Delitto d'amore
Somewhere Beyond Love
Zločin z lásky
Režie:
Luigi ComenciniKamera:
Luigi KuveillerHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Giuliano Gemma, Stefania Sandrelli, Renato Scarpa, Carla Mancini, Bruno Cattaneo, Brizio Montinaro, Luigi Antonio Guerra, Rina Franchetti, Emilio BonucciObsahy(1)
Jak by asi vypadal příběh nesmrtelné lásky mezi Romeem a Julií, kdyby se namísto aristokratických kruhů odehrával v moderní italské fabrice u pásu? Miláňan Nunno (Giuliano Gemma) se v továrně kde je zaměstnán setká s pohlednou Carmelou (Stefania Sandrelli). Temperamentní dívka, která jako mnoho jiných krajanů přijela za prací z dalekého sicilského jihu, zvolí místo tradičních milostných algoritmů pro seznamování poněkud svérázné způsoby, nejprve zapovídá další sbližování tvrzením, že je zadaná, po té k překvapení všech označí za strůjce výrazné podlitiny ve svém obličeji „snoubence“ Nunna, ačkoliv zamilovaný mladík by takové hrubosti vůbec nebyl schopen. Horká jižanská krev se střetává se severskou pragmatičností, nezlomná víra s revolučním smýšlením. Už se zdá, že hluboký cit dvou mladých lidí přeci jen překoná všechny společenské nástrahy, příběh Romea a Julie od píchaček končí ovšem tragicky. (dopitak)
(více)Recenze (6)
Kalendářová povídka, v níž ještě zlehka vibruje stále podmanivý tón doznívajícího neorealismu, mě zaujala především svou prostotou, až nečekanou v šedivém prostředí milánské periferie sedmdesátých let, jejíž fabrický hluk přečnívá směs dialektů, znění vzájemného neporozumění. V tragickém milostném dramatu seveřana a Siciliánky se zúročí snad vše, co naplňovalo tento mikrokosmos od střetu různých italských kultur přes nevyhovující pracovní podmínky, nefunkční sociální systém po odborářské snahy a společenské nepokoje. Jakkoliv film působí prvoplánově, ba snad až propagandisticky, účinkuje – nepochybně i díky výbornému psychologickému prokreslení, zvláště hrdinčinu. Stefania Sandrelli zde dokázala vystihnout rozmanité pohyby duše modelované neporozumitelnými city a některé scény – jako pohřbívání ptáčků na smetišti – mě opravdu zasáhly. Douškou pár souladných strof z mladého Nezvala: „Chodníku šedivý, stavěl tě čas, / když statečné svoje kosti rozmnožoval; / pročpak jsi tenkrát už za všecky z nás / s mocnými tohoto světa nezúčtoval? // Šlapu tě s milou každý den, / užaslý zpovědníku, / zatímco ulice hltá můj sen / v špinavém křiku. // […] // Možná že zůstanem užaslí, / až se nám zjevíš někde v nebi / a budeš rajskou silnicí / těch, kteří na tobě hladem zahynuli. // Až budeš duhou smiřující světy, / a možná že jsi jí už dnes, / jenže my nemůžem nějak pochopiti, / že prolitá krev by měla barvu kvítí / jak sedmibarevná mez.“ ()
Film, ktory behom casu brutalne starne, dnes uz vlastne posobi vycpelo a neaktualne. velka laska postavena na tom, ze on je zo severneho Talianska, ona z Juhu Talianska mohla byt aktualna tak v 70. rokoch, este mozno v 80. rokoch. Dnes je to skor usmevne nez zaujimave. Rezisersky je to dost amaterizmus, kopa scen je hluchych, dialogy s odstupom casu zostarli. Delitto D´amore je vlastne len typicky product 70. rokov, nic viac. 4 -hviezdickarov nechapem : 50 % ()
Další můj film se Stefanií Sandrelli, a také s Giulianem Gemmou (pamatujete na mladíka v rozepnuté košili v Angelice?). Začátek je trošku jako klasické italské šedivé padesátkové neo smutno realismo, ale ten konec je docela silný, náhlý a musím říct, že i nečekaný. Stefania Sandrelli v krásných odhalených scénách. Ve své době asi silná výpověď o střetu italského severu s jihem, v dnešní době již přeci jen zestárlý příběh. Když se na něj ale podíváte jako na shakespearovské drama, docela se dá i dnes. Viděno v italském originále s anglickými titulky, anglický dabing byl poněkud ukecanější. ()
Zlatá Palma - výběr ()
Milánský dělník Nullo Branzi (Giuliano Gemma) miluje Sicilanku Carmelu Santoro (Stefania Sandrelli), která podobně jako spousta jiných přišla za prací. Protnou se tu dva světy, mezi nimiž vlastně není podobnosti. Nullo: odborář, bezvěrec,pracovitý a naivní. Carmela: spontanní, citlivá a zcela svázána s katolictvím a ostatními tradicemi Jihu... Luigi Comencini nám vypráví jak neorealistické melodrama, tak soudobou milostnou tragédii. Zpočátku skoro komediálně. Posléze s tklivým přechodem do elegična a tragiky. ()
Reklama