Tři mušketýři: Královniny přívěsky

Diskuze nad tím, zda to či ono přetlumočení Dumasových literárních předloh zachovalo více či méně jejich ducha, jsou zjevně nadbytečné a samoúčelné. Manufaktura Alexandra Dumase st. byla pověstná již za života své tvůrce a při filmových převyprávěních vždy šlo více o to jak postihnout co nejlépe kolorit doby a kvalitu vlastního osobitého vkladu do jeho vnímání divákem. Ve specifickém subžánru francouzského historického dobrodružného filmu tvoří tato adaptace MUŠKETÝRŮ nepochybně jeden z jeho uměleckých vrcholů; v případě početných adaptací MUŠKETÝRŮ i podle mého názoru vrchol absolutní. "Francouzskost" všech protagonistů filmu je jedinečná stejně jako dokonalost výpravy, kvalita hereckých výkonů a přes propast času jdoucí paralela nadčasové francouzské sebeprezentace. Jsme tu totiž konfrontováni bez výjimky s hrdiny, kteří i jako celek, i jako jedinci tvoří - a zřejmě i v budoucnu tvořit budou - podstatnou část našeho diváckého já. (17.02.2008)

Souboje maji obcas vtip. Mylady je prekrasna. No tak co ti vadi? No ze to je asi tak vsechno. Ostatni herci bud nehraji nebo nechutne prehravaji. Dej je utahany. Constance je hlava pudla na tele zeny. To chce odvahu (constance (fr.)) se na ni koukak. Pejsky mam rad ale tohle je vazne zvrhlost. Nebrec. Ale. Ale kdyz vidim jak rikaji ze anglicka verze neni lepsi. Je mi smutno. Notak. Takhle ti nikdo neuveri. Ne. Kdyz si budes rezat zily tak ti to na verohodnosti neprida. Ale ... fnuk Leda bys je tema zilama skrtil! (05.04.2009)

Již Dumas věděl, že ze všeho nejhorší nejsou trpaslíci, alébrž kardinálové. Tohle filmové zpracování mušketýrů je velmi sympatické, z bojových scén zřejmě vycházel Spencer s Hilem, neboť se také jedná spíše o parodii. Ale ten lehký tón romantice vyloženě svědčí. Co filmu nesvědčí je permanentní erekce sanic d'Artagnana, nevím, zda to má být předzvěst reklamy na bělící zubní pastu, nebo byl trvale pod vlivem psychotropních látek, ale v každém případě je jeho přiblblý úsměv po dvaceti minutách sledování k nesnesení. (15.07.2012)

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. (21.03.2013)

V malém venkovském kině, kde jsem coby školačka seděla a s otevřenýma očima dokořán zírala na tu středověkou Francii, kde bych klidně chtěla být královnou a za mně se čtyři mušketýři statečně a svorně šli bít, s úsměvem na rtu... Nebo ne královnou? Constance ? Každopádně film okořeněný i špetkou humoru a D'Artagnan nevypadal jako pozdější velmi ošklivý blonďák, nýbrž jako pravý Gaskoněc. Nostalgie za čtyři hvězdy :-) (30.08.2014)