Knoflíková válka

Účel tohoto filmu je naprosto jasný. Vyronit nostalgickou slzu diváka vzpomínajícího při projekci na zlaté dětské časy. Nezazlívám mu to, filmy jako je tento mají jistě své kouzlo a z hlediska životních hodnot i svou cenu, ale více než 1* prostě dát nemohu. Jednoduše řečeno jsem se zkrátka nudil. Má averze na děti s tím nemá co dělat. Např. naše Pány kluky shledávám za kvalitní film. Chyba bude nejspíš ve mě, ale to mi nebrání prohlásit, že tahle rádoby vtipná záležitost je sračka. (06.08.2011)

Takové Bylo nás pět na francouzský způsob. Dvě party strašně drsných frajerů si krátí čas nelítostnými souboji, ve kterých v případě neuspěchu mohou přijít až o všechny své knoflíky. Místy je to vtipné a místy trapné. Přeci jen je film podstatně starší než hlavní hrdinové v něm. Čas se zkrátka na tomto klenotu patřičně vyřádil. Průser to však vyloženě nebyl. Třeba jak ten jeden frajer přijel přejet traktorem domeček svých nepřátel se mi líbilo. A takových momentů tam bylo víc. 3* (30.06.2012)

Film, jenž sice léty trochu ztratil na síle, ale i dnes dokáže pobavit nejen děti, ale i dospělé (ty možná i o něco více). Bitvy, vedené mezi dvěma "znepřátelenými" partami, mají tu správnou dětskou vervu, jakou si pamatuju ještě z dětství z našich bitev. Nesmrtelná věta (viz Tosimův komentář) a snad až roztomile vtipné scénky (např. ta, v níž malý klučina dostává "na posilněnou" calvados, nebo zjišťování významu jednoho "strašně sprostého" slova). (19.06.2003)

Nádherná klasika které nelze nic vytknout, Knoflíkova válka a vní banda kluku obou znepřátelených stran se musí zamlouvat každému kdo má v sobě ještě trochu dětské duše, režiser Yves Robert a všichni herci a hlavně dětští jsou výborní a je smutné že dnešní dětští představytelé v sočastných takzvaných dětských filmech působí spíše odpudivě. A ktomu ta nádherná hláška: kdyby sem to býval věděl, tak bysem sem nechodil: prostě a jednoduše 100% jinak to ani nejde. (17.07.2010)

CHCI BÝT ZASE MALÝ KLUK. Chci zase řešit tak veliké problémy jako jsou roztržené kalhoty, utrhané knoflíky. Chci chodit s partou stejně bojovně naladěných kamarádů a provést nějakou klukovinu jiné partě na druhém konci městečka. Pozdější vzpomínky na toto vše totiž působí na "dospěláka" jako hřejivý balzám a uklidňující lék na mnohem podstatnější problémy, se kterými se musí denně vyrovnávat. Film, který i přes nepatrně smutnější závěr toto vše muže připomenout, a proto ho velmi rád doporučuji, a to nejen dětem. (02.09.2009)