Režie:
Denis VilleneuveScénář:
Eric HeissererKamera:
Bradford YoungHudba:
Jóhann JóhannssonHrají:
Amy Adams, Jeremy Renner, Forest Whitaker, Michael Stuhlbarg, Tzi Ma, Mark O'Brien, Joe Cobden, Russell Yuen, Nathaly Thibault, Pat Kiely, Julian Casey (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Když po celém světě přistanou tajemné vesmírné lodě, dojde k sestavení elitního týmu – v čele s odbornicí na lingvistiku Louise Banksovou (Amy Adams) – s cílem zjistit, jaké mají mimozemšťané úmysly. Zatímco celé lidstvo balancuje na pokraji globální války, Banksová se společně se svým týmem pokouší ve velmi omezeném čase najít odpovědi – a aby je byla schopna najít, bude muset přistoupit k činům, které mohou ohrozit nejen její vlastní život, ale dost možná osud celého lidstva. (Falcon)
(více)Videa (31)
Recenze (1 783)
Drobný spoiler. „Koľko je hodín?“ – „Správny čas na otvorenie šampusu.“ Villeneuve je na môj vkus priveľmi chladný typ režiséra. Neosobne nakrúca aj vyložene ľudské a „teplé“ scény, ktoré si koledujú o čo najmohutnejšie pritlačenie na pílu. To mi na ňom vadí. Nemusím síce patetické limonády á la Pearl Harbor, ale ani takéto studené čumáky. Našťastie, Prvý kontakt je podstatne lepší, než Sicario. Vlastne oveľa, oveľa lepší. Štýl Prvého kontaktu je zdanlivo rovnako odťažitý, lenže v skutočnosti ide o nálož citov. Každý „flashback“ (úvodzovky pochopíte, keď uvidíte) s dcérou je plný emócií, z ktorých sa zastavuje srdce. Herecké výkony sú veľmi dobré, pozoruhodná je i „hudba“ a podmanivá, miestami dosť provokatívna vizuálna stránka. No hlavná sila Prvého kontaktu je v scenári. Ak si pred pozretím nebudete čítať spoilery, na konci budete šokovaní. Cítil som sa trochu, ako keď som v roku 1999 zašiel sedemkrát do kina na Šiesty zmysel. Koniec si vzhľadom na početné prekvapenia koledoval o väčšiu dĺžku, ale i tak je to bomba. Bomba, nad ktorou budete dlho premýšľať. A potom si uvedomíte, že áno. Dávalo to zmysel. ()
Smrtící Kontakt. Zkusit prostřednictvím filmového média zprostředkovat našemu chápání se vymykající vnímání prostoru, času, rozměru, relativity či jsoucna se v minulosti pokusili mnozí velikáni stříbrného plátna; od Kubricka přes Mallicka či Zemeckise až po Nolana. Tu více, tu méně úspěšně a někdy vyloženě směšně. Villeneuve se k nim přidává. Rovněž více méně úspěšně. Zkouší to skrze vypiplanou důmyslnou výstavbu (do té míry, že je to zajímavější tím jaká témata to řeší, než příběhem který to vypráví), hmatatelnou podprahovou tenzi a především intimní melancholické osobní linii, která by ráda stavěla na emocích. A v tom je do značné míry problém, jelikož až na samotný závěr je to přes veškerou snahu chladné a odosobněné. Sice stylově chladné a odosobněné, ale s ohledem na jakou notu se to snaží hrát, tak je v tom znatelný rozpor. A byť je to o něčem zcela jiném, tak rychleji než rychle opuštěná lingvistická linie zamrzí, ne že ne. Speciálně když předloha v tomto ohledu zašla mnohem dále (Fermatův princip apod.). SPOILERoidní PS: Dost se divím, že to v tradici zápletku vyzrazujících tuzemských distribučních názvů nemá rádoby dramatický název à la "Vzpomínky na budoucnost" či tak něco... ()
Úvodní půlhodina Příchozích, mě navnadila na nevšední sci-fi zážitek, avšak postupem času film úplně ztrácel dech, už tak pomalé tempo, bylo ještě pomalejší a na mé dveře začínala bušit nuda. Když si pak snímek doklopýtal k podivnému (zřejmě dojemnému?) závěru, zjistil jsem, že semnou emočně nic neudělal. Navíc je zbytečně komplikovaný a taky mě trošku pobavil tím, že Amerika, četník lidstva, je zde vykreslena jako ta nejméně agresivní země, která rozhodně nebude útočit jako první (narozdíl od těch proradných Rusů a Číňanů, kteří hned tasí zbraně). Trošku se teď bojím o nového Blade Runnera. Takže - za mě ve výsledku celkem zklamání, čekal jsem prostě o dost víc a potěšil mě zde snad pouze Forest Whitaker. P.S. Blízká setkání třetího druhu dodnes považuji za jednoznačně nejlepší film o setkání s mimozemšťany, ale při sledování Příchozích, jsem si v jednu chvíli říkal, že Villeneuve dnes silně zadýchá Spielbergovi na záda. Postupem času jsem však dokonale vystřízlivěl. Promiň, Stevene, už se nikdy nebudu takhle rouhat. ()
Ve filosofii jazyka existuje teorie, že řeč ovlivňuje naše přemýšlení a že dva lidé, kteří mluví rozdílnými jazyky, budou také jinak vnímat svět. Právě tato teze se stala základem Arrival, kde díky zapojení mimozemských bytostí přesáhla hranice běžných odlišností mezi dvěma pozemskými národy. První polovina se snahou najít systém, jak neznámé návštěvníky pochopit, mě nesmírně bavila, druhá polovina mě svou předvídatelností a vyústěním, která je buď paradoxem, nebo popírá možnost svobodné vůle, docela zklamala. Za nápad čtyři až pět hvězd, za provedení za mě pouze tři. ()
SPOILERS ahead. Mám s Arrival podobný problém ako s Interstellarom, hoci tu neriešim či je film hlúpy alebo mimoriadne hlúpy. Oba filmy sú obrazovo, herecky a režijne bezchybné, tento film však nie je hlúpy, len nie je taký chytrý ako by chcel byť a zdanie chytrosti objavíte v momente ako si položíte otázku, či SPOILER reč heptapodov umožňuje ovplyvniť čas alebo ovplyvňuje len jeho vnímanie speakrom. To prvé nedáva zmysel a to druhé ničí pointu pretože sa dostaneme do klasických časových paradoxov, neriešiteľných bez jasného postavenia axióm o plynutí času KONIEC SPOILERU. Scenáru vytknem, že sa dalo oveľa lepšie pracovať s tým, že nielen dekódovanie heptapodov ľuďmi ale aj dekódovanie ľudí heptapodmi (keďže zjavne každý z teamov ľudí použil inú metódu komunikácie (a z Číňanov zas urobili volov, ktorí zvolia agresivitou nakazenú formu hry s nulovým súčtom hoci čínske písmo sa musí na komunikáciu tohto typu ako logomorfémografické písmo hodiť omnoho lepšie)) muselo nutne vnášať zmätky do obsahu komunikácie. Každopádne emotívne veľmi silné len vďaka línii s dieťaťom. Ale ak ma vo filme o "Príchode" (hoci neoficiálny názov a názov predlohy uprednostňuje inú línku) viac zaujíma otázka, ako sa eticky vysporiadať s SPOILER faktom ,že mám rozhodovať o tom, či spôsobím predčasnú smrti svojho dieťaťa tým, že ho privediem na svet , hoci viem čo sa stane KONIEC SPOILERU, něco je špatně. 8/10 ()
Galerie (362)
Zajímavosti (26)
- Melódia huslí v poslednej scéne je palindróm (slovo, veta, číslo, ktorá má tú vlastnosť, že ju možno čítať v ľubovoľnom smere a má vždy rovnaký význam). Meno Louisinej (Amy Adams) dcéry Hannah (Jadyn Malone, Abigail Pniowsky, Julia Scarlett Dan) je týmto spôsobom tiež zámerne zvolené. Zaujímavosťou je, že aj priezvisko herca Jeremyho Rennera (Ian Donnelly) je tiež palindróm. (chesterko)
- Natáčení probíhalo v kanadské provincii Québec. Konkrétně v Montréalu a v oblasti Bas-Saint-Lauren. (mnx)
Reklama