Aimee a Jaguár

Bolo by to ťažké vymyslieť, ak by sa to nestalo. Lesbická láska pred 70 rokmi, v bombardovanom hlavnom meste tisícročnej ríše krátko pred jej zánikom, spojenie manželky nacistu a matky štyroch detí so skrývajúcou sa židovkou, už by ma neprekvapilo ani keby Lily Wustová bola v skutočnosti Evou Braunovou. Vďaka príbehu a hereckým výkonom pozerateľný film, ktorý ma práve vďaka tomu príbehu míňal ako guľka mladého vojaka v Suchého poviedke. Ale potešilo ma, že som v priebehu štyroch dní videl najkrajšiu Írku (Nora-Jane Noone v Padlých ženách) i najkrajšiu Nemku (Maria Schrader). (29.03.2010)

Felice  je Židovka a lesbička - žije v Berlíně v roce 1943, takže musí počítat s tím, že ji každou chvíli zabijí. Felice je aktivní v podzemním hnutí odporu, zatímco přes den pracuje pro národně socialistické noviny. Hra na schovávanou v měšťanském prostředí, to je její strategie. Pak se ale seznámí s Lilly, matku čtyř dětí, jejíž muž je na frontě. Felice to nejprve bere jako zlomyslnou příležitost podvést důstojníka s jeho vlastní ženou. Později je stejně jako Lilly překvapená, že se do sebe obě zamilovaly. M. Schraderová i J. Köhlerová jsou vynikající ve svých rolích (24.04.2022)

Neuvěřitelný příběh, ale cesty osudu jsou velmi spletité. Nevybíráme si ho a nic se neděje náhodně. Můžeme mu jít vstříc nebo se dát jinou cestou. Nejdříve jsem si myslela, že Felice (Jaguár) jen s Lilly (Aimee) flirtuje, že ji chce pouze zneužít pro svůj prospěch, přece jenom byla Lilly manželkou německého důstojníka. Tak proč toho nevyužít? Možná to byl jen můj pocit, ale ten se po dalších minutách změnil, protože jsem se nechala vtáhnout do děje. Ano neuvěřitelný příběh tragické lásky, která se nemohla pořádně rovzvinout, protože ho překazila krutost druhé světové války. Ta si vybrala svou daň. Felice byla zatčena, několik dní byla v nemocnici a pak byla deportována do koncentračního tábora. Prošla jich několik a pak v jednom zemřela. Od jejího zatčení si Aimee začala psát deník, který je k vidění v židovském muzeu v Berlíně. Obsahuje i korespondenci obou žen a fotografie. Vyprávění samotné Lilly a deník posloužili Erice Fischer k napsání knihy Aimee a Jaguár, podle níž je film natočen. Knihu jsem bohužel neměla možnost si přečíst. Docela mě to mrzí. Obě mladé ženy musely být v tak nelehké době hodně silné. Přestože jsem znala některé souvisloti, tak mě film dostal. Určitě se k němu budu vracet. Změna: Knihu se mi podařilo po dlouhých tahanicích získat. Tedy pokud se to dá nazvat knihou, když si to stáhnete do počítače. Samozřejmě svírat v ruce skutečnou knihu a hladit ji po hřběte je něco jiného. To už samo o sobě zavání jistým rituálem. (24.04.2009)

Koupil jsem si original DVD, ale takhle spatnou kvalitu jsem necekal. Je to jak nejaky kinorip...To filmu bohuzel strasne moc ubira. Prokousal jsem se (sedym obrazem s titulky ktere nejdou vypnout) asi do pulky filmu a pak jsem to prozatim vzdal. Zkusim to jeste nekdy jindy az budu vic odpocinuty... (09.08.2008)

Je dobře, že se na tenhle film nešetřilo s medvědema, protože i mě, člověka co si na filmovou romantiku moc nepotrpí tahle lesbí láska dostala. Ostatně když se do sebe během války uprostřed nacistickýho Německa zabouchne židovka a žena nacistickýho důstojníka má to grády už ve svý podstatě. Max Färberböck velmi směle prostřídával záběry lásky a štěstí s nálety a bombardováním spojeneckých vojsk, ovšem to všechno nic není proti famoznímu výkonu Marie Schrader ta tu židovskou holku plnou života, dychtivosti a emocí zahrála na jedničku s hvězdičkou, vlastně s medvědem. "Já nechci žít na věky, já chci žít teď" . (24.08.2017)