Obsahy(1)
Mládí a krása. Spartakiáda byl v Československu název pro hromadná veřejná tělocvičná vystoupení. První Spartakiády organizovala za první republiky levicová odnož dělnických tělovýchovných jednot. V totalitním Československu se konaly spartakiády od roku 1955 do roku 1985 pravidelně každých 5 let, mimo roku 1970 /tehdy byl po roce 1968 předpokládán XII. všesokolský slet na Strahově, znemožněný vpádem sovětských okupačních vojsk do Československa ve středu 21. srpna 1968/. Tradice navazovala na všesokolské slety, pro které byl v roce 1926 postaven Velký strahovský stadion /Masarykův/, a na 1. dělnickou spartakiádu, kterou pořádala levicová Federace dělnických tělovýchovných jednot roku 1921 na pražských Maninách. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
Poctivý kus propagandistické práce. Výsledkem je Leni Riefenstahl říznutá plebejskostí, roztomilostí a poetismem (hlavním kameramanem byl Jan Špáta). Viděl jsem dva díly - I. část Děti a II. část Mládí a krása. Lze tedy dedukovat, že existuje ještě III. díl věnovaný dospělcům. V první části je hodně operováno dětskou roztomilostí, v druhé pak tělěsnou atraktivitou náctiletých. V první části se ještě straší i pionýrskými šátky, v druhé části však něco podobného chybí. Když je zde jedna ze cvičenek představována (tedy už ten důraz na individualitu je zajímavý), tak tu vidíme její fotky z dětství a následně jí samu jak sportuje, navštěvuje divadlo či přemítá o chlapcích. O její politické aktivitě či členství v ČSM se nedovíme nic. Takový mírný posun, kdy je v rámci všeobecné mobilizace k budování socialismu věnována pozornost i individuálním potřebám. Je vidno, že režim považoval tento film za důležitý, když je natočen v barvě. A sama cvičení mají svůj zvrácený půvab. Propagandu těžko hodnotit, takže si to odpustím. ()
Politické souvislosti pominu, jsou známé. Mě zaujaly hlavně dobové záběry Prahy na barvu, moc jich nebude... A inscenované setkání s herci viz :hrají... ()