Obsahy(1)
Hrdinou čínského snímku režiséra Yimou Zhanga je obyčejný dělník středního věku Zhao, který by se rád by oženil se ženou, jíž namluvil, že je bohatý. Jeho nejlepší přítel Li má nápad, jak by mohli vydělat peníze: starý autobus v městském parku by mohli proměnit v hodinový hotel pro dvojice, které si chtějí užít trochu soukromí. Plán moc nevychází, protože Li je příliš staromódní, ale Zhao se u své snoubenky setkává s její půvabnou nevlastní dcerou Wu Ying, která je slepá. Ve snaze se dívky zbavit ji žena nabídne Zhaovi a ten slíbí, že nevidomou krásku zaměstná ve svém hotelu jako masérku... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Ach jo, tyhle příběhy o dobrých, leč osudem stíhaných lidech, mi způsobují kopřivku. Jediné, co Čanga zachránilo je tradiční dobré řemeslo, pár humorných okamžiků v první třetině filmu a moje zamyšlení u závěrečných titulků – bavila jsem se představami, jak by s tímto materiálem (slepá mladičká polosirota, starý dělník a jeho přátelé, zlá macecha) naložili jini režiséři... Kim Ki-duk - macecha dívku týrala, nevlastní bratr ji znásilňoval a posléze byla prodána dělníkům. Ti nejdřív pokračovali v znásilňování a mučení, pak se o ni začali hádat, povraždili se a dívka spáchala nakonec sebevraždu, neboť je to všechno její vina. Cukamoto Šinju - zmutovaní dělníci dívku dovlekli do továrny, kde do ní cpali tak dlouho všemožné železné trubky, až se z ní stalo obrovské polokovové monstrum, které je nakonec pozřelo i s továrnou. Miike Takaši - dívka, prodána skupině vysloužilých gansterů jako otrokyně si z nich vytvořila nový gang zabijáků s vypíchnutýma očima a nechala je umučit k smrti macechu a nevlastního bratra Fukui Šózin - dělníci milující gumové oblečky potkají na ulici neznámé děvče. Všichni je sborem znásilní a pozvrací. A pozvrací a znásilní. Děvčeti se to začíná líbit. Děvče zvrací. Všichni jsou šťastní. ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// +postavy, příběh, réžie, závěr -hudba asi není to nejdůležitější na tomto filmu/// Příjemný, zábavný, smutný a dojemný. To sou čtyři slova, která tento film přesně vystihují. Trošku se to tváří jako čínská variace na popelku. Jen je příběh o dost reálnější, ze současného světa a určitě mu chybý Happy End. Ale zas proč ne. Úmysl hlavního představitele byl chválihodný a pocity, že dívka alespoň v malém měřítku zažije šťastné chvíle jsou velice dojemné./// Celkem 73%/// ()
Rád jsem se nechal unést osudy Zhanga i jeho dobrých přátel z továrny. Příběh Zhanga a Wu Ying byl velmi lidský a z poměrně volného začátku s ideou zrenovovat v parku opuštěný starý vrak busu jako hodinový hotýlek, sklouzl do solidního dramatu. Ani já se nedomnívám, že cílem snímku bylo dojmout. To už se spíše přidalo k příběhu samo. Pro ty co zvažují shlédnutí napovím, že ty chvíle štěstí se neodehrávají v autobusu !!! Krásný film. * * * * ()
Šťastné chvíle... celou dobu jsem se bedlivě díval a říkal si, že je to vlastně jedna velká trapná nuda. Jenže jak se blížil konec, chtěl jsem víc. Chtěl jsem vědět, co se stane s Wu Ying, chtěl jsem vědět, jak asi dopadl Zhao. Až jsem si po skončení titulků uvědomil, že mě film regulérně "dostal". Dostal mě svou naivitou. Dostal mě svou lidskotí. Dostal mě svou lidskou krásou. Byly to pro mě šťastné chvíle... ()
Východoázijské tradície (tu ohľadom dvorenia, manželstva) sú naozaj veľmi zvláštne, ale aj vďaka nim mohol vzniknúť takýto pekný, citovo precítený film. Síce trošku trvá, kým poriadne chytí za srdce a niekoho srdce možno len tak letmo pohladí, no určite sa oplatí ho vidieť. Aj v ťažkých chvíľach treba hľadať tie krajšie okamihy a tých je vo filme naozaj nespočetné množstvo. Len si ho treba správne vychutnať a tie miesta nájsť. 80%. ()
Reklama