Školní sraz

Snímek "The D Train" dovede překvapit, a to je asi hlavní deviza této dramatické komedie s Jackem Blackem v hlavní roli. Jack Black většinu filmu ani moc nepřehrává, takže se vám jeho působení bude zdát celkem snesitelné. Ale samotné postavy se mi prostě nelíbili a pochopení toho, jaké je jejich místo v životě, mi přišlo celkem křečovité. (27.08.2015)

Gratuluju, po vzoru svých neméně slavných nehereckých kolegu má za sebou i Jack Black svou první homo scénu. Úspěšně ? Ano, nezastavitelně a dávivě bleju. Považuji se navíc ještě za šťastlivce, protože jsem si stihl po prvním pár vteřinách vypíchnout obě oči... Věřím, že nejsem sám, kdo se po tomto zážitku vyvrátil do strany a zkazilo mu to celý, už tak dost pochybný filmový zážitek. Dále věřím, že i když je po dnešku svět filmu o dost temnějším místem, které umí dost krutě překvapit, tak jsou mantinely a hranice vkusu, které by se s Jackem Blackem překračovat neměli...... (11.03.2016)

D-bored. Kde jsou ty nejlepší časy mýho oblíbenýho Jacka Blacka? Kde jsou časy Tenacious D? Film vypráví o nenaplněných homosexuálních touhách ( no ony se vlastně naplnily) stárnoucího byznysmana. Vypráví sice nenásilně, ale taky nijak zajímavě, nebo poutavě. Škoda, těšil jsem se na Jacka, ale bohužel jediný co si z toho zapamatuju jsou dvě lehátka na sobě a homo scéna s Jamesem Marsdenem. Nic co by stálo za vzpomínku. 20% (20.09.2015)

Zkrocená hora po "jackblackovsku". Ano, s trochou nadsázky se dá k tomuto filmu i takto přistoupit. Hlavní je, aby se k němu nepřistupovalo jako k ryzí komedii. Film totiž až tak jednoznačně neplní kritéria komedie. Humor v něm samozřejmě je, příběh na něm ale vůbec nestaví. Dvojka Andrew Mogel/Jarrad Paul nepíše úplně blbé scénáře, tohle je jejich režijní prvotina. Před nějakým časem zachraňovali (kariéru) Jima Carreyho, když mu napsali "Yes Man". Zfotrovatělému Danu Landsmanovi po letech do života vstoupí školní hvězda ze střední jménem Oliver Lawless, který je podle indícií zřejmě těžce za vodou, sklízí totiž úspěch s účinkováním v televizní reklamě na opalovací krém. I když je to velestupidní propagace výrobku, na Dana to udělá obrovský dojem, přičemž zavětří, že s ním by chystaný školní sraz po dvaceti letech mohl být pro něj spasením, mohl by se zbavit jednou provždy nálepky outsidera. Aby nápad zrealizoval, vydá se za dávným jakoby kamarádem až do jeho současného působiště, tím je Los Angeles. Danův život se po setkání s Oliverem obrátí vzhůru nohama. Pozná lásku mužů, uzavře pro svého zaměstnavatele fiktivní obchod, lže všem okolo. Dopad na sebe nenechá dlouho čekat. Oliver je suverénní floutek, který přátelství jen předstírá. Neprávem strhaný a neotřele vedený film našel hlavní hnací sílu v ústředních protichůdných charakterech, jež bravurně ztělesnili Jack Black a James Marsden. Ti mezi sebou vedou tichou válku, Marsden je idol, buldozer ženských srdcí a mužských análů, kdežto Black je jeho pravý opak, neatraktivní, obézní fotřík od rodiny. Zatímco většinu filmu je to nazírání na mužské ego hodně nestandardní, Marsden má navrch, závěrečné vyústění už se mohlo vyřešit jinak. Nechci spoilerovat, do zvoleného konceptu to tolik nezapadalo. Ovšem i tak je tenhle počin příjemným překvapením, které má nejblíž k hořké tragikomedii. A navíc se mně líbilo, že film uměl vyvolat dojem, že je inovativním a nevídaným ve svém žánru. 10/10 (09.12.2017)

SPOILERY. Erasure: A Little Respect. Školní srazy jsou v duchem meritokratismu prostoupené společnosti vděčné téma, jakožto leckomu povědomé bolestivé zkušenosti zrcadlení vlastních selhání - vzpomeňme na smutek Dareka Vrány, který nikde nebyl a nic nemá a není úplně šťastný, že vypadá jako vrchní. Blackův hrdina není ani svůdný jako Abrhám, ani roztomilý nekňuba jako panic Steve Carell, nýbrž odpudivě zakomplexovaný, tlustý loser. Když coby samozvaný předseda spolku pro sraz po x letech objevuje v reklamě na opalovací krém bývalého alfasamčího spolužáka Jamese Mardsena, rozhodne se zlanařit ho na sraz, čímž zavdá věru neočekávaným událostem. Většina příběhů emerické provenience se snaží pokrytecky uklidňovat tu početnější diváckou základnu, že má její život smysl, i když ničeho pozoruhodného nedosáhla, přičemž ve druhém plánu nestoudně oslavuje pochybné vítěze. D Train sice stojí trochu za hovno a je obtížné jej sledovat, hlavně proto, že působí dojmem, jakoby tvůrci dopředu netušili, který filmový tvar jim ze záměru leze. Na druhou stranu je pozoruhodný tím, jak daleko do sféry doslovnosti vztah antagonistických skupin uvádí, když nechává příslušníka skupiny "úspěšných" zavalitého exponenta outsiderů doslova oprcat. Do zadku. A to aniž by Blackova nešťastná postava trpěla otlačenou homosexualitou jako nějaký nevyhopsaný kovboj. Výsledkem alespoň pro mě nebyla komedie, a to přesto, že jsem se smál. Jestliže film něčím vyniká, je to smrtijedovsky mocné kouzlo nechtěného. I could've fucked either one of you. (20.12.2020)