Rogue One: Star Wars Story

Řeči o špinavé válečné akci jsou jenom zkazky, nebo nenaplněné zbožné přání, kde dobré charaktery absentují, či rovnou nesnesitelně prudí a dávají tušit, že ať už za to můžou přetáčky, nebo to takhle blbě bylo postavené od začátku, dost těžko udržíte na tak vratkých nohách film, u kterého víte, jak dopadne, tudíž jakékoliv osvěžení uvítáte, namísto toho, abyste sledovali generický blockbuster, jakých máte do roka desítku, přičemž by bohatě stačilo vyhodit 120 minut a těch posledních patnáct přilepit jako prolog k Epizodě IV, protože málokterý letošní film měl tak silný highlight jako ten, když se ve stínu rozsvítí červený světelný meč. (16.12.2016)

Mickey Mouse strikes back. První dvě třetiny filmu by de facto mohl natočit kdokoliv a stále by to vypadlo stejně genericky. Ve finální půlhodině se sice emoce ždímou na maximum, ale už je zkrátka pozdě – vlak jménem „Nejlepší Hvězdné války od Epizody V“ je nenávratně pryč. Místo něj dorazili Avengers předaleké galaxie. Proč riskovat jako kdysi Lucas, který se při druhé návštěvě svého světa tak žalostně spálil? Proč riskovat, když recept na uspokojivou týmovku máme už jednou napsaný? Protože občas je třeba udělat i krok vzad, abyste se mohli posunout dopředu. Nejhorší je stát na místě, opakovat to samé znovu a znovu, doufajíc, že to bude stačit. Osudovost okamžiků, mrazení v zátylku a pamětihodnost napříč generacemi – ať už v dobrém či zlém – zaniká pod koly Disneyho továrny. O to víc mě děsí, že to muselo odnést zrovna Star Wars. (14.12.2016)

// "Rebellions are built on hope." Píše se rok 2016 a Star Wars už oficiálně nejsou jenom pro děti. Jsou i pro dospělé děti, kterým nevadí špinaví Stormtroopeři, libují si v komplikovanějších (být pořád celkem přímočarých) zápletkách, baví je postavy, které se chovají amorálně a hlavně, nepotřebují šťastné konce, aby... byli šťastní. Rogue One je bez debaty nejhezčí film z předaleké galaxie, zároveň ale i jeden z nejšťavnatějších. V podstatě zamrzí akorát slabší soundtrack (a to mám prosím M. Giacchina mezi nejoblíbenějšími skladately, tohle ale zjevně nestíhal) a příliš krátká stopáž (ano, chci víc, žalujte mě). Kromě toho jsem ale dostal přesně ten drsný nášup, po kterém jsem dlouhé roky toužil. A teď, když vím, že to funguje, nechci Sola, nechci Obi-Wana Kenobiho ani epizodu VIII, chci toho podělanýho Revana a Starou republiku! Make it happen, Disney. Rogue One: A Star Wars Story - 9/10 edit:// třetí shlédnutí a ten film je čím dál tím lepší. Dokonce už jsem slyšel i Giacchina (přehrávání vzkazu a zničení Jedhy!) :) (14.12.2016)

Já nevím mě to nebavilo. Je to takové nijaké ani nevím kam to zařadit, nebýt tu pár odkazů, známých propriet, zrestaurovaných postav a občasný hudební motiv, tak to těžko identifikuji jako Star Wars a hlavně prázdné a nic neříkající. Největší problém pak představují postavy které mi byli absolutně ukradené v tomhle dává mistr Abrams a Force Awakens packalovi Edwardsovi a Rogue One těžký K.O, bez emocí a zájmu o vývoj děje to nemůže fungovat a nezachrání to ani slušné finále. Konec s Darth Vaderem nejlepší, ale to nestačí. Jsem fanda SW, ale 3* nedám, když vidím to hype a další film co bude klátit miliardy a přitom se na značce jen přiživuje.45% (26.12.2016)

Zkrotit příšeru z japonského folklóru bylo snadné, americké kosmické monstrum vytěžující po dekády peníze z fanouškovských planet je už těžším soustem.. Generický akční film z prostředí vesmíru, v kterém mohou nerušeně umírat nové postavy, protože si to taťka Lucas takhle přeje. A co je nejhorší, je vám to lhostejné. Když se ozve dech nemocného muže napojeného na plicní ventilaci a na zakouřené chodbě se rozsvítí červená zářivka, je už na nějaké vzbuzování emocí pozdě.. Zatímco Abrams byl se svou podřimující sílou servilní k původní sérii, Edwards se snažil SW vtisknout vlastní, jakousi špinavě-nepohádkovou tvář. Pro další tvůrce je varováním, že ani jeden přístup bez schopnosti propašovat to dávné kouzlo moc nefunguje.. (16.11.2017)