Reklama

Reklama

Případ Leopolda Hilsnera

(TV film)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Dvoudílný televizní dokumentární film Případ Leopolda Hilsnera, natočený k příležitosti stého výročí obvinění z údajné rituální vraždy v městečku Polná, vedle Dreyfusova případu největší evropské aféry svého druhu. Scénář k filmu na motivy knihy Jiřího Kovtuna Tajuplná vražda napsal Vladimír Branislav, film vznikl v tvůrčí skupině Anny Beckové a natočil jej režisér Petr Burian. Zdroj: www.holocaust.cz (Karlos80)

(více)

Recenze (7)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Tendenční, jednostranný, silně prožidovský, promasarykovský a hlavně jako celek dost manipulativní, tak na mě tento film působil a jistě nebudu v tomto svém názoru sám. Nejsem blbej abych slepě věřil všemu čím nás od školy, přes televizi až po různé filmy krmí. Prý ostudná kapitola našich dějin? Co na tom proboha bylo ostudného? Já si naopak myslím že to byla veleslavná doba, kdy si národ ještě uvědomoval, odkud mu hrozí nebezpečí. Dokázal se proti tomu jednotně postavit. Nenajdete lepší symbol, než hilsneriádu, která sjednotila národ. Proti byl jen Masaryk a hilsneriádu taky prohrál. Nebo byl národ skutečně tak blbý a pravdu měl jen jeden osvícený Masaryk?! Od rozboru vraždy zbožné panny Anežky Hrůzové jsme se přes 1 díl postupně prokousali k 2 dílu, který byl už čistě tendenční, strašák WW1, WW2, nacismus, komunismus, hnutí skinheads, antisemité, prostě síla, dokument se divákovi snaží vsugerovat myšlenku, že to byli patrně pohrobci hilsneridy, kteří mohli za to, že pak později došlo k dvěma světovým válkám a rozvoji některých těchto vládnoucích systémů a hnutí, manipulovat s lidmi dělat z nich nemyslící hovada, která nesmí asi za mák pochybovat. Některé nesmysly, záměrné fabulace či dokonce lži, tady byly do očí bijící, něco tady už stačil zmínit Mariin a něco ještě napíši sám za sebe. Předně chci jen říct, že proti Hilsnerovi neexistoval jediný přímý důkaz; všechny svědecké výpovědi se točily kolem toho, kde se Hilsner toho dne nacházel, v čem byl oděn, jak se choval, etc. Významným důkazem však byl nález Hilsnerových šedých kalhot (několika svědky, včetně ženy rabína, která mu je dala, potvrzeno, že byly skutečně jeho), se zapranými skvrnami. Ty byly odbornou (podle tehdejších možností samozřejmě) expertízou určeny “s největší pravděpodobností” jako skvrny od krve a to krve lidské. Byla tady o tom zmínka? Já myslím že ne! Nějak jsem to nepostřehl. Leopold Hilsner před soudem a porotou opakovaně lhal, úporně popíral, že by znal oběti, popíral, že by byl na místě činu a o svědcích, kteří dokazovali opak tvrdil, že lžou. Uváděl falešné výpovědi a alibi a po jejich vyvrácení je účelově měnil (někdy s jasnou pomocí obhájce). Dokázal velmi přesně vysledovat kam otázky směřují a pohotově reagoval, byl také již soudně trestán a sice za to, že své bývalé přítelkyni v dopise vyhrožoval zastřelením s trestem jednodenního vězení a za to, že při kontrole nahlásil policistovi falešné jméno. Krátce před vraždou A. Hrůzové ukazoval několika lidem dlouhý nůž, který si opatřil k “sebeobraně” po jakémsi incidentu. Dále Hilsner se opravdu moc dobře s Anežkou Hrůzovou znal, dům, kam Anežka docházela do učení byl v těsném sousedství (ob jeden) domek, kde bydlel Hilsner, nebylo to tedy tak, jak se nám tady snaží namluvit, že někdo z davu tehdy vykřikl, zabil ji určitě ten židák Hilsner a dav že tomu pak slepě uvěřil, kdy to na chudáka ti všichni zlí antisemité hodili, jak jen to ale ten dav mohl takhle s klidným vědomím říct, nebo s tím souhlasit, jednoduše, věděl totiž, že se oba spolu moc dobře znali takže byl i tím hlavním podezřelým, dále podezření Leopolda Hilsnera mělo další jednoduchý důvod. Anežka Hrůzová si během března 1899 stěžovala jak své matce, tak svému poručníkovi, že ji Hilsner obtěžuje, divně se na ni dívá a sleduje ji. Jednou ji musel její poručník i doprovázet cestou domů. O tom všem tady také ani zmínka, protože se to nehodí do krámu k udržování jednoho stále dobře živeného mýtu, udělat s žida vraha přeci nejde, vraždit mohou přeci jen Ne-Židé, to nejsou lidi jak se někde píše! O svědectví jisté ženy v dokumentu ji nejmenují, ale jmenovala se p. Vomelová (kř.jméno si nepamatuji), která procházela stejnou cestou jako asi o půl hodiny později Anežka a na kterou z houští vyskočil mladý muž s holí v ruce se tady raději vůbec nemluví a nebo jen letmo malým náznakem. Že jde o Hilsnera ovšem nemohla tehdy před soudem odpřisáhnout (neznala ho, viděla ho v lese jen několik vteřin a samozřejmě se lekla), ale ze stavby a držení těla připouštěla, že byl Hilsnerovi podobný, nikoliv tedy jak se tady v dokumentu tvrdí, tedy pravý opak, už přesně nevím jak to tam bylo řečeno, ale je to popřené, další nesmysl je tvrzení, že: “při své “inteligenci” by prý nebyl schopen vůbec takovouto vraždu zosnovat” je skutečně až děcky naivní. Jako příklad, že inteligence opravdu není k něčemu takovému potřeba, bych uvedl například našeho pětinásobného vraha Ladislava Hojera. A další otázka proč by nemohl zabít Žid? To přeci nemá s vírou a náboženstvím vůbec nic společného! Z rituální vraždy Hilsner přeci nikdy obviněn nebyl! Dále Židovská rituální vražda je pak stará jako Židovstvo samo. Je známo několik stovek soudně prokázaných židovských rituálních vražd spáchaných v průběhu celých staletí, ne jak se tady nebo všude jinde tvrdí, že je to výmysl chorých mozků, že jde o pověry etc. Jsem přesvědčen že dříve se určitě děli a dějí se možná i dnes, ale už se to nedělá tak primitivním způsobem jak kdysi. Vždyť si jen vezměte, kolik zmizí každý rok dětí, které se už nikdy nenajdou. Dokonce i někteří Židé uznávali, že mohlo jít o rituální vraždu, přiznávali to i samotnému Masarykovi, že existují malé ortodoxní skupiny Židů (Talmudistů), které něco takového praktikují. Mohla to být vytipovaná oběť a Hilsner tady mohl hrát je jakéhosi zprostředkovatele který dostal zaplaceno, mohl se tak na ní minimálně podílet kdy v tom nemuselo být ani žádné násilí z jeho strany, zrovna tak se mohl na celou vraždu dost dobře koukat někde z houští, či třeba ukájet nad samotnou mrtvolou pokud ji zabil, páč znásilněna dívka nebyla, jak ukázala pitva. Tím však nechci předjímat že by by jim snad ten Hilsner zabil nebo že mělo jít o rituální vraždu, ale jisté spojitosti tady byly (tak předně mrtvá byla podříznuta tzv košér řezem asi 8 cm dlouhým, chyběla ji krev, vražda se stala na židovský svátek Pesah), a pak viz co už jsem psal, o další zavražděné Marii Klímové která byla zavražděna necelý rok před Anežkou (a ze které se našla jen kostra) se v prvém díle radši vůbec nezmiňují, slovo o ní padlo až ve druhém díle. Bylo prokázáno: že Marie Klímová měla blízký vztah (patrně přímo poměr) s Leopoldem Hilsnerem (několik svědectví). V den zmizení v neděli 17. července 1898 byla prakticky celý den ve společnosti L.Hilsnera. Dopoledne na pouti ve Zhoři (několik svědectví), odpoledne na dělnickém výletě v lese Březina (několik svědectví). Později večer pak byla doprovázena Hilsnerem a ještě třemi osobami směrem k lesu (jedno svědectví). Tyto dvě židovské "rituální" vraždy v Polné však nebyli poslední. Dne 11. června 1922 byla nalezena na louce u Filipských Chaloupek u Polné nahá mrtvola mladé dívky s košeráckým řezem na hrdle, jménem Marie Pytlíková. Tělo mrtvé bylo zbaveno krve a ani v okolí nebyli nalezeny stopy po krvi. Tato rituální vražda byla zveřejněna až na konci 30 let, protože v roce 1922 byla zcela ututlána, to už by přeci jen veliké sousto pro obyvatele tohoto kraje. Tehdy byl tento případ na přímí rozkaz tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka zastaven a utajen co jsem se dozvěděl! Hilsner byl tou dobou již 3 rokem na svobodě (kdy si odseděl cca 19 let), po milosti kterou mu udělil Karel I (?), tím ale nechci nic předjímat souvislosti můžou být i jiné, ale je to skutečně zajímavý. V případu se zvlášť angažoval T. G. Masaryk (což ani nebyl Čech, po matce to byl Němec a po otcovi - Redlich, Žid, jeho životopisný slovenský otec Jozef Maszárik-negramotný kočí byl jen papírový!), jeho celé tažení v případu bylo ostudné, tvrdil že Hilsner je nevinný bez sebemenšího důkazu a vydal i tři pamflety na téma vraždy v Polné, které byly plné lží a mystifikací. Tvrdil třeba, že mrtvá byla na inkriminované místo někým dopravena, a že byla zabita jinde, proto tam prý nebyla skoro žádná krev, že rána na krku nebyla řezná ale bodně-řezná, z vraždy dokonce podezříval její matku a syna! Řadě věcí pak nerozuměl, neměl na to vzdělání jak se i tady v tomto dokumentu někteří odborníci shodují, přesto měl potřebu se k celé události neustále vyjadřovat asi jako dnešní politici, kdy si asi myslel tento profesor sociologie, že je lépe kvalifikovaný, než odborníci s mnohaletou praxí. Do Polné pak asi 2x tajně přijel, kdy ho tam vypískali, dokonce ho chtěli věšet, vznikali písničky "Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku!" nebo "kolik ti židáčci zaplatili za to lhaní", vlastní studenti šli proti němu, tak napjaté byly tehdy v té době společenské poměry, na svou dobu a na náš stát něco naprosto nevídaného, i přesto že Francie měla svou Dreyfusova aféru! Okolí celého případu bylo skutečně poznamenáno až hysterickým sporem několika znepřátelených stran v tehdejším Rakousko-Uhersku. Mnoho “osobností” si při této příležitosti chtělo také přihřát svou vlastní polévku. To nás ale nesmí svést k ignorování reality a odvést od hledání pravdy. Pokud se tedy chce někdo hilsneriádou ohánět, nechť docílí revise procesu (před českými soudy, neb skutek byl spáchán na českém území). V některém museu budou jistě uloženy Hilsnerovy kalhoty a expertíza DNA při současném stavu forenzní vědy nade vší pochybnost prokáže, jsou-li to skvrny lidské a patřily-li zavražděné, ale obávám se, že právě z tohoto důvodu nebude nikdy expertíza provedena, páč vyvrátit Hilsnerovu nevinu se nehodí k současnému tažení proti extremismu. Přece jen je vhodné, když se jistá skupina lidí může ohánět persekucemi ze strany té větší skupiny. Má celou škálu případů, na kterou může ukazovat a udělá cokoliv, aby z ní neztratila ani jeden. Naopak bych se vůbec nedivil tomu, kdyby časem existoval paragraf - popírání Hilsneriády. V souvislosti s případem doporučuji prostudovat pro začátek třeba tyto stránky http://hruzovaanezka.wordpress.com/ a pak se můžete vrhnout na jiné. () (méně) (více)

Mariin 

všechny recenze uživatele

Nápadně tendenční dokument podle knihy Jiřího Kovtuna, výhružně prožidovský a promasarykovský s použitím „nacistického pendreku“ (tzn. všichni kdo by měli jiný názor nebo ti, kteří se o židech nevyjadřují jinak než pochvalně, jsou vinni nacistickými zvěrstvy!). Tento současný pohled na výklad vraždy dívky Anežky Hrůzové v Polné je dnes veřejnosti vnucován jako nezpochybnitelný, ověřený a tudíž povinný. Divákovi je hned od začátku implantována řada axiomů jako např. neodborné jednání četníků a vyšetřovací komise, nesprávnost chování starosty a radnice, pověrčivost lidu. Soudci v roce 1899 v Kutné Hoře a r. 1900 v Písku prý byli zcela zaslepeni antisemitismem, jedině osvícený Masaryk byl od této pověrčivosti uchráněn. A naopak jsou šikovně zamlčena nebo potlačena některá fakta. Na začátku je vynecháno, že žid Hilsner dívku již dříve dobře znal a obtěžoval ji, že vražda se stala v tzv. Svatém týdnu (o Velikonocích), že do Polné přišel nový rabín z Haliče, že již před vraždou Anežky Hrůzové došlo v roce 1897 k vraždě dívky Marie Klímové (kde byl Hilsner také podezřelým), že Hilsner u soudu mnohokrát lhal, že se k vraždě přiznal a pak to zas odvolal, že byly nalezeny jeho kalhoty se skvrnami od krve atd. To vše ovlivňovalo rozhodování soudů. Masaryk se blamoval už svým tvrzením, že mrtvola sem byla na místo přenesena odjinud (tím chtěl vysvětlit, proč se nenašla krev zabité). Nevím, jestli byl Hilsner skutečně nevinný, nevím, kdo byl vrahem a proč byla z těla zabité vypuštěna krev, ale vím, že nevinná byla dívka Anežka Hrůzová. Jí přísluší čest a památka! Celkově shrnuto: hodnota tohoto dokumentu je spíše nechtěná, neboť celkem dobře dokládá manipulaci veřejným míněním polistopadového režimu... ()

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

To bola teda riadna "báchorka". A k tomu ešte propaganda ktorá vyťahovala s kontextu všetko možné a ohýbala fakty tak, až to bolo smiešne. Ide o laický dokument ktorý bol laicky spracovaný tak, aby to bežný konzumný divák dokázal spracovať. Nebudem tuto kritizovať kvalitu nahrávky ČT2, patrí to do TV takže na tom mi nezáležalo. Ale vadilo mi to, že udalosti ktoré mali vyše 100 rokov jednoducho chytili do hrste a prehodili to bez akýchkoľvek sociálno-dobových nezaujatých sociologických snímkov do našich novodobých pomerov a potom tam kritizovali veci ktoré sú s dnešného pomeru deviačné. Prvá časť ešte ako tak ušla ale tá druhá...Niečo tak neobjektívneho a zaujatého som už dávno nevidel. Netvrdím že je všetko v tomto dokumente výmysel ale sledovať to treba s poriadne chladnou hlavou pretože je to tak jednostranné až to nie je pekné. ()

Dannysek4U 

všechny recenze uživatele

Propojeni Hilsnerova pripadu s totalitarnima rezimama je krapet tendencni napad. Na druhy strane ale dost dava smysl. ROzhodne nadprumernej dokument. ()

Viper 

všechny recenze uživatele

Vcelku příjemný dokument, který poměrně zevrubně mapuje ne úplně notoricky známý kriminální případ a zároveň ne úplně chválihodnou část našich dějin. Dokument vcelku trefně připomíná některé charakteristické rysy (nejenom naší) společnosti, zejména ve vztahu národ vs. TGM a moc pěkně akcentuje skutečnost, jak celé vnímání světa může být ovlivněno prostými předsudky, desinformacemi, konspiracemi a i samotnými emocemi. Pravě v dnešní době by si lidé měli podobné události, které mají poměrně zřetelný přesah do současnosti připomínat. Z hlediska zpracování mi trochu vadilo až trochu příliš časté předvádění dobových písní spojených s Hilsneriádou a možná až příliš zdramatizovaný přesah do 20. století (s obrázky holokaustu apod.), které však lze pochopit vzhledem ke gradaci celého dokumentu a jakéhosi hledání smyslu toho všeho. Nesouhlasím s tím, že by byl dokument "výhružně prožidovský", jen možná vzhledem k protižidovskému naladění společnosti působí jakýkoliv protiargument a lidskost (pro některé lidi) podezřele a možná až konspirativně, což je další s fenoménů dnešní doby. Na druhou stranu právě pestrost názorů a svoboda jejich vyjádření, je rysem zdravé společnosti a nikoliv symbolem manipulace, kterou v souvislosti s dokumentem zmiňuje Mariin. ()

pepinouno

všechny recenze uživatele

Můj komentář nebude k filmu, nýbrž reakcí na komentář jednoho z uživatelů.: Je opravdu smutné, že se v dnešní době stále nacházíme takové, kteří se zastávají věcí, o kterých se spousta učených lidí vyjádřilo jasně... Uznávám. Srovnávat kauzu Hilsner s pozdějšími totalitními režimy je velmi zcestné, až nevkusné. Je třeba si ale uvědomit, že zárodek antisemitismu nečíhá ve dvacátém století. Jde o skutečnost, jež provází lidské dějiny a zvláště ty Evropské, již od středověku. Pro autora pak ještě jedna zpráva: Prosím, jeden web na internetu není hodnotným historickým pramenem, zvláště tehdy, pokud nic bližšího či konkrétního o případu Hilsneriády nevíme. Možná, že za tím stál Hilsner, třeba ale také ne. Nicméně využívat případy k podpoře až mýtických teorií, pramenících z neznalosti je prvoplánové, lehkovážné a hloupé. A to lidé v devatenáctém století, dvacátém i v současnosti (a to nepopřete) neměli za potřebí. ()

Reklama

Reklama