Varšavské povstání

Autoři tohoto ojedinělého projektu vzali po 70-ti letech autentické záběry natočené šesti filmovými štáby během Varšavského povstání. Záběry byly v příšerném stavu, takže nejdříve byly zrestaurovány, pak pospojovány do filmového příběhu, načež byl obraz kolorován a doplněna zvuková složka, tedy kromě hudby a ruchů hlavně komentář dvou hlavních hrdinů, našich filmařů, ale také hlasy desítek dalších postav v záběru. Nedá se na to nahlížet jako na dokument, takže bych se asi klonil k autory udávanému non-fiction válečnému dramatu. Při vší té práci jsou závěrečné titulky delší, než kdyby to v roce 2014 natočili celé znovu. ;-) (23.03.2015)

Film mal vysvetliť Varšavské povstanie, ktorého pojem a zmysel mimo Poľska je neznámy a takmer nepochopiteľný. Hľadal sa vinník tohto neskutočného masakru, veď len Poliakov tu zahynulo viac, ako 200 tisíc ku 10 tisícom nemeckých vojakov. Varšava bola úplne zničená. A aký to malo zmysel? Poľská podzemná armáda sa spoliehala na Spojencov, neuspela (eufória z dňa D a z oslobodenia Paríža bola zbytočne silná). Nechcela, aby Stalinove jednotky oslobodili Varšavu (obávali sa povojnového vývoja), spoliehali sa sami na seba, pochopiteľne so zlým úsudkom. Tých pár vojakov, ďalej mládež, ženy a deti nemohli byť vojnovým partnerom nemeckej armáde. Vydržali 63 dni. Keď bolo najhoršie, chceli pomoc od Stalina a ten už bol hluchý a slepý. Toľkoto k stručnej histórii. Niečo k filmu, ide o celovečerný dokument z pozície dvoch bratov kameramanov. Rozpráva veľmi jednoduchým spôsobom, sugestívne aj preto, že mnohokrát ozrejmuje situáciu pre medzinárodného diváka o tomto povstaní. Iná situácia je pre Poliakov, pre nich išlo o povstanie nesmierne dôležité z politického ale aj vojenského hľadiska a pokúšajú sa ospravedlniť tie zbytočné obrovské straty na životoch. Pre znalca vojnovej histórie, zbytočne. Takže z celého filmu mám zmiešané pocity a s komentára vo filme som zhrozený. (07.09.2016)

Autentické záběry doprovázené neautentickým komentářem, který vytváří univerzální drama běžných lidí ve válce. A je to hodně emotivní. Začíná se legráckami a kašírovanými záběry, pak se zobrazují boje, ranění, mrtví, hromady mrtvol, hroby….. Z naděje se stává beznaděj a pak opět nepatrný záchvěv naděje. Forma fiktivního dokumentu s reálnými záběry našla přesně to správné místo, aby se dotkla každého diváka a zasáhla ho silou, která ho téměř přenese do bombardovaných ulic Varšavy. Není to tak dávno a byli to lidi jako my. SHRNUTÍ: A kur…nik! (22.08.2018)

Kdyby to byl v současnosti natočený "found-footage" film asi by se to dalo hodnotit, jako něco, co vás do děje nemusí příliš vtáhnout, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o reálné poskládané záběry, skutečných situací a skutečných lidí z varšavského povstání, tak nelze jinak, než plným počtem bodů. Autentičnost je vždy velkým plusem. (08.04.2019)

Musím říci, že ačkoliv upřednostňuji spíš hraný film než dokumentární, tak tohle dokudrama na mě zanechala vskutku velmi silný dojem. Pojednává o jedné z nejvýznamnějších tragických událostí v historii polského národa v období druhé světové války. Svým způsobem se jedná o ojedinělý projekt, který společně natočili novináři Karel - režisér a Vítek - kameraman. Sledujeme osudy varšavského civilního obyvatelstva prakticky od počátku povstání, tj. od 01/08/1944 až v podstatě do jeho smutného konce. Sledujeme záběry z polních nemocnic, statečnou a velmi odhodlanou mobilizaci civilního obyvatelstva, které se na povstání aktivně podílelo a jeho účast na statečném vzdoru povstalců proti německé tyranii byla neoddiskutovatelná. Každý člověk měl svůj úkol, ať již připravování menáže, roznos tisku, výroba zbraní, ošetřování zraněných, odklízení sutin, pohřbívání obětí, účast v bojích atd. Je ovšem diskutabilní, jestli tohle povstání nebylo až zbytečné, protože si vyžádalo na polské straně mnoho obětí zejména na civilním obyvatelstvu, přičemž zejména počet mladých lidí a inteligence byl vskutku velmi vysoký. To se pochopitelně v konečném důsledku muselo projevit i na hladkém nástupu komunismu v Polsku, protože nebylo v podstatě žádné významné opozice, která by mohla novému nesvobodnému režimu adekvátně čelit a bojovat proti jeho nástupu a vzestupu. I z tohoto úhlu pohledu to jistě stojí za úvahu. V každém případě odhodlání a touha vzepřít se nacistickému Německu a vydobýt si zpět svoji svobodu a nezávislost byla na varšavském obyvatelstvu nesporná a myslím si, že nejen polský národ musí být na své padlé občany právem hrdý. Už i s ohledem na skutečnost, kolika peripetiemi si Polsko za druhé světové války prošlo - z jedné strany napadeno Německem, z druhé SSSR, masakr polské armády a inteligence v Katyni, koncentrační tábory v Polsku, zejména Osvětim-Březinka a Treblinka - zemřelých Poláků cca. 2 mil., Volyňský masakr a mnoho dalších tragédií. O to více je obdivuhodnější ačkoliv toho polský národ musel mnoho vytrpět, že Polsko všechny tyto nepříjemnosti přežilo a dnes je opět velmi silnou a sebevědomou zemí. (20.08.2018)