Idioti

Pro mě zcela jednoznačně nejslabší zástupce "Golden Heart Trilogy" a celkově jeden z těch slabších Trierových filmů, nicméně pořád nejde v globálu říct, že jde o celkově slabý či průměrný film:) Začátek je místy vlastně i dost komediální (pokud jste na to samozřejmě ochotni přistoupit), ale nebyl by to Lars von Trier, aby do svého filmu nezakomponoval i pár mrazivějších a pohnutějších momentů a nenechal své postavy pěkně "vykoupat", takže ač se "Idioterne" tváří zpočátku jako "pouhá" drsnější komedie, ve výsledku (a hlavně v závěru) jsou čistým trierovským dramatem. Přesto se mnou osudy a strasti hlavních postav zdaleka nezacloumaly tak, jako v jiných Larsových filmech. Samozřejmě nepopírám originalitu tohoto díla (námět filmu, kde si parta různých pořízků středního věku hraje na mentálně postižené a chodí "magořit", protože se vlastně jenom nudí - to je "úžasný" nápad), ale ve srovnání se vším ostatním, co můj oblíbenec Lars von Trier dosud natočil, je to pořád "jen" lehký nadprůměr. Ta čtvrtá * je těsně na hraně. (07.04.2011)

Jednou jsem takhle při pročítání Housera narazila na pár slov k právě promítanému staršímu filmu. A tak jsem tehdá ve svých cca 15 letech šla úplně samotinká do Kina Praha, sedla si do skoro prázdného sálu a shltala celý film "z jinýho světa" až do konce. U pornoscény jsem samozřejmě dělala, že tam nejsem. Zlatý časy. (25.04.2011)

Hořkosladký, emocionální a svým způsobem i neskutečně krásný. Trier má jedinečný dar, který vkládá do každého svého filmu a můžeme být rádi, že je to právě film, kde zúročuje svůj talent. Jeho Idioti jsou natolik silným zážitkem, že jsem o nich musel dumat dlouho a dlouho po skončení, což se mi příliš často nestává. Svojí hloubkou a nejednoznačnými otázkami nutí stále k přemýšlení. Larsův nejlepší počin (zatím nepřekonaný). (04.10.2003)

Materinský cit je jednou podľa môjho názoru z najsilnejších emócií vôbec. Potreba dieťa ochraňovať a vychovávať je hlboko zakorenená v každej žene. Na začiatku spoznávame ženu o ktorej probléme nevieme vôbec nič. Až ku koncu sa dozvieme že prišla o dieťa a práve kvôli tomu hľadá akýkoľvek únik od reality. V jedne reštaurácií stretáva partu ľudí, ktorý na prvý pohľad pôsobia ako mentálne retardovaní. Až do momentu, keď sa ukáže, že sú to vlastne inteligentný ľudia, ktorý takýmto spôsobom bojujú proti spoločnosti a spoločenským normám, ktorými tak opovrhujú a hlavne sa potrebujú dostať od reality čo najďalej. Preto sa vydávajú za idiotov a pomyselné spoločenské hranice prekračujú a ničia. Trierov film je zvláštnym kúskom v jeho filmografií, ktorý neobsahuje takú silu aká by bola potrebná na to, aby bol divák vtiahnutý do tejto mašinérie vtipov, krikov a plaču a na celovečerný vtip je to príliš dlhé, plné rôznych emócií, ktoré až na pár výnimiek nefungujú tak ako by fungovať mali. Jedná sa rozhodne o zaujímavý snímok. Jeden s tých, ktoré sa netočia tak často a ktoré majú svoju osobitú atmosféru. Kamera má dokumentárny charakter aj keď je príbeh, ktorý zachycuje fiktívny. Nenadchlo ma to tak ako som očakával. Trier má totiž na konte aj lepšie kúsky. (08.10.2011)

Další z Trierových filmů, kterým nás chce šokovat. A jelikož jsem asi pět minut po shlédnutí filmu civěl mlčky do prázdna, tak se to asi povedlo. Výborné mrazivé drama s dokumentárními prvky, několik šokujících scén (včetně jedné pornografické) a bezchybné výkony. Kratší stopáž by tomu slušela sice o trochu více, ale i tak ve mně tento Trier zanechal velkou stopu. (11.05.2010)