남과 여
A Man and a Woman
Režie:
Yoon-gi LeeScénář:
Yoon-gi LeeHudba:
Jun-seok BangHrají:
Do-yeon Jeon, Yoo Gong, Byeong-eun Park, Mi-so Lee, Min-ji Park, Hye-ok Kim, Seon-kyeong Jeong, Kang-min No, Moo-je MinObsahy(1)
Osudy lidí střetávají se stejně náhodně jako padající listí s chladnou podzimní zemí. Celou svoji vahou pokládají se na chladnou zem a jen vyčkávají na svůj čas. Někdy to trvá déle, někdy je to hned. Nikdy ale dopředu nevědí, na jaké místo z vršku koruny stromu dopadnou. Jak moc se Sang-min (Do-yeon Jeon) změní život po narození autistického dítěte, o tom neměla dlouhou dobu ani tu sebemenší představu. Nikdy si duševně labilního potomka nepředstavovala. Výchova takového dítěte je vždy nesrovnatelně složitější, než je tomu u potomků zcela zdravých. Jednoho dne je ale Sang-min nucena vydat se svým synem do finských Helsinek, kde jej hodlá předat do specializovaných rukou tamějších ošetřovatelů. Její nálada, pohybující se na stejném bodě, jako místní teplota zasněžených ulic severoevropského města, ji v mysli kreslí jednu smutnou myšlenku za druhou. Cítí v sobě počínající depresi, zmar a stud. Cítí smutek nejenom za svého nedokonalého syna, ale také sama za sebe, za svoji slabost, za svoji neschopnost dostát svým mateřským povinnostem. V tom se ale střetává s atraktivním architektem Gi-hong (Yoo Gong), jehož mysl odbíhá od všech stavitelských projektů daleko ke své duševně nevyrovnané ženě a dceři, platící za nechráněný sex stále se zvětšujícím se bříškem. Dvojice se vydává na společnou cestu do specializovaného střediska pro duševně choré, když si během dlouhých konverzací náhle uvědomuje, jak blízko k sobě vlastně má. Nejenom že si oba i přes tíživost vlastních rodinných situací dokáží vyprávět o svých problémech zcela bez ostychu, dokáží ale také jeden druhého rozesmát. Jeden v druhém nalézá dokonce jakousi oporu. Na zpáteční cestě, zablokované naprosto nepřekonatelným přívalem nového sněhu, se ale dvojice ocitá v opuštěném lesním srubu, kdesi u zamrzlého jezera, v němž tráví společnou noc. Ranní probuzení ale není ani zdaleka takové, jaké si oba mysleli, že by mohlo být. (Conspi)
(více)Videa (1)
Recenze (6)
Asi mám slabost pro melancholické a zasněžené filmy. Tohle prostě byl můj šálek čaje. NÁDHERNÉ lokace a záběry. Skvělá hudba. Gong Yoo na mne udělal dojem. Tahle role mu prostě sedla. A to samé si myslím o Jeon Do-yeon. Možná bych ocenila, kdyby větší část filmu byla ve Finsku. Pravdou je, že konec bych si sice přála asi jiný, ale tenhle je prostě realističtější. Co se Sang-min týče, líbí se mi, jak se nakonec posunula v jejím rodinném životě. Film bych doporučila těm, kteří chtějí film, který bude hrát na náladu a city. A samozřejmě pro ty, kteří také zbožňují zimní přírodu. ()
Korejské filmy nechávám bez komentáře jen velmi výjimečně, ale napadalo mě, že tohle by mohlo být jednou z těch výjimek. Tenhle filmový počin mi totiž přijde tak strašně křehký a rozporuplný, že pro mě není vůbec jednoduché se k němu nějak smysluplně vyjádřit. Příběh utíká pomalu a zpočátku jde především o sbírku krásných, dlouhých záběrů na krajinu, v níž vzniká něco nového, něco krásného, tak trochu zoufalého a nevinně vinného. V momentě, kdy děj zrychlí a nám se odhalí víc ze životů onoho muže a oné ženy jsem si přestala být jistá tím, v jaký konec vlastně doufám. Nebo řekněme, že se mi v hlavě nějaká verze tvořila, ale... Každopádně to dopadlo tak, jak to dopadlo, a já ten konec po několika minutách mlčení prostě přijímám. Jo a Gong Yoo? Ten byl zatraceně "koukatelnej". ()
Někdy se zakázané lásce a touze nedá poručit. Jeon Do-yeon a Gong Yoo se setkávají ve Finsku při odjezdu svých dětí na tábor. Stráví spolu noc, poté se jejich cesty rozejdou, ale osud je svede v Koreji znovu dohromady. Měla jsem z toho obavy, protože film má dvě hoďky a moc se v něm nemluví, ale nakonec to ušlo. Jeon Do-yeon mi k srdci nikdy nepřirostla, spíš mi ve filmech/seriálech vadí, ale tady jsem ji kupodivu skousla a s Gong Yooem celý film utáhnou. I jako pár se mi líbili. Má to i pěkné exteriéry, hlavně ze zasněženého Finska. Ale i tak mi to přišlo jen jako lehký nadprůměr (3,5*), který si stěží pustím znova. Prostě to tak plynulo, ale nebylo v tom nic, proč bych to chtěla ještě jednou vidět. ()
O tom, že mají Jihokorejci kvalitní kinematografii, se nedá moc pochybovat, ale v některých případech mě více dostane kvalita obrazu a celková profesionalita, než abych byl odrovnaný příběhem. A tohle se mi stalo se snímkem "A Man and a Woman", který je dobrou dramatickou romancí, ale zásadně nevyniká. ()
Melancholické romantické filmy si vždy rád pozriem a keďže tvorca Lee Yoon-Ki už s nimi má skúsenosti, venuje sa im prakticky celú kariéru, pričom jeho predchádzajúci, aj keď už päť rokov starý film Come rain, come shine patrí v tejto kategórii medzi to najlepšie, čo som vôbec videl, bol som zvedavý aj na A Man and a woman, ale tentoraz to už až tak dobre nedopadlo. A môžu za to hlavne samotné postavy, Jeon Do-Yeon a Gong Yoo síce sú schopní herci a každý z nich má na svojom konte pár filmov, ktoré mám rád, ale nikdy nepatrili medzi mojich výraznejších obľúbencov. Navyše spolu mi tu moc nesedeli a síce každý z nich mal potenciál, časom sa ukázali aj ich osobné problémy, ktoré ich ukázali v trochu inom svetle, ale nemalo to až taký priestor, aby som si k nim dokázal vytvoriť lepší vzťah. Hlavne k mužovi, ktorého dotieravosť mi miestami už dosť vadila. No inak si ani nemám na čo sťažovať, dejovo sa tu toho očakávane moc neudeje, čo je pri tomto type filmu samozrejmosť, ale to príjemne pomalé tempo a atmosféra sa mi dosť páčili, takže mi to celé ubehlo veľmi rýchlo a plusom je rozhodne aj zasadenie deja do dvoch krajín, okrem Južnej Kórei aj do studeného Fínska, ktoré tomu ich vzťahu predsa len dodá aspoň nejaký náboj a tak sa mi na to pozeralo dobre. Vizuálna stránka je samozrejme tiež ideálna, tu nemám problém. Takže minimálne kvôli slabším postavám sa z toho pre mňa ďalšia klasika nestane, ale inak sa mi to páčilo a to jedno pozretie som si celkom užil. 64% ()
Galerie (15)
Photo © Showbox/Mediaplex
Reklama