Kvílení

Exorcismus, obětování zvířat, duchové, vraždy, vypálené domy, mrtví ve studně, čarodějnice, zombie.... nacpat všechny tyhle prvky do jednoho filmu může znít absurdně a katastroficky, ale světe div se - Korea to zvládla celkem dobře a umírněně. Po zhlédnutí filmu mi přijde, jako bych viděl tolik scén jak z 10dílného seriálu a 160 minut je sakra hodně na zvládnutí, ale kdo vydrží, bude nakonec spokojen. V podstatě je to souboj dobrých a zlých duchů, ve kterém se režisér nenechal všemi svými prvky unést a vložil do filmu od každého část aniž by zacházel do extrémů či detailů a výsledně se mi tahle kombinace hodně líbí. Průběh filmu je takový dlouhý a obsahově hutný, místy se přiznám, že jsem se ztrácel, ale finále ve mě vzbudilo teda sakra dobrý pocit a takhle dekadentně pesimistický konec je to, co od pobodných filmů očekávám, ale nikdy nedostanu. Film táhle nahoru zejména pár intenzivnách scén (vymítací rituál malé holčičky...), závěrečný zvrat a celková nejistota diváka v tom, "kdo je hodný a kdo zlý", naopak dolů už zmíněná délka filmu, takže ačkoliv bych film hodnotil objektivně za 3, konec mě rozsekal a přidám i čtvrtou. The Wailing je jednoznačně film, který si budu pamatovat ještě dlouho a hlavně o to by mělo jít. (08.12.2020)

Uřvaný, ubulený, uječený a nesympatický postavy posílají jinak hodně slušnej mystery thriller o třídu níž (přesně tak tomu bylo u Chasera) + dvě hysterický rituální scény, který dohání k naprostýmu šílenství! Výslednej dobrej dojem udělala finální půlhodina. (05.10.2016)

Korejský (a obecně asijský) filmy nikdy moc nebyly můj nejoblíbenější šálek saké (ano, jsem si vědom toho, že se jedná o japonský výraz) a spoustu z nich jsem kvůli poměrně odlišnýmu přístupu filmování spíše protrpěl.Tenhle film se zezačátku - ač byl tématicky zajímavý a mně blízký - tvářil podobně. Divný postavy, komediální scénky a situace, který by běžný žrout popkulturního západního filmotvůrství označil jako cringe, a podivné zmatky v ději. Postupně se však všechno jaksi začalo slévat do sebe, ubylo divných scén (nebo jsem si na něj jenom zvyknul), atmosféra se postupně zhutněla a postavy se začaly lépe rýsovat. Po dvou hodinách filmu jsem si říkal, že už mě nemá co překvapit a to bude průměrná čtyřhvězda i přes to, že poslední půlhodina bude vata a titulky. A potom mi tvůrci zavřeli hubu, protože v závěru rozjeli takovej napínák, kterej si směle hraje s divákovým očekáváním a znásilňuje ho tak, dokud už neví, co si myslet, že jsem hltal každou vteřinu. Čistých pět to sice není (některý věci mi díky závěru úplně neseděly, ale to bude asi spíš o vkusu než o věcný kritice), pocitově bych se cítil spíš na hodně silný čtyři, ale jelikož je tady film v modrých číslech a sám o sobě mě neskutečně překvapil, velmi rád zaokrouhlím nahoru. (07.09.2019)

Režisér Hong-jin Na se po úžasném The Chaser vrhnul na tématiku hororu a nebavilo mě to. Ano, napětí to občasně má, nějaké ty zvraty nechybí, ale celé mi to přijde hrozně utahané, což by mi ani nevadilo, kdyby se film zaměřoval na jiné téma. Ze začátku se to tváří hodně jako komedie, což se mi líbilo, protože Korea má celkem dobrej smysl pro humor, poté to vypadá, že dostaneme nějakou zombárnu, no nakonec dostáváme vymítaní démonů. Snímek na mě vyflusl nějakýho šamana, kterej mě vůbec nebavil, a tak jsem jenom chladně koukal, co bude dál. Poslední půl hodinka všechno tak nějak zachraňuje a dostává snímek do průměru. Doporučil bych fanouškům Midsommaru a Hereditary, leč snímek mi zmíněné hodně připomínal kamerou a dialogy. (21.06.2022)

Silný film, ale divácky trochu náročnejší, čo je ešte umocnené tou fatalistickou minutážou. Ale pozerá sa dobre, je luxusne natočený aj odohratý a postupne sa prepletá viacerými temnejšími žánrami (+ následne ich subžánrami), bez toho, aby sa nejak naštrbil celistvý dojem. A po vygradovanom, mrazivom a pre mňa nečakane uspokojivom finále, som dostal chuť si tento kórejský KLENOT pozrieť znova. (22.07.2016)