučuji i proto, že jsem odpůrcem nynější, nekontrolovatelné a nekontrolované vlny, z valné části "pochybných a podivných" uprchlíků. Nejsem ale odpůrcem pomoci pokorným bytostem, byť mají jinou barvu pleti a jsou i z jiného světadílu. To opravdu rozlišujme! Film je o těch, kteří skutečně spasili holé životy, když většině jejich blízkých to štěstí nebylo dopřáno. O těch, kteří dlouhé roky trávili v uprchlickém táboře, aby pak dostali příležitost v USA. O těch, kteří si toho nesmírně vážili, s pokorou přijali a adaptovali se na zvyklosti hostitelské země, snažili se, byť to nebylo snadné, stát se jejími platnými členy, ne příživníky, násilníky - nepřízpůsobivou "řvoucí" a agresivní složkou. Snímek tedy odpovídá na všechny přitroublé polemiky, dává jasnou odpověď. Potřebuješ pomoc - dáme ti ji, ale neslibujeme, že to bude snadné a že nebudeme vyžadovat také přizpůsobení a adaptaci našim zvyklostem. Dal bych 3,5*, což tu stále nejde (jak zpátečnické ...) a snímek doporučuji všem, co si chtěji udělat solidní obrázek o tom, jak by věci měly být, což je v kontrastu s pseudohumanitními populistickými názory a i také s falešnými organizacemi na celé věci se pasoucími, které přibývají jako houby po dešti a s realitou nemají nic společného. P.S.: A můžete si všimnout ještě jedné věci - na přebalech, plakátech apod., ale i ve filmu samotném, v titulcích, je originální název filmu "The Good Lie", nikoliv "Good Lie, The". Tak i této magoroviny by asi bylo dobré se zříci ... (20.03.2016)

Bylo by to na román, kdybych měla napsat všechno, co se mi při sledování tohoto filmu honilo hlavou. Takže aspoň velmi stručně: Kýčovité to místy je, to je bez diskuze! Téma k tomu svádí, ba přímo se nabízí. Také ta rozdílnost prostředí Amerika vs. Súdán je trochu přitažená za vlasy, nebudu to rozebírat, mnohé tu už řečeno bylo v jiných komentářích. Jasně že vyměnit Afriku za Spojené státy musí být kulturní šok! Pro jednotlivce i pro Súdán by ovšem bylo mnohem lepší, kdyby se uprchlíci mohli vrátit do své domoviny. Jenže právě Súdán je mimořádně nešťastná země. Ihned od 7. století se tady zdárně uchytil islám, koncem 19. století zde al-Mahdí vytvořil tehdejší islámský stát (viz H. Sienkiewicz v románě Pouští a pralesem), další islámský stát tu vznikl koncem 20. století, svoje působiště tu našel bin Ládin se svou al-Kajdou a jedna občanská válka tu následovala za druhou - první trvající 17 let, druhá dokonce 22 let, jejichž následkem byly miliony mrtvých, miliony uprchlíků, hladomory... A jen tak mimochodem - jižní Súdán, z něhož uprchli naši hrdinové, získal v r. 2011 samostatnost, oddělil se od severu. Ale nic se tím nevyřešilo. Netrvalo ani dva roky a vypukl zde krvavý konflikt mezi kmeny Dinků a Nuerů, který si vyžádal dalších 300 000 obětí. Typický vývoj v jedné africké zemi. Dá se těmto zemím pomoci? Těžko. A už vůbec ne tím, že si je přestěhujeme i s jejich obyčeji, sváry a problémy do Evropy. 741,4 milionů Evropanů nemůže ani při nejlepší vůli zachránit 1,216 miliardy Afričanů. Wir schaffen es? - Nein, wir schaffen es nicht! Je to dnes velmi oblíbené téma, které se Evropanům stále a všude podsouvá: Evropa se na Afričanech provinila, Evropa to Afričanům dluží! Obávám se, že v pozadí tohoto dojemného filmu je nenápadně skryto právě toto poselství. (02.11.2019)

Začátek se poměrně táhne a nabírá proporce hodné spíše nějakého naturalistického dokumentu, ovšem jakmile se děj rozjede a nastoupí nezvykle černovlasá Reese Witherspoon, tak už vše sedí jak má a tvůrci už jenom tlačí na emoce, kterých je celý film přímo nasáklý. Velice osvětový kousek...7/10 (14.01.2017)

Lhát se nemá, ale když malý hřích způsobí velké dobro, je to vůbec ještě hřích? Slovní spojení the good lie, tedy „dobrá lež“, označuje nepravdu, pronesenou pro dobro druhého, případně proto, aby člověk sám přežil. Během příběhu zazní vícero takových „dobrých lží“, a některé i zachraňují životy. The Good Lie je hodně silný snímek o rodinných hodnotách a vztazích mezi lidmi, kteří se navzájem podpírají v dobrém i ve zlém, prostý všeho sentimentu a velmi, velmi opravdový. K tomu v něm navíc rezonuje i znepokojivý podtón skutečnosti, že v životě není nic zadarmo, že ani divoká příroda, ani moderní civilizace nejsou rájem na zemi, a že pro štěstí druhého je někdy potřeba obětovat to své. (více zde) (10.04.2015)