Rudý kapitán

Ukázka koprodukčního, ale přesto klasicky českého filmu. Vizuálně, technicky kvalitní snímek, kterému chyběla dramaturgie při psaní a revizi scénáře, který absentoval a nahradily ho jen názvy kapitol, u kterých si někdo domýšlel děj tak, aby celek vlastně o něčem byl. Film, ke kterému by se měl divákům dávat manuál. Sice jsem děj pochopil, ale pro mě prostě nepřinesl nějaký ucelený příběh, jen jakýsi zcenzurovaný spis, kde si musíte domýšlet ty začerněné věty a slova. A ty postsynchrony byly naprosto úděsný, že mnohdy nebylo vůbec rozumět, co kdo říká. Předábovávat Poláky ještě chápu, těm by asi většinou nebylo rozumět a nedávalo by moc smysl je v Československu mít a dělat, jak jim všichni bez potíží rozumí, ale předabovávat i Slováky v ději, který se odehrává v Československu, kde alespoň někdo musel slovensky mluvit, je fakt vrchol debility. Veď tam snad nikto nehovoril po slovensky, to čo bolo za Československo vo filme? (04.02.2018)

Souhásím s tím, že je tohle velmi zvláštní film. Je hodně atmosferický a ta atmosféra je opravdu hutná. Dala by se pomalu ale jistě krájet na hranolky. Něco mi při sledování řikalo, přepni to a něco zase sleduj to. Dokoukala jsem až do konce. Měla jsem pocit, že se v horkém létě roku 1992 ocitám taky. Fuj. Pocti špíny, hnusu a lepkavého potu nasáklého všude kolem, byl opravdu hmatatelný, až mi z toho vyschlo v krku a musela jsem to spláchnout, na štěstí jen perlivou vodou, protože tohle bylo na panáka. Vidět jednou mi opravdu stačilo. Nechce se mi k tomuto filmu vracet. Ještě, že jsem v té době byla malá holka. (25.01.2018)

I žánrové činy a emoce musí být nějak motivované. Nedokážu přijmout vysvětlení ÚPLNĚ všeho ve filmu skrze "v žánru to tak musí být". Červený kapitán na mě ve své strnulosti, umělosti, vážnosti, nulové sebereflexi a nepřesvědčivosti působí jen směšně. A není to tak, že bych chtěl, aby to tak bylo - bylo by skvělé, kdyby to vyšlo. Furt váhám mezi dvěma za snahu a jednou za výsledek. (10.03.2016)

Po vizuální stránce dost zajímavé a porevoluční atmosféra je tu zachycena náramně věrně a atraktivně, ale ke dnu to posílá naprosto neuchopitelný, nepřehledně odvyprávěný příběh, kde nejsou osvětleny ani základní motivace postav. Tragické ozvučení dialogů tomu také příliš nepomáhá. Prostě jeden velký chaos a kvůli tomu strašná nuda. (06.11.2020)

Moja partnerka, ktorá čitala knihu, odchádzala z kina v rozpakoch. Okýptená filmová predloha ju iritovala a akoby videla na plátne iný príbeh. Ja nie som poznačený knihou, takže sa budem venovať Kollárovmu debutu s čistou hlavou. Najvačším problémom filmu je prekombinovaný príbeh s množstvom postáv a motívami konania, ktorý je dlhú dobu nezrozumiteľný a nejasný a na diváka posobí únavne. Problémom je aj občasná zlá artikulácia niektorých hercov, takže im bolo ťažko rozumieť. Ale už úvodné titulky naznačujú originálnosť a drive, s akou sa tvorcovia pustili do látky. Film umne strieda pokojné scény s dramatickými, taktiež vulgárny pouličný slovník so spisovnou "bratislavčinou". Napatie sa dá krájať, za akčné scény by sa nemuseli hanbiť ani v Hollywoode. Trochu pokulháva strih, kamera je parádna a vyžíva sa v atraktívnych uhloch, detailoch resp. pohľadov zhora. Absolutórium si zaslúži famózna hudba Petra Ostrouchova. S hereckým obsadením som spokojný, typologicky pasovali do mojich predstáv. Medzi výrazné klady patrí samotné zobrazenie postsocialistickej Bratislavy. Moje filmové stretnutie s Dominikom Dánom dopadlo navzdory chybám nadpriemerne a potešilo. (13.03.2016)