Hrdina

Ambice, velikášství a megalomanie, nic z toho není Zhangovi cizí, ale přitom nějak zapomíná na své postavy. Neustálé zpochybňování jednotlivých příběhů neústí nic v jiného, než ve zkratkovitě vykreslené charaktery všech dotyčných, které pozbývají poslední šance na ztotožnění s divákem (čili se mnou). Film, jak nejlépe vypéct císaře, se u mě nakonec zvrhnul na film, jak nejlépe vypéct diváka. Asi jsem se měl posadit na zadek z efektních bitek a vymazlených záběrů, ale bylo to asi tak stejný zážitek, jako když se člověk bez řidičáku dívá hodinu a půl na to, jak neustále dokola jezdí tucet aut značky Ferrari. (25.01.2008)

Málo příběhu, gravitace a herectví Jeta Li, naproti tomu hodně sytých barev, baletu, šípů, statistů a bohužel taky pestrobarevné nudy. Za hodně juanů krásně namalovaná poštovní schránka, ale uvnitř žádné hezké psaní.. Chtěl bych v rámci domácí produkce vidět něco podobného o Janu Žižkovi (Kanyza?), jak skáče po hladině Vltavy, létá s palcátem v ruce nad vozovou hradbou a přitom kope papežovy hochy do jejich udivených křižáckých ksichtů.. (01.12.2009)

Jak to tak vypadá, tak v Číně platí jiné zákony, než ve zbytku světa. Teď nemyslím zrovna zákon o vedoucí úloze Komunistické strany, ale fyzikální zákony jsou na východě Asie zřejmě porušovány stejně lehce, jako u nás ty kriminální. Zatímco lze ale jen těžko očekávat, že by Číňané prožívali filmové orgasmy u českých krimifilmů, Češi (soudě podle hodnocení ostatních kolegů) při pozorování levitujícího Asiata dosahují filmově-uměleckého (a možná i jiného) "vyvrcholení". Co se týče mé osoby, mě tento druh východoasijské produkce nechává naprosto lhostejným. Podívám se, dám maximálně tři hvězdičky, podivím se nadšení ostatních a vracím se pokorně k leckdy až trapně nudné, vesměs ničím překvapivé, někdy až sebe samu parodující, ale tak nějak srozumitelnější hollywoodské produkci. Holt, na tuhle asijskou mentální úroveň jsem ještě asi nedospěl... Ale legenda je to jinak pěkná. :-) (20.06.2005)

Zhang Yimou má co říct i v žánru čínských wuxia filmů. Jeho ruka citlivě vede jednoduchý příběh rozsekaný do pocitů a emocí... Hero však jednoduchým filmem není - je spíš pestrobarevnou malbou črtanou velkolepou výpravou a úžasnou kamerou Chrise Doyla. Fantazie tvůrců jde za hranice známého světa a my se tak můžeme kochat nad malbou, která je zdánlivě nekonečná... Najdou se i chybky (mírně prokomunistický nádech, zbytečné maskování jednoduchosti příběhu, vždyť v jednoduchosti je síla), ale ty zůstávají zašlapány hluboko v prachu pod neuvěřitelnou tíhou kladů. Fantastické bojové scény od asijských akčních hvězd a tentokrát překvapivě i velké herecké výkony (září hlavně Chen Daoming, ale poprvé se herecky výrazně projevuje i Jet Li. Mírně festivaloví Maggie Cheung a Tony Leung pak odehrávají svůj part s citem a ostříleností, která je jim vlastní). Hero vás dokáže pohltit... jak formou, tak obsahem a pokud vás zastihne nepřipravené, zkusí vás unést vysoko do nebe... Nebraňte se... odpor je marný... (27.01.2003)

Hrdina je bezesporu velkofilm s velkým V, který svým rozpočtem (30 mil. dolarů) dvojnásobně zastiňuje i takového filmového velikána, jakým je Tygr a drak Anga Lee. Se svým levnějším kolegou má Hrdina však společné i to, že pozvedli původní čínský žánr wuxia (netýká se pouze filmu, ale i literatury, komiksů, video her apod.). Režisér Zhang Yimou do svého filmu obsadil snad všechny velké hvězdy současného čínského filmu. Když k tomu připočteme bezchybnou choreografii soubojů, unikátní davové scény a výjimečnou vizuální stránku, tak se nám prezentuje velmi ojedinělý projekt (nejen) v rámci čínské kinematografie. (16.06.2011)