Idioti

Jednou jsem takhle při pročítání Housera narazila na pár slov k právě promítanému staršímu filmu. A tak jsem tehdá ve svých cca 15 letech šla úplně samotinká do Kina Praha, sedla si do skoro prázdného sálu a shltala celý film "z jinýho světa" až do konce. U pornoscény jsem samozřejmě dělala, že tam nejsem. Zlatý časy. (25.04.2011)

85% - Provokace, u které se zasmějete, pak se za to stydíte, a pak se zase nestydíte, a vlastně vůbec nevíte. Divný film bez hudby, podbarvený jen čas od času Saint - Saensovou Labutí z Karnevalu zvířat, hranou ale na akordeon, a bez harmonického doprovodu. To působí skutečně retardovaně, a člověku to napovídá, čí že se tu možná ozývá labutí píseň. (04.11.2011)

Je to pecka. Von Trier zde v duchu svho dogmatu předvádí, co vše jde dokázat s minimem. Kamera je záměrně rozostřená, někde jsou dokonce vidět mikrofony a ve filmu téměř nezazní žádná hudba. Přesto jsem zůstal k filmu upoután až do konečných křídou na zem načmáraných titulků. Samozřejmě je to zásluhou přesvdčivých herců a příběhu, jež pozvolna přechází z komediální do dramatické podoby. Chápu, že se některým, třeba i opravdu náročným filmovým fandům filym Triera nelíbí. Ať už pro naturalistické pojetí, či záměrně odfláklé zpracování. Já ho ale vždy obdivoval a po tom co jsem shlédnul Idioty, ho obdivuji ještě víc. (29.03.2005)

Pro mě zcela jednoznačně nejslabší zástupce "Golden Heart Trilogy" a celkově jeden z těch slabších Trierových filmů, nicméně pořád nejde v globálu říct, že jde o celkově slabý či průměrný film:) Začátek je místy vlastně i dost komediální (pokud jste na to samozřejmě ochotni přistoupit), ale nebyl by to Lars von Trier, aby do svého filmu nezakomponoval i pár mrazivějších a pohnutějších momentů a nenechal své postavy pěkně "vykoupat", takže ač se "Idioterne" tváří zpočátku jako "pouhá" drsnější komedie, ve výsledku (a hlavně v závěru) jsou čistým trierovským dramatem. Přesto se mnou osudy a strasti hlavních postav zdaleka nezacloumaly tak, jako v jiných Larsových filmech. Samozřejmě nepopírám originalitu tohoto díla (námět filmu, kde si parta různých pořízků středního věku hraje na mentálně postižené a chodí "magořit", protože se vlastně jenom nudí - to je "úžasný" nápad), ale ve srovnání se vším ostatním, co můj oblíbenec Lars von Trier dosud natočil, je to pořád "jen" lehký nadprůměr. Ta čtvrtá * je těsně na hraně. (07.04.2011)

První (a zatím poslední) Trierův film, který mne zklamal! Asi příliš velká očekávání. Po všech těch komentářích, recenzích a bůhvíčem nadto jsem čekal, že se budu chvilku stydět, chvilku smát, že budu pobouřen, ale zároveň nadšen. Ano, teď vidím, že jsem čekal fakt moc! Tak ale chápejte, jedná se o von Triera, na kterého se - cítím - umím naladit! A co přišlo? Vlastně nic! V jedné větě, viděl jsem skupinku ne příliš sympatických, ne však nesympatických vyhořelých dánských maloměšťáků, kteří zhnuseni a znuděni světem okolo hledají trochu toho toužebného štěstí v tom, že si hrají na idioty (blahoslaveni chudí duchem, neboť jim patří království jeho?)! Viděl jsem tedy toto a bylo mi to, přiznávám, lhostejno! Z celkové apatie vytrhává jen závěrečná scéna, v které se Karen vrátí "domů", ta vskutku zabolela! 55% (30.06.2016)