Tři mušketýři: Královniny přívěsky

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. (21.03.2013)

Jak krásně to Alexandre Dumas kdysi napsal,a proto: když se řekne „Jeden za všechny,a všichni za jednoho“, se všem určitě okamžitě vybaví heslo, kterým se v jeho románu řídí čtyřka královských mušketýrů na dvoře francouzského krále Ludvíka XIII. D´Artagnan, Athos, Portos a Aramis rukou společnou tedy brání proti vychytralému a ctižádostivému kardinálovi Richelieu zájmy krále,chrání čest královny Anny. Jejich příběh si můžete připomenout především v této francouzsko-italsko-španělské verzi.Každá adaptace „Tří mušketýrů“ má svou zvláštnost, a své nepopíratelné kouzlo, a tento filmový příběh starý čtyřicet- a-pět let voní po Francii a má v sobě starou, poctivou a nefalšovanou romantiku. Hlavní představitelé : temperamentní Gérard Barray – jako D Artagnan ,Myléne Demongeot- krásná Milady de Winter, Francoise Christophe – královna Anna Rakouská,Jean Carmet,Bernadr Woringer-Porthos, Robert Berri, Léna Skerla,Jacques Toya ( představitel krále Ludvíka v Angelice)- jinak Aramis, Georges Descriétes – Athos, Perrette Pradier - Constancie Bonacieux, a to vše v romantickém balení, a v režii mistra Bernarda Borderie, známého režisera romantických příběhů ze staré Francie … (05.03.2007)

Bylo jednou jednou jedno francouzské království a v něm kdysi žil jeden udatný Gaskoňec a tři chrabří mušketýři. A pak tu byl král, královna a kardinál a vy už milé děti víte, jak to bylo dál. Film přetvořil Dumasovo historické dobrodružství do podoby barevné rozverné podívané, ve které je všechno tak lehké jako pírko - od citů až k šemování. Jenže tímto posunem neco důležitého zmizelo - skutečná tíha dějin a charakteristika jednotlivých postav. V Dumasově románu zabírá výprava do Anglie jen pár stránek. Ale to, k čemu se opakovaně rád vracím, filmaři vždy nemilosrdně vyškrtnou - d´Artagnan se po splnění úkolu vrací pozbírat své tři kamarády tam, kde je opustil, a najednou před námi v knize stojí skutečné postavy, skuteční lidé a nikoliv jako ve filmu jen barevně kostýmovaní a nepřirozeně se usmívající šermující paňácové. (09.03.2009)

Gerard Barray je v kinematografii asi ten vizáží nejušlechtilejší d'Artagnan historie a zajímavá je tady i Mylady de Winter v podání fantomasové krásky Mylene Demongeot, ale jinak je to už stará kostýmová záležitost, která dneska působí jako naivní nažehlená pohádka. (14.08.2023)

Naprostá filmová klasika, dnes sice už poněkud antikvovaná, ale stále velmi dobrá. Výborně provedená akce prošpikovaná humorem, který naštěstí není "francouzsky trhlý" ale prostě tak mile civilní a roztomile kořenící děj. Abych nezapomněl, výborné herecké výkony a také "nenadabovatelný" francouzský zvuk. Prakticky povinnost slyšet v originále. Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Marigold, sportovec, Tosim, monolog (15.06.2011)