Reklama

Reklama

Ústečák

(TV film)
Česko, 2014, 52 min

Kamera:

Jan Drnek

Obsahy(1)

Konec legendárního Činoherního studia v Ústí nad Labem na jaře roku 2014. Jak prožívali marný boj o jeho záchranu divadelníci z „Činoheráku" a jejich kolegové z dalších divadel?
Přinejmenším nestandardní se dá nazvat situace, která se odehrála kolem Činoheráku v Ústí nad Labem. Divadelníci se bouřili proti místním zastupitelům, kteří náhle na začátku roku 2O14 změnili systém financování divadla, které patřilo pod město. Protože je divadlo v Ústí vyhlášené a mnoha cenami ověnčené, probudila situace zájem celé české divadelní obce. Ta zorganizovala na jaře různé protestní akce, které měly celou situaci zmedializovat a vytvořit tak na zastupitele v Ústí tlak, který měl pomoci věc řešit. V Národním divadle v Praze se uskutečnil benefiční koncert, na němž umělci, hudebníci a divadelníci vyjadřovali solidaritu svým ústeckým kolegům. Dění z koncertu spolu s výpověďmi členů Ústečáku je prokládáno záběry, pořízenými na schůzi městského zastupitelstva v Ústí, na němž bylo divadlo definitivně pohřbeno. Dokument není v žádném případě pouhým publicistickým shrnutím dané situace, ale ve výsledku je vážným zamyšlením nad způsobem financování kultury v Čechách a nad perspektivou vztahu politické a kulturní sféry. (Česká televize)

(více)

Recenze (3)

sator 

všechny recenze uživatele

Ústečák  Těch lidí kteří divadlo potřebují je jen pár procent, ale jsou pro tuhle společnost důležitější než oni... Myslím že Maryško situaci fakt nepomohl... ()

UncleG

všechny recenze uživatele

Hele, já nevím. Samozřejmě jsem zaznamenal, že se děje "cosi shnilého" kolem ústeckýho činoheráku, každopádně mám pocit, že mi tenhle dokument oči neotevřel. Přestože je jasný, na čí straně barikády autoři stojí a stáli, z jedný ani z druhý strany jsem v tomhle televizním Očerňovadle vlastně neslyšel ani jeden kloudnej argument. Natož aby bylo jasný o co konkrétního a proč se vlastně přou. Celá dokumetnární část spočívá v tom, že strejcové z radnice agesivně a nepřístupně melou nějaký nesrozumitelný byrokratický cancy a herci a členové opozice do toho agresvině a nepřístupně řvou: "Lžete! Lžete! Vy lžete!". Například hádka o vícezdrojové financování tak trochu odkopala, že členové činoheráku taky úplně nevědí, ktera bije a pletou si pojmy a dojmy. A jejich útočná a nenávistná rétorika ve stylu "šáhli jste nám na peníze, tak chcípněte, zmrdi" je imho děsivě nešťastná. Celé pásmo hejtu je pak prokládáno úryvky z kvalitativně diskutabilního benefičního večera (tzv. "hurá akce"), na kterým si zase kdekdo honil laciný body. A momentkami ze schůzek ústeckého ansáblu, kde se v zásadě jenom skuhrá a nadává vrahům z radnice. A jako divák neznalý situace jsem v celý aféře měl stejnej hokej před i po skončení lehce hysterických, neinformativních 52 minut. ... Osobní poznámka na závěr: Člověk má od přírody tendenci fandit vzbouřencům, kterejm nad hlavou vlaje černej prapor anarchie. Ale jakmile dojde na fyzickou inzultaci nějakýho trapnýho páprdy, kterej se možná provinil tím, že je jenom nehorázně blbej, tak rebelové v mejch očích automaticky ztrácej body. ()

Reklama

M.Macho 

všechny recenze uživatele

Komplot proti ústeckému Činohernímu studiu je jedna z těch událostí, která v českém prostředí překvapivě žije i několik měsíců - což je jedině dobře a svědčí to alespoň o částečné kondici společnosti vnímat takto bezprecedentní kroky. Nekompetentních zásahů do chodů kulturních institucí se v posledních letech nakupilo ponemálu - nejrůznější honičky ve střídání postů ministrů kultury jsou toho skvělým důkazem stejně jako jejich nejrůznější pokusy o bezmyšlenkovitou transformaci ND. Dokument poměrně plasticky pojmenovává v čem je situace v Ústí "výjimečná" a o to nebezpečnější. Jak několikrát zazní - způsob jakým radní odstřelili tým Vladimíra Čepka se může stát jako pohodlný výchozí model jak se zbavovat divadel ve všech městech. Výčet událostí, které provázely Činoherák během jeho cesty pustým lesem až ke Spolku a kinu Hraničář je bizarním kompilátem podrazů a svědčí o tom, že se magistrát domníval, že se to nikoho nedotkne. Vlna solidarity je ve vztahu divadlo a společnost nebývalá. Trochu mi tak chyběl nějaký podvratný protihlas - by to vybublalo ještě mohutněji. Ten, kdo dostane Činoherní divadlo - resp. tu krásnou rohovou budovu - a půjde do toho naplno se jistě znemožní. A co je nejsmutnější, že Jiří Bartoška - hlasitá podpora Činoheráku tam najednou budu hrát v inscenaci Jakub a jeho pán divadla Bezzábradlí, která tam získala prima zájezdovou scénu. Přes tu drobnost stále platí, že MOJE SRDCE BIJE PRO ČINOHERÁK. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (2)

  • V době krize působil soubor v kině Hraničář a od ledna 2015 se hrál na obou scénách – ve Varšavské ulici i v Hraničáři. Od poloviny roku 2015, od začátku 44. sezóny, byly inscenace příspěvkové organizace Činoherní studio města Ústí nad Labem a hostujících souborů uváděny v ulici Varšavská. Pro divadelní představení byl zpřístupněn i prostor Obejváku ve třetím patře budovy, své místo tam našla studiová scéna divadla. (sator)
  • Píseň, jenž zní při závěrečných titulcích, je „Noc“ od skupiny Lucie. (sator)

Reklama

Reklama