Tři mušketýři: Pomsta Milady de Winter

Ještě lepší zakončení nejlepší verze slavného románu. Napínavé, zábavné, intriky, lsti, pasti. Jeden by si myslel, že sleduje pletichaření českých politiků. Byť jsem viděl poněkolikáté, tak opět ta mrcha Mylady propíchla půvabnou Constance! Pravda, řešení nejelegantnější - v knize ji otráví nápojem, v jednom z pozdějších zfilmování ji ( Fay Dunaway) uškrtí korály, což považuji za krajně nevkusné a trapné, i když Fay je kočka. Mylady je smyslná a proradná, jak zákon káže, a proto ji trest nemine. O proti knize, kde krásná hlavička letí dolů na ostrůvku obklopeném tichou vodou, je pouze probodena ( asi oko za oko). Nu a d´Artagnan jako správný sukničkář příliš netruchlí, vždyť Francie má krásných žen na rozdávání. (23.02.2011)

Tito francouzští "Tři mušketýři" (jako dvojfilm spolu s druhou neoddělitelnou částí) se mi líbili nejvíce z ostatních zpracování, možná i proto, že jsem je viděl v 60. letech jako dítě, kdy jsem byl jimi zcela unešen. Škoda, že se uvádějí již obvykle jen novější verze Tří mušketýrů. Gérard Barray, co by d´Artagnan, byl náš idol. (09.08.2003)

Pokračování, které s jemným nadhledem ukazuje ještě více intrik a ambicí se prosadit, což vede k větší a bezpáteřnější soutěživosti těch, kteří se hodlají pomstít za to, že ve svém předešlém úkolu neobstály. A tak je unášena a různě přesvědčováne ke zradě královny dvojice D'Artagnan (Gérard Barray) a Constance (Perrette Pradier). Zatímco Constance zůstává věrná svému D'Artagnanovi a přiznání je od ní získáno lstí velmi ambiciózním Rochefortem (dobrý Guy Delorme), tak D'Artagnan neváhá strávit krásné intimní chvíle ještě s ambicióznější milady de Winter (půvabná Myléne Demongeot), kdy se jeden snaží přechytračit toho druhého. Humor opět přináší D'Artagnanův sluha Planchet (dobrý Jean Carmet). Dále je tu samozřejmě trojice mušketýrů, bez kterých by D'Artagnan nezvládl nic, Athos (Georges Descriéres), Porthos (Bernard Woringer) a Aramis (Jacques Toja), samozřejmě démonický kardinál Richelieu (Daniel Sorano) a mladičká služka milady de Winter Ketty (Anne Tonietti), která se do milého D'Artagnana zamilovala. Nakonec po několika úmrtích a hrozbě nepřátelského útoku dochýzí k účelovému smíření mušketýrů a kardinála a zdá se, že ani D'Artagnanovi moc nevadí, že Constance zemřela. On o půvabné ženy nouzi rozhodně neměl. Zábavné a poučné především svými intrikami a úskoky. (18.12.2010)

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. +++++ Musím nicméně uznat, že v porovnání se strašlivým prvním dílem je tento zajímavější, neboť mušketýři jsou občas přemoženi, občas jim něco nevyjde a zdejší scény odposlouchávání otvory v interiérech jsou poněkud temnější a hrozivější. Přesto... Silné **. (21.03.2013)

Druhý díl Tří mušketýrů uváděla Čt 2 s tím, že se jedná o nejslavnější verzi. Podle mě je slavnější kapánek víc ta z roku sedmdesát tři. Nicméně musím říct, že se mi i tato verze zobrazení nejslavnějších francouzských hrdinů líbí. Pět hvězd, ale nedám, protože na můj vkus přeci jen Gérard Barray až moc vypadal, jako by jel na marihuaně, mušketýři zase až příliš často vysedávali v hospodě a jeden z nich byl mírně řečeno při těle. Milady de Winter ovšem byla krásná a kardinál Richelieu charismatický záporák. Přeci jen mám ale pocit, že se filmaři snažili o co největší zkrácení a urychlení příběhu. (12.07.2021)