Rudý kapitán

Páreček sveřepých maďarských kriplinalistů ve složení Huhňal a Pičus, v němž se však i Huhňal chová jako Pičus, honí Zarudlého kokotpitána, iracionálně šikanuje otylé a vyžilé tele z Teletele aka agenta Zachrapa, no a možná přijde i kouzelník. Je to sice plné opravdu vychytaných kamerových vyfikundací a hraje k tomu atmosférická hudba, nicméně globálně to evokuje vážně míněné trampoty četníku z Retardovy Lhoty na stopě pavlačového spiknutí Mentálluminatů, během kterých si střihač postříhal prsty a scénárista si dal co půl hodiny šluka nějakého pětilebkového matroše a zapomněl, kde skončil. Pravdou je, že i ta předloha slavného uherského orgána je vskutku vytříbené a estetické čtení, způsobující hnědý zákal, jež připomíná ony tolik oblíbené a stylisticky nesmírně sofistikované trafikové „Skutečné kriminální případy“, psané neméně nadanými orgány, a pokud nejste jedním z té pásové masy, co stěží přeslabikuje příbalový leták svých IQstimulantů, akorát si s tím poškrábete prdel. A Oldo, vole, už se nikdy neper a radši jim tam příště udělej čulibrka! (11.11.2016)

Mal som jemné obavy ako to môže dopadnúť, no nakoniec musím povedať, že ma "Červený Kapitán" doslova pohltil. Otvorene začnem tým, že nie som fanúšikom Dominika Dána a nečítal som od neho žiadny príbeh. Po dnešnom filme to možno trošku prehodnotím a niečo si od neho prečítam. Možno aj originálnu predlohu. Musím povedať, že po technickej stránke sa s týmto filmom skutočne vyhrali. Je to skvele natočené, pôsobí to maximálne dobovo a musím povedať, že som sa už dávno necítil v Československu na začiatku 90-tych rokov. Toto je skutočne zvládnuté do maximálnej miery. Dabing miestami síce trošku lieta, ale po tom, čo som videl film Lída Baarová, tak musím povedať, že to nebolo nezvládnuté. Myslím si, že sa tu snažili ako najlepšie mohli a vychádza to celkom dobre. Okrem toho všetky scénky, ktoré majú byť silné a efektné, vychádzajú presne ako majú. Kam sa hrabú Američania s ich počítačovými trikmi? Obdiv z mojej strany. Postavy sú zaujímavé a človek chce vidieť ako dosiahnú svoje ciele. Nie je to síce príjemné pozeranie, ale narozdiel od iných filmov, toto sú postavy, ktoré chcem vidieť a viem sa k nim vrátiť. Napriek všetkému čo sa na plátne udialo. Ak by som mal načrieť pár negatív filmu, tak môžem povedať akurát fakt, že občas sa tu dočkáme nejakého bočného príbehu, no potom sa k nemu už film nevráti a pokračuje v hlavnej dejovej línii. A možno by som chcel o týchto veciach vedieť trošku viac. Plus som možno trošku dúfal, že bude mať Geišberg trošku väčšiu rolu, ale to sú skutočne detaily, ktoré hľadám v inak vynikajúcom filme. Užil som si ho náramne a myslím si, že stojí za to, aby ste si ho pozreli v kine. Nemyslím si, že by ste boli sklamaní. Hodnotenie: A- (12.03.2016)

Hokejový fanda by čekal něco o Vjačeslavu Fetisovovi, ale ona to krimi o jednom nepromlčeném zločinu a „restrukturalizaci” StB po sametové revoluci. Příslovečná první rána kapitána je zvolená forma. Depresivní lokace, nápadité kamerové úhly, vlnou veder zalévaný filtr připomínající španělské La Isla mínima, to všechno ze začátku slibovalo na domácí poměry dlouho nevídanou žánrovku s temnou atmosférou. Jenže když se na něco pěkně dívá, neznamená to, že tomu budete rozumět a to v obou významech tohoto slovesa. Člověka odpovědného za postsynchrony by si měl vzít do parády zfetovaný Olda s kleštěmi a letlampou.. (01.12.2016)

„UDĚLALI TO NARYCHLO. ŽÁDNÝ ÚMRTNÍ LIST, ŽÁDNÝ DŮKAZ O VRAŽDĚ…“ /// Pokus o špionážní thriller, v československým podání, takže hlavní roli hrajou porevoluční STB(áci) a skandální odhalení mezi „černoprdelníky“. Půl hodiny se neděje nic (kromě Genzerova camea (ve spojení se Suchošem prdel, ale v dramatický scéně?...). Naštěstí pak se objeví famózní úkaz (míněno vážně) v podobě Kaisera (ten by se kurevsky hodil k majorovi Zemanovi!) a příběh jakž-takž celkem funguje. Ovšem v podstatě je to taková historka, která místy potěší filmařinou, ale výpovědní hodnota je mizerná. Tohle jste měli natočit v roce 1995 a ne 30 let po revoluci! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Červený kapitán“, kterou v roce 2007 napsal Dominik Dán, neznám. 2.) Pohřbíval jsem „narychlo“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne (14.11.2016)

Stýská-li se vám z nějakého prostého důvodu po době, kdy socialismus reálně skončil a kapitalismus ještě reálně nezačal, tenhle filmový počin vás bezpečně přenese do zatuchlých ulic, v nichž lze ještě cítit bolševický odér, přesně půl roku před rozdělením Československa, což není nijak podstatný údaj. Originalitou i banalitou nasáklý příběh se odehrává tři roky po pádu totalitního režimu a točí se kolem kosterního nálezu, jehož identita je spjata s mužem s nepříliš vyjasněnou minulostí. Celý příběh je následně zahlcen množstvím (převážně negativních) postav, na které si došlápla jejich (estébácká) minulost. Tenhle novodobý počin vnímám především jako bizarní úkaz, který spolehlivě zapadá do malé, nepříliš rozvětvené rodinky nemnoha podobných počinů, které mají jeden společný rys - působí sebeparodicky a nedokáží se z toho vymanit. To hlavní, na čem měl film stavět, tedy silný a přehledný příběh, přehledné motivace postav a jejich přehledné rozdělení úloh v příběhu, se záhy vytrácí a převládá jen zručně odvedená brutalita a precizně odvedená výprava, která věrohodně imituje počátek devadesátých let minulého století. Červeného kapitána je ve filmu ukrutně málo. Tuto temnou postavu ztvárnil temně Oldřich Kaiser, kterého je v celém filmu tak na deset minut, prostě by to chtělo, aby byl ve filmu více, když už nese název této postavy. Vážné charaktery mu svědčí. Nebyl zdaleka jedinou zajímavou akvizicí, v podstatě všichni herci odvedli nadstandard, který u nich není běžně k vidění. Do filmu byl ale obsazen i Michal Suchánek, vůbec nejhorší herec na charakterově vyhrocené role, polovinu svých replik drmolil, když jej kamera ukázala v posmrtném stavu, budilo to úsměv. A tak to bylo s většinovým obsahem filmu. To, co mělo působit vážně a dramaticky, bylo k smíchu, nebylo rozhodně pravidlem, že vždy tomu tak bylo, většinou platilo, že ano. Film si moc nepotykal se zvukem. Hnusné předabování herců bylo rušivým elementem. Konečně můžu napsat, že i český film vykazoval scény, které by se daly označit za akční, navíc byly slušivé, nedokázaly ale potlačit podvýživený scénář, jemuž chyběla dramaturgická vyváženost. Je fajn, že se ale našel někdo, kdo má dost stereotypní české produkce, vychrchlávající nekonečné seriály a podbízivé komedie z vesnického prostředí. Producent Michal Kollár, který tímto počinem režijně debutuje, může dál pokračovat v režírování, pokud ovšem bude natolik důsledný v tom, že jeho vážně míněná díla nechtěně nesklouznou k absurditě. 6/10 (06.05.2017)