Režie:
Tage DanielssonScénář:
Astrid LindgrenHudba:
Björn IsfältHrají:
Hanna Zetterberg, Dan Håfström, Börje Ahlstedt, Lena Nyman, Per Oscarsson, Med Reventberg, Allan Edwall, Rune Andersson, Tommy Körberg, Henry Ottenby (více)Obsahy(2)
Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...
Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (193)
Asi mě mrzí, že mě tento film minul v dětství, protože obsahuje přesně to, po čem každé dítě touží. Dítě uvidí Ronju, která žije na hradě s loupežníky a svým veselým otcem, uvidí dobrodružství, strach z harpyjí a úžasnou svobodu, když se hlavní hrdinka přestěhuje se svým kamarádem do jeskyně. Dospělý uvidí frigidní matku, která se svým věčně opilým mužem obývá zříceninu a křoví jim dělá dvanáct homosexuálních loupežníků, kterým musí prát. První třetinu filmu jsem se nudil. Děj více méně žádný, zachraňovala to jen přítomnost nadpřirozených postav, hezká krajina. Jenže pak bylo i nějaké drama, stěhování do jeskyně, psychopatické vydírání ze strany toho protivného zrzouna a už to bylo zábavnější. Tak jsem to ze dvou hvězd zvedl na tři. Jenže pak... nevím. Asi to děcko ve mně a pak to děcko vedle mě začaly brblat, že už je to konec a že to bylo dobré a ona je to asi pravda. Má to kouzlo, takový ucelený svět, kde se dá všemu nahlas smát, tančit na stole, házet shnilá jablka do stěny a všechno to bude v pohodě. Bylo to příjemné, snové a v ničem to nekousalo. Jo, asi chci bydlet přes zimu na hradě, spát ve slámě, mít sklep plný piva a v létě se cpát lososem na špalku před svou jeskyní, hulákat na lesy, a prostě tak. ()
Pohádka pro starší děti střižená Životem v přírodě a výběrem severských tanců a loupežnických písní. Kniha byla přeci jen lepší (i když jsem ji četl před 20 lety), filmové zpracování místy až příliš uječené. Nesedla mi změna knižního Pleška na filmového Peera, a ze severských ukolébavek bych asi moc dobře neusínal. Popopotvůrky popodivné byly milým zpestřením :-). ()
Dcera jednoho loupežnického klanu se skamarádí se synem druhého, a co čert nechtěl, oba klany se samozřejmě nemají příliš v lásce. Navíc vtipně každý z nich obývá půlku hradu, který kdysi "rozpůlila" kouzelná bouřka. Děti spolu tedy utečou a zažívají různé příhody v přírodě. Pohádková fantasy podívaná pro všechny generace navíc určitě potěší i znalce původní knižní předlohy - film se jí drží velice věrně. Snad jen Čumbrky (takové ty lesní, ehm, zvídavé skřítky) jsem si představoval jinak, ale to je vedlejší. Výborné. ()
Moc hezký rodinný film o krásném přátelství dvou velmi svérázných loupežnických dětí, které dokázaly spojit znepřátelené loupežnické bandy svých rodičů. Hezký příběh, pěkná příroda a skvělé hlášky! "Ukradli nám všechno, co jsme ukradli!" "Podívej, tamhle jde moje čepice!" "Pro-pro-pro-pročpak to děláš, potvůrko podivná?" "Myslím, že by se měla přinést voda. Sama se nepřinese!" "Žádný dítě není tak krásně špinavý jako ty!" ()
Geniální jsou ty oslavné zpěvy a tance loupežníků... jako malá jsem si přála dostat se tam mezi ně a řádit. Netradiční pohádka, ojedinělá, originální, je v ní všechno i bez spanilé princezny a udatného prince... člověk by si přál vyběhnout najaře s Ronjou do lesů a pořádně si zařvat.. Měli by ji častěji reprízovat. ()
Galerie (18)
Photo © Svensk Filmindustri
Zajímavosti (5)
- Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)
- Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)
Reklama