The Night Hustlers

„Estetika ošklivosti" v celé své kráse. Nízkorozpočtové The Night Hustlers je jedním z děl jepičí existence, které v 60. letech masově proplouvaly distribučními cestami amerických kin stejně nevyzpytatelným způsobem, jakým byly natáčeny; stejně odhodlaně propadaly sítěmi velkých filmových dějin.

Jádro filmu tvoří rozprava francouzského spisovatele se dvěma detektivy vyprávějících kriminální příběhy, jež mají posloužit jako inspirační zdroj pro autorovu připravovanou novelu. Od této prvoplánové premisy se rozvětvují několikeré flashbacky více či méně kuriózně uzpůsobených zločinných skutků, jejichž pravým účelem je obstarat divákovi nuditu. (Nejvíce tu ční „sportovní disciplína" homoerotického přetahování mužů u kluzké tyče, kteří bojují o zprznění nahé striptérky za podpory horlivě sázejícího publika v zakouřeném kamrlíku.) Do této vyprávěcí formule jsou pomocí křížového střihu s železnou pravidelností dosazovány další výjevy nahoty, když rozhovor s policisty okatě přerušují náruživé obdivovatelky spisovatele.

Jednotlivé scény se stávají autonomními rezervoáry hříchu; klidně by mohly být libovolně zpřeházeny a nesčetněkrát variovány, aniž by se díky rozpravě ústřední trojice narušila základní logika vyprávění. The Night Hustlers reprezentuje radikální exemplář typicky přetržité struktury (s)exploatační kinematografie. (Blazena)