L'assassino... è al telefono

Priemerné pomalé giallo, ktoré patrí do skupiny, ktorá sa snaží jasne vymedziť voči "Bavovsko-Argentovskej" škole" a ísť vlastnou cestou. Identitu vraha aj jeho tvár preto poznáme už od samotného začiatku a dôraz na atmosféru a prevedenie vrážd je tu na vedľajšej koľaji. Film sa snaží ísť skôr akousi "melancholickou" a nekrvavou cestou, preto tá zvláštna (inak výborná) hudba a veľmi pozvoľné rozvíjanie deja. Kedže hlavným námetom filmu je náhla strata pamäťe hlavnej hrdinky, nejasné spomienkové sekvencie sú časté a ešte viac spomaľujú už tak dosť rozvláčne tempo. Ako píše Karlos80, je to bez efektného napätia s minimom dejových zvratov a násilných scén. Hlavným námetom filmu je teda snaha hlavnej hrdinky herečky Eleanor zistiť príčinu svojej "amnézie" a zistiť čo stalo v ten osudný deň, keď pred piatymi rokmi zahynul jej milenec Peter a aké sú vlastne motívy nájomného vraha ktorý stále herečku prenasleduje a snaží sa ju zabiť. Na giallo teda dosť netradičný a zaujímavý postup ale myslím, že teraz úplne to nevyšlo a aspoň mierne pritvrdenie by tu nezaškodilo, lebo zaujímavé a napínavé scény v divadle v poslednej tretine filmu prichádzajú už trochu neskoro. Suma-sumárum: Priemerný film s vysoko nadpriemernou hudbou, to sú čisté tri hviezdičky... (08.10.2012)

Dobre natoceny film, v ktorom je Tellyy Savalas za zabijaka. Strasidelna atmosfera na urovni, Alberto de Martino sa aspon predviedol, tempoo je hodne pomale, bez vyraznejsich dejovych zvratov a zapamataniahodnych scen. Ako dzallo ale na urovni, v sivom sedivom priemere moze film kludne ostat  : 69 % (15.05.2021)

I díky muzice poměrně zasněné a pomalé vyprávění příběhu o Eleanor, která po setkání s nájemným vrahem utrpí šok a ztratí paměť. Postupně se samozřejmě rozpomíná, ale postupně také přibývá mrtvých a Eleonor nemá tušení proč… Motivy vraha nejsou v rámci gialla nijak novátorské, ale tentokrát si myslím, že se docela nehodily. Jestli máte zájem o toto téma, zkuste spíše L' Uomo senza memoria. (21.12.2010)

Docela zajímavý námět (nebo myšlenka), něco na tento způsob (Amnézie-ztráta paměti) v giallo filmech jsem tak často nezaregistroval, výborná melancholická hudba (Cipriani), jako jedna z předních a důležitých součástí tohoto filmu, v tomto případě to byla opět trefa do černého, ale jinak spíše nuda, bez efektního napětí, s málem dramatických ale i vzrušujících scén a dějových zvratů, a nakonec i atmosféry. Velmi pomalé tempo, také moc nepřidalo, na offic. uváděných 105. minut (sám jsem viděl asi 96. minutovou italskou verzi s aj titulky), je to, co nám zde bylo naservírováno, žalostně málo. De facto až v poslední třetině se opravdu něco děje. Finále v divadle docela dobré, ale jinak kamera a místa na kterých se film odehrává spíše nevýrazné, britka Anne Heywood jako hlavní herečka, na mě zde skoro vůbec nezapůsobila, nebyla výrazná, ani nikterak sympatická, Savalas v roli úkladného vraha, který tu nemá moc dialogu, byl docela dobrý, ale i tak to bylo zbytečné plýtvání jeho hereckým talentem v podobném, spíše podprůměrném, temném a bezkravém filmu. Režisér De Martino natočil ostatně lepší filmy. Doporučím ještě jinou alternativu: "Eye in the Labyrinth". 2,5/5*. (26.10.2011)

Toto giallo od Alberta De Martina je jedním z mnoha, které tento spíše druhořadý režisér natočil. Na začátku své kariéry se chtěl Martino od ostatních tvůrců vyhranit a odlišit, a proto se vyhýbal klasickým postupům jak např. ve zdejším L'Assassino... è al telefono tak i ve svém debutu L'Uomo dagli occhi di ghiaccio. Maskovaný zabiják (perfektně vybraný Telly Savalas) proto ani masku nenasadí a hned od začátku divák ví, s kým hlavní hrdinka bojuje o holý život. Jí je divadelní herečka Eleanor, která po střetu se zmiňovaným zabijákem ztrácí pamět. Postupnými střípky se pak snaží složit mozaiku své paměti a zjišťuje, proč chce někdo její smrt a jak do toho všeho zapadá autonehoda, která se stala jejímu milenci před pěti lety. Příběh je proto velmi zajímavý, svojí stavbou jistě připomene známější gialla L' Uomo senza memoria nebo La Corta notte delle bambole di vetro. Atmosféra je vystavěna především výborným hudebním doprovodem od Stelvia Ciprianiho a dále také umístěním do netradiční Belgie jako hlavním místem dění. Tvůrci si ale, bohužel, moc nepohráli se závěrem filmu díky jednoduše odhlalitelnému spiknutí a korunu tomu nasazuje dosti neštastně za vlasy přitažená pointa... (17.08.2013)