Rudé pole

Čínská produkce v emocionální i výtvarné stránce dokáže člověku leccos připravit a tenhle film nebyl výjimkou. Tvrdý život na venkově, kdy otec v dobré víře aby zabezpečil dceru, prodá ji víceméně malomocnému vinaři za manželku. Nevěsta musí být dopravena v nosítkách neskutečnou cestou k domu svého nastávajícího, jenže po cestě se do ní zamiluje její nosič.Nejzákeřnější úsek cesty je přes obrovské čirokové pole, z kterého se víno vaří.A právě toto pole je středem:celého filmu, můžete se v něm milovat, můžou vás v něm přepadnout. Do tří dnů umírá nemocný vinař za záhadných okolností a mladá žena se ujímá vedení výroby. Všechno by šlo, narodí se jí syn, jenže přijdou Japonci. Uvidíte nejen zvyky Číňanů, ale též snahu lidí vzdorovat okupaci, protože v sadistickém mučení byli Japonci mistry. Uvidíte lásku a smrt v tomhle silném dramatu, kterému dávám bez rozmýšlení čtyři hvězdy. (29.01.2013)

Tento film ma chytil od prvých minút. Prevážanie nevesty na nosidlách podľa miestneho zvyku až do domu ženícha je sprevádzaný neustálym spevom nosičov, ktorý robia všetko preto, aby na tú cestu nevesta len tak skoro nezabudla. Film spočiatku funguje hlavne ako love story s troškou humoru, neskôr ako rodinná dráma z chudobného regiónu, ktorých živý výroba a predaj vína. Pobaví srandovná scéna vyprášenia milenca metlou. V poslednej tretine s príchodom japonských vojsk to už prejde do poctivej, drsnej drámy so smutným koncom. Vzhľadom na vývoj príbehu som vôbec nečakal takúto vojnovú koncovku, pretože som netušil, že to má niečo spoločné s vojnovým žánrom. Celkovo ide o veľmi kvalitnú drámu, ktorá trochu dvíha úroveň čínskeho filmu, ktorý je u nás prezentovaný hlavne akčným žánrom. 80%. (01.12.2011)

Málokterému režisérovi se podaří natočit svou prvotinu na takové úrovni, že by si ji v následující tvorbě sám viditelně bral za vzor. Zhangovi se to podařilo, a jde to vidět na mnoha následujících filmech. Všechny jsou v podstatě strukturou stejné a poukazují na totéž, i když vždy trochu jinak. Rudé pole (podobně jako jiné filmy Zhanga) vypráví o "jednotě" obyvatel Číny, o jejich zvláštnostech, zvycích a problémech, a taky o nekonečné čínsko-japonské nenávisti, přičemž tohle všechno zaobalí do silně idylického příběhu... (18.01.2010)

Dnes již zkrátka obtížně koukatelný film. Zdá se mi, že nemá ujasněného vypravěče a ani na poli 90 minut toho nesděluje příliš. Vizuálně se jedná, obzvláště na debut, o pěknou podívanou, Li Gong je taktéž velmi dobrá, jinak ale chybí tah na branku - atmosféra válečného utrpení se skrze obrazovku přenesla jen částečně... 5/10 (23.10.2014)

Před pár dekádami se v historické vědě začal prosazovat "vyvážený" přístup ke světovým dějinám. V kontrastu k přístupu který věnoval pozornost především Západu. Taková změna pohledu je vítána, ale vedla k opačnému extrému: spousta lidí uvěřila, že až do 17. nebo 18. století nikoli Evropa, nýbrž Čína (či dokonce Indie) byla nejvyspělejší. Však Číňané přece vynalezli papír, tiskařský lis, střelný prach, porcelán, apod. --- Je to omyl. Posledních tisíc let patřilo bezpečně západnímu křesťanstvu a Východ stagnoval. Čína díky své velikosti a vysokému zdanění dokázala vytvořit divy světa, ale běžný Číňan žil stále ve stejně primitivních podmínkách jako před tisícem let. A tedy i v tomto filmu, jehož děj se odehrává ve 30. a 40. letech 20. století, vidíme materiální a duchovní kulturu, za jakou bychom v Evropě museli putovat až někam do raného středověku. --- Přeskočit staletí není tak snadné. I když se Číňané bystře naučili vyrábět krámy, mají ještě předlouhý kus cesty před sebou. S filmařským nádobíčkem zacházet umějí, ale jejich příběhy jsou na umělecky velmi slabé úrovni. Zdánlivě to vypadá jako osobité vnímání světa, protože je to exotické. Ale nenechejme se tím mýlit - co v tomto filmu vidíme je primitivní příběh primitivních lidí. (12.09.2015)