Kvílení

Zatím to u mě v Hororovém žánru z Jížní Koreje vede I Saw the Devil, ale i další pěkné kousky, jako třeba Vlak do Pusanu či Případ Kim Bok-Nam. Kvílení je ze všech nejdelší a i bohužel nejnudnější a hlavní postava policajta byla opravdu na facku, občas to byla jedna velká parodie. Krom scény v nemocnici s chlápkem na lůžku, mě nic neoslovilo. Spolu s Pengabdi Setan, veliká zklamání, ač natočeno je to perfektně. (06.07.2019)

Po The Witch zde máme letos už druhý velmi zajímavý čarodějnicko-posedlostní HOROR (tím ovšem veškeré paralely s Čarodějnicí končí). Jedná se o film ze současného jihokorejského venkova, který ze začátku díky svérázně vybranému hlavnímu hrdinovi často balancuje na hraně komedie (smál jsem se nahlas a ne jednou). Nějaké gró zápletky, byť se již od začátku šlape po mrtvolách, zůstává šikovně skryto až do závěrečné části filmu, no ani zde si divák nemůže být jistý ničím. Po první projekci mám docela jasnou představu o interpretaci pointy, ale pokud by se chtěl někdo hádat, ruku do ohně za ni taky nedám. O čistokrevný horor nejde, ale některé výjevy z dědiny Gokseong mi v paměti zůstanou hodně dlouho. Dá se i přes danou stopáž doporučit. 90% (01.08.2016)

Režisér Hong-jin Na se po úžasném The Chaser vrhnul na tématiku hororu a nebavilo mě to. Ano, napětí to občasně má, nějaké ty zvraty nechybí, ale celé mi to přijde hrozně utahané, což by mi ani nevadilo, kdyby se film zaměřoval na jiné téma. Ze začátku se to tváří hodně jako komedie, což se mi líbilo, protože Korea má celkem dobrej smysl pro humor, poté to vypadá, že dostaneme nějakou zombárnu, no nakonec dostáváme vymítaní démonů. Snímek na mě vyflusl nějakýho šamana, kterej mě vůbec nebavil, a tak jsem jenom chladně koukal, co bude dál. Poslední půl hodinka všechno tak nějak zachraňuje a dostává snímek do průměru. Doporučil bych fanouškům Midsommaru a Hereditary, leč snímek mi zmíněné hodně připomínal kamerou a dialogy. (21.06.2022)

Od osmdesátých letech, kdy sekal Hong Kong zaklínačské horory jeden za druhým jako Baťa cvičky, už přeci jenom nějaký tem pátak uplynul, tak jsem si říkal, zda takový specifický žánr může fungovat i dnes... Může a skvěle... Gokseong je toho totiž dokonalým příkladem... Doplňující směsice různých hororových subžánrů s hutnou, neustále se stupňující atmosérou, přesvědčiví herci, pěkná práce s kamerou, nádherné prostředí a k tomu pěkný, ne zcela jasný závěr dělají z tohoto kusu lahůdku pro fajnšmekry... Ani trochu delší stopáž není na škodu, takže, co více si přát? Snad už jen další takový film... (21.02.2017)

Ďalšia kórejská lahôdka, ktorá v sebe šikovne spája krimi thriller a horor. Trochu na škodu je tu dosť komplikované odhaľovanie dejovej linky a súvislostí, ktoré by potom na konci mali diváka priviesť k rozlúsknutiu záhady o tom, kto bol vlastne ten diabol a tiež o tom akú šikovnú pavučinu klamstiev, neistoty a podozrievania utkal okolo seba. V tomto smere mi to ale prišlo až moc zbytočne artové a hlavne hrozne uťahané, tá stopáž bola naozaj dosť krutá. Našťastie ale si myslím, že tu dej hral až druhé husle, v prvom rade tu išlo hlavne o atmosféru a tá tu bola priam mysteriózne mňamózna. Navyše samotný záver snímku všetko ešte krásne hororovo umocnil, ten bol naozaj ako z veľkej knihy. Všetko do seba zapadlo a ešte ma z toho aj príjemne zamrazilo. Veľká spokojnosť. 80/100 (11.10.2016)