Le Genou de Claire
Claire's Knee
Claire's Knee
Obsahy(1)
Pětatřicetiletý diplomat Jérôme se vydává prodat rodinné sídlo blízko města Annecy. Potká zde dávnou známou spisovatelku Auroru, která mu přestaví svou domácí paní Walter a také její šestnáctiletou dceru Lauru, studentku na gymnáziu. Laura po jeho odjezdu směle začne rozkřikovat, že se do něj zamilovala. Jérôme se ale nechá svést Lauřinou kamarádkou Claire a něhou jejích kolínek. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (12)
Festival Francouzského filmu je tradičně ve znamení obrovského zájmu diváků, třeba na tomhle filmu jsme byl v kině Lucerna úplně sám. No musím se přiznat, že v průběhu sledování tohoto filmu jsem se už moc nedivil, lecos jsem asi vůbec nepochopil. Hlavní hrdina by mohl mít na čele napsáno "jsem idiot" a tak ho budu dělat i z diváka. Já fakt nevím o co tomu ošklivému starochovi s těma mladejma -náctkama šlo. Teda vím, ale o to víc to nechápu. Leč krásné prostředí s fajnovou atmosférou a dobré herecké výkony udělaly z filmu poměrně koukatelnou záležitost. Navíc jsem se po tomto filmu definitvně přestal stydět, že mě líbí -náctiletá Emma Watson. ()
Príjemná romanca so subtílnym erotickým nádychom je typickým Rohmerovým filmom - klasický rozbor vzťahov tentokrát na konfrontácii muža pred svatbou a jeho dávnej priateľky-spisovateľky počas horúcich letných dní spojené s pozorovaním jeho vzťahových peripetií s dvomi mladými dievčatami z rodiny, u ktorej pobývajú. 3 1/2 ()
Okouzlující letní capriccio oplývající skvělými hereckými výkony (mě osobně po Brialym učarovala hlavně Béatrice Romand), mistrně napsanými dialogy a svěžest vyzařující atmosférou. Chvílemi mi rozhovory mezi Jeromem a Aurorou připomínali Merteuilovou a Valmonta, častěji však Aurora působí jako Kirké (a také je několikrát čarodějkou nazvána) a Jerome jako Odysseus, ztracející tak trochu hlavu. ()
Pátá z Morálních povídek. Podivuhodný, pečlivě propracovaný spletenec vztahů, z nějž vyvstávají mnohé dosud tajené lidské slabosti a individuální ješitnosti. Příliš silné sebevědomí se, aniž by vědělo jak, nemůže, než rozpadnout v nenadálém vichru neodehnatelných emocí. Nezáviděníhodnou roli titulního hrdiny skvěle ztvárnila slavná postava francouzského filmu Jean-Claude Brialy. ()
Rohmer - člověk, který se minul povoláním. Mohl z něj být výborný spisovatel, takhle skončil jako průměrný režisér. Kdyby vám odešla na telce obrazovka a zůstal by jen zvuk, nebo byste poslouchali namluvenou nahrávku pro slepce, výsledek by byl stejný. Obraz k jeho filmům není vůbec nutný. Navzdory hutnému dialogu by mě zajímalo i to, co nebylo vysloveno (a obraz vám to neukázal). Triviální příběh, kterému by slušela 20 minutová délka povídky, Rohmer natáhl na neskutečných 105 minut. Dal bych přednost psanému slovu. Smůla pro mě. V rámci žánru za 3. ()
Galerie (45)
Photo © Columbia Pictures
Reklama