Kukačka

Obsahově krásně lyrické, poetické, plné jemného a inteligentního humoru i úsporně načrtnutých postav. Ústřední trojúhelník je sehraný velice uvěřitelně a chemie mezi Rusem-Finem-Laponkou funguje na jedničku. Neodmyslitelné lyrizující celky a důraz na přírodu už k ruskému pojetí potažmo k Rogožkinovi patří, podobně jako povinná sauna a skvělý naivka Ville Haapasalo. Malinkatým zádrhelem Kukušky je formální stránka, která je především v závěru dost neutříděná a díky metafyzické scéně lákání duše zpět do těla působí malinko křečovitým dojmem. Stejně tak zasazení závěrečné pointy mi do jinak velmi autentického příběhu úplně nesedělo. Pokud z větší částí působí Kukuška jako nebroušený drahokam, plný syrovosti a nesouvislých dialogů, její vyvrcholení vnáší do hry možná až trochu příliš schematický element. Přesto jsem se skvěle bavil, protože tenhle rozmarný příběh o lidech, válce a přírodě prostě oplývá jemnou poezií, která mě oslovuje. (29.01.2007)

Tak tento komorní snímek natočený na u jezera kdesi ve Finsku o třech hlavních postavách, kde každý si mluví svou řečí. Rusky. Finsky. Laponsky. Spojuje je jenom život, život jako takový. Krása tkví občas v absolutní jednoduchosti. U filmu jsem se z plných sil zasmál a i se mi dostal pod kůži. Podmanivý romantický snímek. Pšolti. :) (01.05.2020)

Kukuška začíná zvolna a její úvod nedává skoro vůbec tušit, jak moc vás přibližně po půl hodině vtáhne do děje a odmění vás tak za vaši trpělivost. Najednou se skvěle bavíte a ani nevíte, kdy to vlastně začalo. Jo, téma je vlastně vážný, film se odehrává za války a dvě ze tří hlavních postav jsou nepřátelští vojáci, ale z jejich soužití s laponskou dívkou na samotě uprostřed pustiny na rusko-finských hranicích šlo těžko vydolovat víc humoru. Navíc napětí mezi dvěma muži je pořád shazováno bohorovností Laponky. Humor navíc neni prvoplánovej (snad až na závěrečnou scénu, která je ale ve filmu jaksi navíc) a prostoduchej, vyplývá z rozdílných povah a odlišných kulturních zkušeností všech tří zdařile vykreslených hrdinů, je vkusnej, dobře pointovanej... Vážnější momenty dávají vyniknout těm komickým a naopak, Laponka Anni je navíc neodolatelná svým vystupováním a způsobem komunikace, prostým jakýkoli přetvářky. (30.01.2007)

Transcendentálny zážitok z iných (filmových) dimenzií, ktorý príjemne hreje ešte pár hodín po pozretí. Mozaika charakterov, tak (ne)dokonalo ľudská a uveriteľná, odhaľuje o vojne v náznakoch omnoho viac ako prvoplánové zobrazovanie zabíjania. Splynutie, či stotožnenie sa s aspoň jednou postavou je priam nutné a prežívanie emócii priam bolestné. A koniec to všetko len potvrdzuje. (20.02.2008)

Dobre vymyslený a dobre zahraný film, ktorý som napriek niekoľkým úsmevným situáciám vnímal, ako drámu. Ako drámu troch ľudí, ktorí napriek tomu, že rozprávajú jazykom, ktorému ostatní nerozumejú, nestále rozprávajú a snažia sa byť chápaní. Film nestráca tempo a nebyť toho šamanisticko-mystického prílepku, koketoval by som s plným hodnotením. V čase prebiehajúcej "špeciálnej operácie" som ocenil, ako ruský režisér stvárnil myšlienkový svet ruského dôstojníka, ktorý korešponduje so správaním sa inváznych vojsk na Ukrajine. A som rád, že si to všimol aj Maq. (19.05.2022)