Idioti

Tady už si Trier "přišel pro dřeň" - Idioti asi museli být bez příkras, jak říká klasik "kdyby se daného tématu chopil břídil", asi by se se zlou potázal. Dosah tohoto snímku tady nemíním rozmazávat, příjemce je ostatně taky jen člověk - a pokud má tento film nějaký návod k použití tak rozhodně není napsán v lehce srozumitelném jazyce. Tady to máte, jdete si pro to a na konci se nebojíte odvracet zrak, protože takhle to opravdu bývá, sáhnuli jste si na to, bolelo to, ale bylo to přirozené a najednou tak jasné - - - výborně. 9/10 (05.01.2008)

Vůči divákovi v podstatě arogantní, kdybych v sobě probudil svého idiota, asi by mě to i nasralo. Trier a jeho samolibost se, žel přírodo, odráží i v jeho rané tvorbě, v což jsem nedoufal...já blázen. Pro mě po všech stránkách zcela prázdné, na jedno použití, jako film vlastně k ničemu, nic ve mně nezůstalo. Tři snad jen za herectví krásných Dánek. (29.04.2017)

třesou sse mi ruvce a nastlintala jsem si do kláivesnice, tak se omloubvám za překlepy. Flim se mki mco líbilů. Závěr něměl chybu, to byl pocit, jako bych sleedovala něco, co sledovat nemám. Ta dogmatická kamera se prostě tak umí vplížit do těch enjbizarnějsších žcivotních situacíí, a člov+k se edívá na něco, co by snad jako ani neměl vidět. A jestli jste ten můj idiotský blábol dočetli až sem, vypadá to, že s těmi "idioty" možná máte taky něco společného, stejně jako já. (30.03.2012)

Idioti jsou jeden z mnoha Trierových snímků, o kterém budete přemýšlet ještě dlouhou dobu a jehož obrazy vás nutí si je přehrávat pořád dokola. Co ale napsat, abych se neopakovala po jiných tady? Musím souhlasit s tím, že ani já nevidím v tomhle počinu komedii. Bohužel, celý snímek je o tom, jak naprostá svoboda změní váš pohled na svět, ale přesto jste svázáni určitými normami ve společnosti, ze kterých se stejně nevymaníte. Skoro bych mohla tvrdit, že je o ne-hrdinství srovnat se s vlastním životem a tak přestoupit k alternativě, která vypadá lákavě. To, že se, klasicky pro Triera, nevyplatí, je samozřejmé. Samozřejmé ale není, jaký je přístup okolí k k něčemu takovému a mám dojem, že i tady bylo zabodováno, neb děj přesně vystihne, jak se k takové problematice stavíme. Pět hvězdiček je ale moc velkej odvaz v podobě jiných Trierových kousků, takže tady o něco méně. (30.06.2011)

První z Trierových filmů, který mne opravdu dostal. Chápu, že pro některé jedince může být obsah filmu příliš za hranicí toho, o čem by se ještě mělo filmovat, ale obsah filmu zde není tématem. Tématem je útěk z obyčejného, šedivého a stereotypního světa většinové společnosti. Trier si vybral hru na retardované proto, že svět retardovaných je čistý, upřímný a bezelstný. Dokáží dát najevo skutečné emoce, a když někoho mají rádi, myslí to skutečně vážně. A to je jeden z hlavních důvoů, proč všichni v partičce idiotů zůstávají a hrají si na ně. Protože je nic nesvazuje, je jim spolu dobře a tenhle spolek je pro ně víc než rodina. Možná je to jen můj výklad, ale potvrzuje mi ho závěrečná scéna, kdy Katrin raději odchází od svého manžela a příbuzných do neznáma, ale s někým a za někým, kdo ji má rád. A musím říct, že je to opravdu silná scéna, stejně jako celý film. (13.02.2008)