Stážista

Voľne plynúca vzťahovka v modernom prostredí biznisu v kontraste so staromilským prístupom minulých čias. Tejto úlohy rádoby mentora starej školy sa opäť výborným spôsobom zhostil R. de Niro, ktorý ako vo filme tak i v skutočnosti do starého železa určite nepatrí. Úžasne pozitívny náboj, ktorý sa vinie celým filmom zanechá na konci hrejivý pocit a dobrú náladu. 70/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (06.01.2016)

Vedel som, že toto nie je ten typ filmu, ktorý ma bude baviť a nakoniec neprekvapivo nebol. Celý film je sympatický ako De Niro, pekný ako Anne Hathaway a zároveň obyčajne bezstarostný, ničím moc neprekvapujúci ako od Nancy Meyers. Netvrdím, že to bolo zlé, dalo sa to pozrieť a hlavne vďaka obsadeniu som to prežil až do konca, ale aj keď som nečakal veľa, už vôbec som nečakal, že od komédie, komédiu nedostanem. Ale v pohode film na jedno pozretie. 65% - 3* (31.01.2016)

"Nezastaví se. Nespí. Nikdy jsem ji neviděl jíst." To je tedy starostí o nadřízenou. Já jsem se vždycky těšil na okamžik, až jednou nebudu muset vstávat do práce, přičemž státní pokladna nenechá můj bankovní účet zemřít hlady. Jenže moudrou hlavou moudře kývající důchodce Ben mi ukázal, že čekání na souboj se Smrťákem se dá zpříjemnit opětovným zařazením do pracovního procesu. Takže iluze je v háji, nařizuju dva budíky, žehlím kvádro, připravuju hadrový kapesník a čekám na to, až nějaká technologicky vyspělá společnost bude potřebovat služby dinosaura, jehož první kalkulačka se dodnes nenaučila odmocňovat. (05.11.2015)

De Niro po dlhej dobe vo veľmi príjemnej úlohe. Po Kingsman tiež jediný muž, ktorý vo mne vzbudil túžbu kúpiť si kapesník a hrať sa na gentlemana. V zásade ďalšia z komédií Nancy Meyers ktorá je svieža a plná príjemných momentov. Hoci sa pohybuje v hraniciach žánru. Dejové zvraty sú tam potrebné, na môj vkus trochu zbytočné, ale dali sa prekúsnuť Hlavne keď si vezmeme, že je to celé príliš rozvetvené, než aby to pokrylo všetky dejové odbočky do vítaného vyvrcholenia. Tým to možno pôsobí trochu nekonzistentne, ale je vidieť že sa všetci náramne bavili. Z filmu sála pohoda a ľahký humor. A Theodore Shapiro spravil kupodivu melodickú a príjemnú hudbu. 70%. (11.10.2015)

Musím teď chvilku zhluboka dýchat, abych si při tom kokotmentování nenablil do klávesnice ….. Nejodpornější zaoceánský kýč znovu zaútočil a já měl pocit, jako by mi slizká afektovaná neherecká piča Anička Hetevejová s bárbinkovským úsměvem rvala dvě hodiny prsty do krku. Já debil se prostě nepoučím, že si nemám pouštět nic se stážistou v názvu, pokud to nebude o Moničině felaci. Po odporném gůglkurvení vkusu Troubou Vilznem k nám totiž z Továrny na noční můry připlavalo svinstvo ještě žluklejší a já mám chuť vypíchnout si oči, abych nic podobného už nikdy neviděl! Je to snad ta nejhnusnější dávivá směska zatuchlé korporátní umělé hmoty a učebnicově zrůdně pokřivených rodinných hodnot, zapatlaná prudce zubokazným cukrkandlem a zalitá přeslazenou Kokakolou přímo z rukou nechutně dobráckého Satan Klauze z té otravné močopudné reklamy. Vskutku nehumánní výprava do sterilního Mumulendu, vysněného to světa manipulativních amerických kokotů, ve kterém si slauďoučce harlekýnkovská pizda najme kouzelného dědečka, aby jí ukrutnou stařeckou moudrostí a letitým selským rozumem analogového prodavače telefonních seznamů zachránil digitální mezinárodní internetovou filmu a manželství s tím nejempatičtějším a nejrozkokošnějším teploušem, jaký se kdy objevil ve filmu. Obzvláště při ideálně idiotsky idylických rodinných scénkách s jejich slizkým paznehtem, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct s tou lostomiloškou štyšletou plinsezniškou, jsem si musel urputně rvát palec do prdele, abych si hrůzou neposral sedačku, a celý zbytek toho krystalického svinstva mě nutkavě natahovalo. No a jak myslíte, že celý ten šestákový fekál asi tak dopadl? Inu, vše se po tom „tolik napínavém“ průběhu se spoustou zle zákeřných osidel a přezlovolných nástrah „překvapivě“ v dobré obrátilo, magický stařík dokonce naši odpudivou zdegenerovanou krávu donutil jako bonus sežrat třikrát denně brokolici, aby ji nezklátila anorexie, a všichni dohromady si nakonec skvěle zacvičili tajči v Central parku, kde chybělo už jen stádo pasoucích se růžových jednorožců, poletující hejno dobrácky otylých lesních víl a Petr Pan s Medvídkem Pú. Bobík byl sice sympatický od přirození, ale buď už nezavadí o kloudnou roli, nebo senilní a bere i takové sračky, avšak ani jeho charisma to nezachránilo před zaslouženým titulem „Nejplesnivější plastový sajrajt roku“. A to prý plasty neplesniví! (04.01.2016)