Marťan

Úplně dokonalým filmem Marťan nebyl, ale... ta radost. Postřehy: 1) Ridley Scott je stále velký režisér. Když přestane dělat pitomosti jako v Prometheovi a soustředí se na postavy. 2) KONEČNĚ film z Marsu, který není mizerný. Snad od Total Recallu (původního), což už je let... 3) Jessica Chastain je hrozné dřevo, škoda, že mám pro takové typy nepochopitelnou slabost. 4) Sean Bean opět nezemřel? Divný trend. 5) Na změnu kursu již tak gravitačním prakem urychlené lodi spotřebovali 75% zbylého paliva a na brzdící manévr u Země bude stačit 20%? No... dobře. 6) Jar Jar byl nesnesitelný. WTF? A čínská stopa už vyloženě nasr***a. 7) Matt Damon je čím dál lepší. 8) Konečně scifi či komiks bez Michaela Caina :) 9) Během filmu mě taky napadlo zhruba ve stejnou dobu, jak řešit komunikaci, a ten úsměv mě dlouho neopustil (až do Číny). 10) Potěšila mě co do autenticity holka ve sledovacím středisku s akné bez makeupu, takové detaily dodají body. 11) Sláva za málo patetických gest (až na tu zasr**** Čínu). 12) Tenhle film si určitě dám ještě párkrát. (18.10.2015)

Marťan prekvapil tým, že nie je o atmosfére a filozofovaní, ale je o ľuďoch a radosti z rozprávania pozitívneho príbehu. Studnica inšpiratívnych nápadov pre začínajúcich filmových strihačov. Skvelý Damon a po dlhej dobe fajn rola pre Jeffa Danielsa. Škoda len slabšieho finále, ktoré v hlbokom tieni Gravitácie nemá šancu strhnúť. Porovnajte Marťana s Premetheom... Ridley je stále kapitán. Iba potrebuje dobrý scenár. (06.10.2015)

Anti-Interstellar. Nolanův sci-fi opus byl kolonizačním kosmickým westernem o hledání alternativy ke zdevastované modré planetě. V těšitelském Marťanovi musí být naopak „kolonizátor“ zachráněn z divočiny, jež lehce připomíná Monument Valley, a navrácen na Zem. Oslava lidské schopnosti maximálně využít dostupných prostředků je pouze jednou z rovin vyprávění, lépe než kniha provázaného s paralelním organizováním záchranné mise. Prostříhávání mezi událostmi na Zemi a na Marsu začíná dříve než v přeloze a obojí dění je lépe synchronizované. Film má díky tomu větší spád a na rozdíl od Marka nikdy neztrácí dech. Navzdory individualistickému názvu, osamocené tváři Matta Damona na plakátu a pověsti ultimátního profesního dramatu pro geeky je pro mne Marťan zejména zdařilou ukázkou příběhu s kolektivním hrdinou. I v sesíťovaném světě vysokorychlostního internetu, umožňujícího mediální zprostředkování dění v jiném státu, na jiném kontinentu i na jiné planetě, nejlépe funguje na principu vzájemné spolupráce a koordinace. Každá z mnoha postav si užije svou chvilku slávy. Díky jejich postupnému uvádění na scénu a přehlednému vytváření profesních nebo osobních vztahů mezi nimi (ve filmu nakonec není postavy, která by bojovala sama za sebe), si je bez problémů zapamatujeme. Síly přitom nespojují jenom lidé různé rasy, věku a pohlaví, ale i různých národností. Marťan vytváří iluzi, že člověk je na prvním místě jak v mamutí organizaci typu NASA, tak v totalitní zemi jako Čína. Vytváření zvukových můstků mezi scénami a přesný střih, kdy na otázku přímo či nepřímo položenou na Zemi dostáváme odpověď v následujícím záběru z Marsu, posiluje sevřenost vyprávění a dojem globální vesnice, kde ani vzdálenost několik desítek milionů kilometrů není nepřekonatelná. Marťan je skvěle šlapající feel-good zábava, která možná neobnoví vaši důvěru v lidstvo, ale s vysokou pravděpodobností po naběhnutí závěrečných titulků začnete znovu věřit v režisérské schopnosti Ridleyho Scotta. 80% (05.10.2015)

Rydly se konečně zcentroval, pevně znovu čapnul své kopyto a po ukrutné biblické hemoroidiádě opět ukázal, že v žánru vě-fa nemá konkurenci a dokáže vám přišpendlit prdel do sedačky i dvou a půl hodinovým okopáváním brambor na Marsu. Uteče to kupodivu tak rychle, že ani pořádně nestihnete ochmatat svého registrovaného partnera, a po skončení skoro zapomenete i na ten nechutně odpudivý anglo – americko – čínský altruismus, kdy všichni ti tolik kůl a empatičtí lidé kvůli nějakému jelimanovi, co na Rudé planetě jebal na bouřkové zpravodajství a tak mu ujela raketa, zaplňují největší světová náměstí, truchlivě pláčou a mohutně mu fandí na velkoplošných obrazovkách. Kromě excelentní režie tu Rydly předvádí i neobyčejnou zručnost ve vodění marionet, když se mu povedlo přinutit dokonce i věhlasného pokrfejse Démona jednou málem nakrabatit čelo, dvakrát téměř zvednout obočí a několikrát zamrkat! Neuvěřitelné! A tak mám proti této mimozemské agrikulturní agitce pouze jedinou vážnou výhradu, díky níž bych sice mohl oslím můstkem dostat do tohoto zvratku pár pičí a poslat několik katolických školáků směrem dětská psychiatrie s nenapravitelným traumatem, ale neudělám to, protože piča se v nové a lepší filmové publicistice říkat nemá, aby si HOMOcenzor nemusel zase dělat z huby trhací kalendář. Ta výhrada dokáže estetickému divákovi skoro znechutit jinak spektakulární povrch Marsu, je hnusnější než jeho nejhnusnější kráter a jmenuje se Džesika Čestejn. Opravdu nechápu, proč musí v Holém údu poslední dobou cpát tuhle oslizlou pizdu do každého druhého filmu. Vždyť jako herečka stojí naprosto za vyližprdel a jako žena za ni nestojí ani po litru rumu. Tedy pokud nepatříte k těm ubožákům, co by ho ze zoufalství strčili i do škaredé rezavé trubky. A když Rydly navíc zkombinoval tuhle ropuchu se sterilní gymnazistkou Katkou, která poplatná svému příjmení hraje jako na Marách, jediným opravdu ženským prvkem v tomto spektáklu zůstal věčně patetický negr s téměř nevyslovitelným jménem Číjejetel Unprofor. Taky už by ho jednou mohli nechat ztvárnit nějakého drsného bělocha. (02.11.2015)

Nyní, v době geneze letů na Mars, působí tenhle film jako taková milá fantazie něčeho (i doslova) vzdáleného. Ridley Scott tentokrát více popkornový, o odvázaného Matta Damona se až na dvě výjimky moc nebojíme, tvůrci, vyjma pár kráterů, rezignovali na i nějakou hloubku. Holt jsem čekal něco jiného. 70%. (09.11.2015)