Krajina smrti

„POMSTÍM SE SÁM, NEBO ZEMŘU PŘI ODPLATĚ…“ /// Drsná maorská realita v úvodu připomíná třeba Apocalypto. Příběh je plnej mytologie, takže pověry, víra v nadpřirozeno, ale hlavně boj jedince s přesilou. Hodně boje, kterej má za cíl dopravit osoby do posmrtnýho života, takže fanšmejkři můžou vocenit spíš „patu či kotaite“, než nějaký pestronápadný choreo. Nebo si skočit „Haku“. Myšlenkový pochody pro náročný a poselství… no, aby bylo co vyprávět v příbězích. Možná je to víc artový, než si chcu připustit. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem Maor. 2.) Frajer z vedlejší vesnice má hlavu mýho fotra. (v pytli, ne na krku!). 3.) Thx za titule ,,cybero75“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (14.04.2015)

,,Jestli se nevrátím, vyprávěj o mně''. --- Tenhle válečný film z paleolitu, počkat, ono se to vlastně mohlo odehrávat klidně teprve před sto lety - mně dostal. Scénář je až děsivě jednoduchý a lidské dějiny jej přímo v této podobě znají velmi dobře. Příběh, který historie psala milionkrát. Příběh o válce vyvolávající další válku, o pomstě vyvolávající další pomstu. Nekonečný řetěz zabíjení, tak jak to dokážou jen lidé. Tento je zhruba takový: Po jedné z před časem skončených válek mezi dvěma kmeny přichází na návštěvu do druhého tábora už v době míru syn náčelníka se svojí družinou. Druhým kmenem jsou řádně uctěni a doprovozeni do ,,země kostí'' tedy do míst, kde leží ostatky pobitých bojovníků nepřátelského kmene. Synovi je zdůrazněno, že je zachován veškerý nezbytný rituální řád a v území mrtvých se ani nelovilo ani nerybařilo aby duše bojovníků měli klid. Syn náčelníka sám se vydá do míst, kde jsou rituálně ,,pochováni'' v sedě s rituálně spoutanými koleny jak poroučí pohřební zvyklosti. Netuší, že je sledován synem náčelníka vesnice. ten vidí jak jsou ostatky zneuctěny a jak je jim slíbena pomsta. U obou mužů dojde ke střetu, kdy řev přiláká obě skupiny. Návštěva tvrdí, že ostatky znesvětil syn náčelníka vesnice, ten tvrdí, že je znesvětil návštěvník pro vyvolání další války... Ačkoliv náčelník netuší kde je pravda, pro mír nabídne život syna jako oběť za znesvěcení a zachování míru. Tu však druhý kmen nepřijímá a rozzlobeně odchází. V noci je vesnice napadena a vyvražděna. Zachrání se jen syn náčelníka vesnice. Ten ač příliš mladý na to aby se postil unikající přesile statných válečníků přísahá předkům pomstu a vydá se mrtvého území vyhledat démona, který tam přebývá a které ho chce poprosit o pomoc. Démon však nikoho kdo mu vstoupí do označeného území napíchnutými hlavami nešetří a ještě nikdo se z této oblasti nevrátil. Paradoxně s tím do této oblasti vstupuje i prchající skupinka vrahů, protože obcházením území smrti by ztratila několik dní. Marně členové družiny varují, že to rozhněvá ducha a démona samotného, mladý syn náčelníka ničeho nedbá a do území vstoupí.... --- Moc jsem si pošmákl! Sice ne všichni herci vypadali a asi i byli čistokrevní Mauři, ale to nevadilo. Zejména ty jejich zastrašovací haka tanečky byly skvostné! Přesně jako Verbal i já si samozřejmě vzpomněl na rugby, Allblacks a samozřejmě také na ,,poloboha'' Mauiho z Odvážné Vaiany, který tentokrátem přiostřenou kostí jako ,,démon'' nelouskal jen kokosáky (míněny ořechy)... :-). Ačkoliv jak čtu níže někoho nudily ty ,,kecy'' mimo boje, samozřejmě ve filmu měli své místo i všechny ty rozpravy s předky. Novozélanďáci zamachrovali a natočit dneska tohle jen tak vysoce hodnotím. Takže za mně je to rozhodně za 4 houbičky ! * * * * (25.02.2018)

Hodně jsem se na film těšil a proto jsem teď o to víc zklamaný, protože namísto výpravného maorského eposu jsem dostal bollywoodizovanou a odfláknutou poloamatérštinu. Až na výjimky (skvělý válečník/démon) ochotnické herecké výkony, výprava na úrovni nějaké indické regionální televize, stejně tak i polopatický děj, většinu času mizerná ruční kamera a v rolích středověkých Maorů minimálně z poloviny evidentní bělošští míšenci. Spíchla to snad na koleně nějaká maorská neziskovka z nadačního fondu novozélandského ministerstva maorismu či co? Ale film má i svoje velké pozitivum, samozřejmě mám na mysli řežebné scény, ve kterých se divákovi dostane názorné a podrobné ukázky způsobů použití všech tradičních maorských zbraní i obsáhlé přehlídky oplzlých válečnických posunků (které ovšem našincům přidou spíš legrační a homosexuální). A moc se mi líbila jedna věta: "Bohové nám dali život, aby měli radost z našeho utrpení", tak tomu říkám úhelný kámen deisticko-pesimistické filosofie! Úplně špatné to tedy nebylo, ale třeba Once Were Warriors je o dvě třídy lepší "maorský" film a Broken English aspoň o třídu. Jo a nemůžu si ještě odpustit jeden dovětek: Naprosto chápu, že někdo s radostí nasere někomu na jeho kosti, chápal bych i to, že mu to hovno rozmázne po lebce, ale nechápu, proč si ten zatracený maorský dobytek potom ještě olízne ruku! (08.04.2015)

Hleďme, myslel jsem, že kromě ragby umí Novozélanďané jenom grilovat kivi. A ona jim jde slušně i vybíjená a zvládnou pogrilovat i nějaké to maorské kolínko. Nebýt chvílemi dost amatérských výkonů a toho, že to žrali bez chleba, bylo by i za pět pingpongových pálek. Démon válečník z Krajiny smrti byl geniální, doufám, že si ještě někde někdy někoho zamorduje. (14.07.2016)

taká priemerná novozelandská rozprávka zo života Maorov, ešte aj v maorčine, celý film sa tam mlátili palicami a plochým kostiam podobnými "sekačkami", film budil dojem produktu silne dopovaného národnou stranou Nového Zelandu (ktovie či tam nemajú dajakého SLotu) alebo čo ... okrem tropického prostredia tam nebolo čo pozerať, a áno vadili mi tam belošskí herci, keď už Maori, tak potom všetci, a nie len pár aktérov. (25.12.2015)