Žraločí tornádo 3

Rovnice, jíž Syfy s láskou dodržuje (to jest čim absurdnější a pitomější, tim zábavnější), se přestává míjet účinkem. Opakovaný vtip totiž není vtipem. Po dvojce diváka už absolutně nic nepřekvapí, takže rádoby vtipné scény působí spíš jako trapné výkřiky do tmy. Nehledě na to, že hned v prvních minutách jsou se zemí srovnané slavné washingtonské monumenty a Steve Sanders je tu zobrazen už jako národní hrdina typu Supermana nebo Chucka Norrise. Ten sice stále chybí, ale objeví se jiné nutnosti: třeba Hajzlhoff a laserová motorovka. A žraloci samozřejmě... třeba i ve vesmíru. Ať už se vám to ale líbí nebo ne, přesně za rok tu máme Sharknado 4, v němž si dokonce diváci můžou zvolit, jestli Tara-minátor konečně chcípne. S ohledem na kvality se však nabízí otázka, jestli budeme u toho. (25.07.2015)

Nebýt toho, že 88 minut je na Sharknado extrémně dlouhá stopáž, dám trojce snad i tři hvězdy. Ach ty nečekané zvraty... Potom, co přijde nečekaný zvrat nečekaného zvratu původního nečekaného zvratu, začínám nečekat pro jistotu nic... A stejně mě vždycky překvapí. Tentokrát s cliffhangerem, takže už teď jsem zvědavý, co se stane ve čtyřce. Steve Sanders se tentokrát vydává na pouť do vesmíru, aby se svým otcem, s kterým po dlouhé době naváže vztahy, zachránil celé USA. Asi je těžké být Stevem, když nemá za otce nikoho jiného než Davida "The Hoffa" Hasselhoffa, největšího tvrďáka Spolkové republiky Německo. (25.07.2016)

Úžasný! Musím říct, že jsem se ani nebavila, jen byla překvapená. Žraloci prší z nebe! Snad bych dala i o hvězdičku víc, kdybych si byla jistá, že tvůrci to nemysleli vážně. Nejlepší filmový konec, v břiše žraloka doplachtím z vesmíru na zem a cestou porodim. Píšu si na svůj seznam 100 věcí před mojí smrtí. (25.02.2016)

"Oh Hell Yes!" chtělo se mi nadšeně zařvat, když jsem při zjištění existence čtvrtého dílu Sharknada zároveň zjistil i to, že jsem ještě neviděl trojku. No a... No co bych měl vyprávět, TO se musí vidět. Začátek s Bílým domem mě uvedl do mírně euforického a halucinogenního stavu, ve kterém jsem pak strávil i celý zbytek filmu, takže můj názor samozřejmě nemůže být objektivní. Scénář tentokrát dosáhl nového vrcholu fantasmagoričnosti a servíruje všemožné špeky a hlášky tak frenetickou frekvencí, že ubohý divák je ze vší té megašílenosti brzy tak otupělý, až mu začnou přicházet na mysl kacířské myšlenky typu "no ta jednička a dvojka byly lepší", nebo "ta Zieringova dcera je ale fakt hnusná pizda", nebo mu začnou trochu vadit věci, které mu v jedničce a dvojce nevadily (třeba příliš "vyzoomovaný" obraz). Ale v oné temné chvíli pochyb se na scéně jako deus ex machina zjeví starý dobrý Hasselhoff se starým dobrým utajeným raketoplánem, pomocí kterého se to se synem rozhodnou naprat z orbitu obřím gigalaserem přímo do sharknada, čímž děj nabere nové grády. Ale pozor na žraloky ve vesmíru! Uff... Pátá za kulervoucí a extrémně haluzní poslední čtvrtinu, při které je divákův mozek nemilosrdně katapultován až někam za hranici exosféry. (24.08.2016)

Podle mě nejzábavnější díl. Začalo to atakem DC, kde v Bílém domě Fin zrovna přebíral Řád zlaté motorové pily, když v tom tam vtrhli žraloci. Potom se to trošku zaseklo a zdálo se, že létající paryby už nemají co říct. Pak ale nastoupil Hasselhoff a Ferrante posunul hranici absurdity ještě dál než k nebeským výškám. U závěrečného přistání v žraločím modulu a porodní scény jsem se smál, až mi slzy tekly. Z principu dávám odpad, ale je to prča. (31.07.2015)